Matka

Bong Joon-Ho mě dostal do asijské kinematografie a já ho vážně miluju. Z hlediska režie je to geniální. Už jen ten první záběr, na který se pak naváže ten poslední. I to jak nás celou dobu drží v napětí a vytváří takové ty falešné momenty napětí, kdy se o postavu bojíme, i když o nic nejde. Zkrátka umí si s filmem hrát a není to jen tak náhodné. Hlavní hrdinka byla úplně skvěle napsaná. Můžete ji milovat nebo nenávidět, ale věříte jí naprosto všechno. Musíte na tenhle film mít ale náladu, protože je poměrně náročný a musela jsem se k němu párkrát vracet. Jen v půlce se to jakoby dějově zastavilo a chvíli trvalo, než se to ke konci zase rozjelo. (09.02.2022)

Ani po nekolikatem pokusu nemohu korejske kinematografii prijit na chut ..... I pres kameramansky krasne zabery a silny pribeh o hluboke materske lasce je mi vse ostatni tak cizi , prehnana gesta , teatralni afekty , ze jim ani nemohu uverit , kdyz je ve filmu natocena obycejna rvacka ..... To predesilam , ze nejsem xenofob ani rasista , Asii mam jinak velice rad , hlavne na cestovani je to uzasna zeme . Asi bych mel zacit chodit na akupunkturu , vse by bylo lepsi ..... (07.11.2012)

V polovičke to máte chuť vypnúť, no keď poznáte juhokorejskú kinematografiu vieťe aj to, že keď to skončí tak to bude šupa. Kto si počká ten sa dočká. (09.04.2013)

Celkový příběh mě moc nepohltil a přišel mi zbytečně zdlouhavý. Během koukání jsem si nevytvořil určitý vztah s postavami, takže mi jejich osud byl docela ukradený. Nemohu si pomoct, ale jak se mohla fotka bezďáka ocitnou onom telefonu, když s tím neměl nic společného ? :-O Nedovysvětlené nebo mnou nepochopené. Horší tři. (15.12.2014)

Když už si myslíte, že předvídáte zakončení filmu, stane se něco, co vám nechá pootevřená ústa. Chválím propracovaný scénář a herecké výkony. (10.03.2017)

Pekný, svojský, výrazový film aj o tom, aké puto má matka k svojmu dieťaťu s peknou pointou: aby sme mohli normálne žiť (tancovať), potrebujeme zabudnúť. Ale hrozne ma to nebavilo pozerať. (12.02.2018)