徳川女刑罰絵巻 牛裂きの刑
Shogun's Sadism
Obsahy(1)
Film obsahuje dve poviedky. Prvá je umiestnená do Nagasaki v roku 1618, kde sú kresťania prenasledovaní a mučení najrôznejšími spôsobmi. Ukrutnosti má na svedomí miestny sudca, ktorý chce kresťanstvo zo svojho kraja úplne vyhladiť a neštíti sa radikálnych či dokonca smrtiacich prostriedkov na dosiahnutie tohto cieľa.
Druhá poviedka sa odohráva vo Fukugave roku 1821. Do miestneho verejného domu príde Sutezo, ktorý o sebe tvrdí, že je z bohatej rodiny. V skutočnosti je sirotou, ktorá si užíva život. Za služby nemôže zaplatiť, preto si ich musí odpracovať ako sluha. Počas pobytu sa zblíži s prostitútkou Sato a zakrátko spolu utečú, aby boli slobodní. Ani na slobode ich však nečaká šťastie, v ktoré dúfali.
(Astaroth12)
Recenze (21)
Tak tohle je fakt jízda....Čekal jsem nějákou hnusně-zvrhlou úchylárnu ale tohle je prostě"jen"takové typické japonské dílko.....Máme tu takový klasický soubor všechmožných japonských perverzárniček a navrch docela slušnou hromádku mučeníčka-to vše podané s chutí a radostí, kdy je evidentní, že někteří herci se ve svých postavách naprosto vyžívají-asi stejně jako se pánové za kamerou vyžívají ve vyprávění všech těch bolestivých epizodek podbarvených nezaměnitelným japonským humorem=Krása=Není to sice nejvyváženěji vystavěný, nejrafinovanější nebo nejchytřejší film ale co už(?)..Hlavně, že to je takhle krutě zábavné :D ()
Citlivý a místy až romantický film, který utvrdí nejednoho začínajícího sadistu ve správnosti jeho počínání a každému neúspěšnému řeznickému učni zajisté pomůže složit reparát z bourání. Tento spektákl ovšem řeší i mnohem zásadnější kulinářská dilemata a to zejména, jak nejlépe upravit cukajícího se Japonce, aby si zachoval co nejvíce živin. Dosáhneme toho snad prostým vařením v horké vodě, smažením na wok pánvi či grilováním na otevřeném ohni? Je lepší zbavit jej před flambováním některých čnějících částí, či snad jen jemně naklepat kotníky kladivem? Prostě Makiguchiho dobroty, jak se na patologicky chorý mozek sluší a patří. Nechcete li vidět, jak vypadá natrávené Sushi, raději před tím moc nejezte. ()
Zobrazení násilí má mnohem větší účinek, pokud není samoúčelné a je zasazeno do nějakého příběhu, který diváka zaujme, o to více je cítit jeho tíživý dopad. To se ale nedá říct o tomto filmu, sestávajícím ze dvou dějově nijakých povídek. Zejména ta první je jenom pouhým sledem různých mučících praktik a znásilňování, o náznaku nějaké zápletky se tu nedá mluvit, děj by se dal shrnout do jediné věty: "Samurajský soudce mučí, znásilňuje a posléze zabíjí mladou křesťanku a její rodiče". Následující povídka, nijak nesouvisející s předchozí, je na tom dějově o trochu lépe, ovšem nic, co by "trhalo žíly". Ovšem ten, kdo tady trhá, je pan režisér a nejsou to žíly, ale prsní bradavky, kosti, uši a jiné různé části těla, to vše ve velmi názorné formě. Možná to někomu stačí, mně však tato bezobsažná, nudící sračka, jejíž vznik nemá žádné opodstatnění, ničím nezaujala. K odpadu chybí jenom málo.... ()
Toto je správný formulář k japonskému explotation majstrštyku, který všichni hodnotí a komentují pod názvem a filmem: "Tokugawa irezumi-shi: Seme jigoku aka Inferno of Torture 1969" od režiséra Torua Ishiiho. Ano, Toruo Ishii natočil už v roce 1969 "mučící" explotation ze středověku a tohle je jeho pokračování. Nutno říct, že Japonci byly v explotačních směrech vždycky trochu jinde a napřed. Explotation totiž nebyl nikdy v Japonsku okrajovým žánrem a tak netrpěl cenzurou ani nedostatkem financí na produkování těchto zvrácených filmečků. "Shogun Sadism" je naprosto čistý explotation, tak čistý, jaký jsem málokdy vůbec viděl. Je zaměřen pouze a jen na násilí s naprostým minimem děje a vykreslení postav. Diváka od začátku do konce zasypává brutálnostmi toho nejhrubšího zrna, snad všechno, co se dá ze středověkého Japonska vytáhnout zde je, desítky, snad stovka praktik