Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Éric prožívá líbánky se svou krásnou paní. Vše je idylické až do chvíle, kdy zazvoní telefon a neznámý muž mu sdělí, že má pro něj popel jeho mrtvého otce. Policejní komisařka vyšetřuje brutální vraždu obchodníka s drogami. A Manéri zoufale hledá svoji dceru, jedině ona mu může darovat štěp, který by jej mohl zachránit před rakovinou. (Snorlax)

(více)

Recenze (3)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Snad nejpozitivnější stránkou filmu je fakt, že Balasko se stupidně nepitvoří. Rochefort má příliš malý prostor, aby mě jeho přítomnost stihla potěšit. A Canet má nudný nejen obličej. ()

Reklama

vesper001 

všechny recenze uživatele

Film, který se moc a moc snaží být uměleckým mozaikovitým příběhem o nevyzpytatelných cestách lidských osudů, a navíc být stylový, syrový a strhující – a který dojel na přehnané ambice. Není problém zorientovat se v několika paralelně se odvíjejících příbězích a časových rovinách, problém je zaujmout alespoň k některé z plejády postav vztah – jakýkoli. První dějovou linií je vyšetřování brutální vraždy (držte si žaludky, je v tom plamenomet), které se odehrává v roce 1976. Paralelně sledujeme osud mladého páru, jehož silnější polovička se začne chovat poněkud vyšinutě poté, co obdrží urnu s popelem svého neznámého otce, jako bonus sérii podivných telefonátů a sem tam nakládačku od týpků, kteří touží po obsahu oné urny a přitom to nejsou popeláři. V jiném příběhu zase starý Smrďa Rum hledá ztracenou dceru, aby si od ní vypůjčil část mozku. Dotyčná má ale zrovna moc práce na chodníku a mimoto se specializuje na zákazníky s urnami. Není to až tak zamotané, jak to vypadá, a napínavé ani zajímavé to není vůbec. Navíc všechny postavy jsou načrtnuté jen schematicky a divákovi dokonale ukradené. A závěr s naroubovanou teorií o paralelních vesmírech (omg) je vykonstruovaný až běda. Nebýt Jeana Rocheforta, který je (cca 3 minuty) slušně démonický, a Vanessy Paradis, ugrilovala bych Klíč na hranici slátanin. ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama