Dobré srdce

,,EXISTUJÚ DVA SVETY, SVET MUŽOV A SVET MŔCH. BAR NIE JE MIESTO PRE ŽENSKÉ. PRE NICH SÚ KAVIARNE A CUKRÁRNE, ALE BAR JE NAŠE MIESTO. JE TO SVÄTYŇA, KAM CHLAP CHODÍ ABY SA OSLOBODIL S VEDOMÍM, ŽE JE PERFEKTNE OCHRÁNENÝ PRED INTERFERNECIOU ŽIEN." __ Toľko osobitý výklad Briana Coxa. ,,Dobré srdce" je ďalším z rady tých malých veľkých filmov a aj keď je jeho téma viacvrstvová, všetko sme to už niekde neraz videli a ešte zrejme aj pár krát uvidíme. Mojím hlavným ťahúňom pre pozretie filmu bol Paul Dano. Pravda, podáva veľmi slušný výkon avšak toho bezdomovca som mu na začiatku neuveril (možno keby bol zarastený a s primeranejším slovníkom) . Skrátka on nie je typ, ktorý by len tak skončil na ulici. Zaujímavé by možno bolo práve to, ako sa tam dostal. Ďalšou vecou, ktorá mi na filme príliš nesedela bolo pomerne zbrklé, skratkovito podané zblíženie sa hlavných postáv, až sa mi zdalo, že má Cox nejaké postranné úmysly. V zásade sa ale jedná o príjemný film, ktorý nie je mainstreamový, no zároveň sa nehrá na žiadne mimoriadne umelecké či vysoko intelektuálne dielo. Záver je možno trocha nečakaný a možno aj máličko nedotiahnutý, komu sa nepáči, tomu to neberiem, ja som čakal niečo predvídavejšie, no nakoniec som bol prekvapený (256. hodnotenie, 25. komentár k filmu) (23.01.2011)

Syrový film promíchaný se špetkou romantiky klade důraz na kontrasty lidských vlastností a daří se mu to. Celková výstavba je trochu nečekaně utnuta a film se přeměňuje do jiné roviny, stejně jako charakter Jacquese. Výborní herci. *** Ve zkratce: Je důležité mít srdce na správném místě. (13.03.2011)

Nad oprýskanými stoly, které naříkají nad svým údělem při každém pohybu, vznáší se opar cigaretového kouře v němž utopila se minulost, a budoucnost je v nedohlednu. Kdesi v koutku sedí muž nad knihou. Přízraky lidí, jenž zapomněli svou cestu domů a nebo jí nikdy neznali, drží pevně ve svých rukou sklenice a doufají že si dokaží uhlídat alespoň na dně se povalující přítomnost. Kdesi v koutku sedí muž se zavázanýma očima nad knihou. Jediné co připomíná život v této místnosti jsou příběhy pobleskující ve tmách očí zírajících do prázdna. Kdesi v koutku sedí muž se zavázanýma očima nad knihou do které zapisuje tyto příběhy, které občas odrazí se od střípků naděje, roztroušených v zapomenutých zákoutích, které tma ještě nepohltila. Tíha světa tlačí zvenčí do dveří a tak odejít se pokusilo jen pár těch nejodvážnějších. I jejich příběhy jsou zaznamenané v knize slepého muže, v knize kterou nikdo nikdy nečetl, v knize která nezná jen jeden jediný osud..ten svůj. (05.06.2012)

Stává se Vám ve filmu často, že se Vám líbí tak z 95ti % a pak to závěrem absolutně posere? Že to zase tak často není? No já se ani nedivím, taky jsem se s tím dlouho nesetkal. Dobré srdce je totiž naprosto parádní film. Ze života, o lidech, o jejich smyslech života. Nádherně se na to kouká, ale pak přijde konec a režisér, jak kdyby zasimuloval, uklouz a rozbil si držku o led. Prostě a jednoduše tak výborný příběh závěrem neuvěřitelně zadřel. Když už nic jiného, tak ten závěr si zasloužil alespoň větu. Jenže ani na tu tenhle film nemá. Jinak to ale přes to všecko byla radost sledovat. Takových milých ale zároveň smutných filmů se nenajde ani po prsty u jedné ruky. Ale pozor...pořád je tam ta Skandinávie. Pozitivní to je, ale tak jakoby, osobitě. (18.04.2011)

Velmi záhy je jasné, o co půjde, ale to vlastně vůbec nevadí. Kus filmu je čirá nuda, nic moc se neděje, objeví se pár vtípků a postřehů (kdybyste náhodou nevěděli, tak kapacita baru je 13 lidí a ženský do baru nepatří, ty maj cukrárny a kavárny), Paul Dano sem tam i promluví a jedna ženská se tu přece jen objeví, a taky husa a nové auto a zapálená kořalka a sem tam něco, co spolu moc nesouvisí. A nakonec to celé tedy nějak dopadne... (19.12.2010)