úplně všeho možného, od sexu, znásilňování a bití, až po ukřižování, upalování, vaření v kotlích, utrhnutí nohou býky, uřezání hlavy pilkou, nechutný nucený potrat či kastrace tupou břitvou. K tomu všemu se na oběti mučení a mrzačení musí koukat ještě jejich příbuzní, či zamilovaní ... Film se skládá ze dvou povídek, z nichž ta první téměř naprosto postrádá děj a ta druhá je již dějem prosáklá a ten právě tvoří absurdní situace a světe div se, ten film je prostě zároveň i komedie ... Nevím, možná jsem opravdu úchyl a mimo, je mi jasné, že by tento film drtivá většina diváků vůbec neskousla, ale film je tak dobře a podivně zklouben a hlavně zahrán všemi zúčastněnými, že je humorný a člověk se někdy fakt musí smát, i když za 5 minut si zakrývá zrak. Proto tento film považuji za naprostý vrchol čistého explotation žánru, neuvěřitelně brutální a násilný, ale také neuvěřitelně perfektně zpracovaný a vedle mnoha dalších japonských explotation filmů 70. let, od akčních nářezů se Sonny Chibou, přes samurajské řezničiny typu "Lone wolf and Cub", excelentní a umělecké "pinku explotation" filmů působí jako rovnocený, velice dobře technicky a herecky zvládnutý majstrštyk. Který opravdu, ale opravdu není pro každého a humor v něm nalezne zřejmě málokdo, i když tam je. Navíc je až neuvěřitelné a opravdu mi to hlava nebere, co se v 70. letech v Japonsku natáčelo za "sadistické hrůzy", v dobách, kdy Craven šokoval nízkorozpočtovým "Posledním domem vlevo" a Hooper "Texasským masakrem" a v Itálii se rodil žánr zvaný gialo, kde si vrahouni chvílemi pohrávali se svými oběťmi, Japonci natáčeli takové brutálnosti, že nad nimi zůstává dodnes opravdu rozum stát ... Plný počet nedávám snad z důvodu, že film nebyl ucelený, ale oddělený na dva a ten první opravdu děj neměl ... jinak výtečné, ale pouze pro nadšence do tohoto subžánru!! ()
Oxen Split Torture neoplývá jen explicitně vystupňovaným násilím, ale i mírně sentimentální linkou a groteskním humorem. Obratným skloubením těchto ingrediencí vznikl film mírou brutality často neúnosný, leč z celkového hlediska poměrně notně zajímavý. Yuji Makiguchi na dvou povídkách z japonské historie ukazuje, jak násilí a útisk hrály v minulosti důležitou roli. První z nich je zasazena do Nagasaki roku 1628, kde křesťané jsou pronásledováni a trestáni za svoji víru způsoby více než krutými. Osnovatelem těchto zvěrstev je místní smírčí soudce, jehož násilnický fanatismus skýtá obětem častou bestiální a frustrující smrt. Jedním z jeho pomocníků je i mladý samuraj, který se sblíží s místní křesťankou. Rýsující se vztah však dlouhou budoucnost nemá, neboť žena je zajata a stává se soudcovou otrokyní a zároveň pozorovatelkou mučících praktik (sestra je zmrzačena a zbytek rodiny usmrcen před jejími zraky). Samuraj je nucen sledovat tyto bizarní akty mučení, aniž by mohl vznést sebemenší protest. Pomsta ale končí tragicky. Druhá povídka se odehrává ve Fukugawě roku 1821. Do místního nevěstince zavítá An, jenž o sobě prohlašuje, že je synem bohatého otce. Ve skutečnosti je trochu přiťáplým sirotkem, který rád užívá slastí života. Když nemůže zaplatit, stává se z něj sluha a zároveň pozorovatel místního prostředí. Dívky jsou zde prakticky bez jakýchkoliv práv zcela v područí majitelů, jejichž svévole se projevuje obhrouble majetnickým zacházením. I proto An utíká s jednou prostitukou na svobodu, přičemž ani zde je nečeká vytoužené štěstí. Za drobné krádeže, vydírání a vraždu jsou nakonec chyceni do rukou místních úřadů, kde jejich cesta končí. Jak je z děje patrno, Oxen Split Torture není jen laciným béčkem s bezdůvodnými výbuchy násilí (třebaže scény jako rozsekání nohy kladivem, vaření, pálení, mučení dvanáctiletého děcka, znásilňování, řezání ucha, bradavky ... rozhýbají váš žaludek), ale chytře stavěným filmem, který se zcela vymyká z tehdejšího japonského proudu. ()
Vůbec mi nebylo z tohohle filmu dobře. Násilí je podáno tím nejsurovějším způsobem jaký si lze představit. Je mi zle z toho, když vím, že opravdu existovali a ještě existují lidé, kteří mají takovou moc, že mohou prakticky páchat jinému člověku ty nejhorší zvěrstva jen pro své pobavení a nic se jim nestane. Ty tři hvězdičky v mém hodnocení berte s rezervou, protože pokud bych měl film hodnotit podle výpovědi, kterou má, musel bych dát pět hvězdiček. Ale nejsem si opravdu jist, jestli byla ona výpověď režisérovým záměrem nebo je režisér jen bohapusté sadistické hovado. ()
Dvě povídky.Z nich každá je úplně jiná,ale obě svým způsobem byly geniální.První je jenom o mučení a navíc je antikřesťanská(což mě o to víc potěšilo)Tolik mučících praktik narvaných v pouhých pár minutách jsem ještě neviděl.Inu pantátovi se starý mučící praktiky nelíbily tak chtěl inovovat.Navíc vše skvěle natočený.Největší masakr byl když ta konkubína musela přihlížet smrti svých rodičů.Druhá povídka mě fakt pobavila.Více děje,míň krve.Scéna kdy borec klátí buchtu a ta si u toho v klidu pojídá meloun a ještě mu stíhá říkat svůj srdceryvný příběh a kamera na borce.A borec brečí.Ty krávo.To jsem nežral.Fakt chláma.Nebo jak se hrabou v těch sračkách bylo taky usměvný a zároveň nechutný.A takovejch směšnejch scén je tam víc.A do toho všeho zase mučení.Sice né tak drsný jako v prvním příběhu,ale i tak brutus.Pro mě nadstardantní zábava.Takže plnej počet hvězd. ()
Film z podobného súdka ako KORIDA LÁSKY. Tentokrát si, ale viac "užijú" sadisti. (28.12.2008) ()
Kronika středověkého japonského práva útrpného. Lidská nápaditost v ubližování ostatním je bezbřehá. Tohle místy fyzicky bolelo. ()
Většinu toho už napsali Flipnic, dwi a vlastně i Paldini. Takže jen - první povídka: **, druhá ****. anderson: až na jeden uříznutý pyj bych tam moc podobností nehledal;) ()
Trochu nuda, usínal jsem u toho. Násilné scény jsou udělány více než dobře, to jo, ale co dál? Asi jsem toho na vlastní oči viděl dost (už jste viděli třeba mototrovou pilu v hlavě? Jinak, ten pán žije) a proto mě tyhle filmy nudí. Ani jako historický výlet do Japonska to moc nefunguje. A násilníci neměli žádnou fantazii. Například jsem si myslel, že při strečingu s volama ji jěště bude někdo souložit a ono nic. Ne že bych to teda chtěl vidět, ale ta scéna a to co jí předcházelo k tomu vyloženě směřovala. Plus vidím v poměrně velkém zastoupení humoru, asi třikrát jsem se zasmál. První povídka se mi líbila více, než druhá. Druhá byla už skoro komedie. ()
Naprostý masaker a šialenosť. Doba pokročila a tak sa v 70. rokoch v Japonsku rozhodne s ničím netrápili. Predošlé torture zárezy z predchádzajúcej dekády, boli oproti tomuto len rozprávky na dobrú noc. SHOGUN´S SADISM je príspevok, ktorý nesklame priaznivcov gore a japonského revu. ()
Neskutočne tento film vie zaujať a to hned od začiatku. Prvá poviedka ma silné explicitné násilie, ktoré som v tomto filme až tak nečakal, samé mučenie, gore efekty, zaujímavé mordovačky a všetko tak detailne a poctivo znázornené a nasnímané. Druhá poviedka je viac zábavnejšia, ale aj tu sa nájdu drsné sceny, ktoré sa ťažko inde hľadajú. Lebo v niektorých scénach som naozaj mal divný pocit a aj súcit z obetami, lebo krutosť a surovosť sú tu znázornené veľmi autenticky. Tento film doporučuje, ale len ľudom ktorý sú zbehlí v Japonských zvrhlostiach. ()
Hodně zvrácený film rozdělený do dvou povídek,z nichž první je ze 17.století a hlavní sadistický šéf je opravdu nechutný a oplzlý hovado páchájící ty nejšílenější a nejbrutálnější zvěrstva,které kdy vůbec existovaly a snad ještě i existují..Docela mě pobavilo,že některé hodně erotické scény byly rozmazány,aby nebyla vidět pička nebo šulcek....Druhá povídka je z 19. století a tady se opravdu nezapře i komediální stránka,fakt jsem se občas smál,aby se vše za chvíli zase zvrhlo do opravdu nehorázné brutality!! Kratší stopáž dělá z tohoto pozoruhodného snímku nenudící zážitek,který se jen tak nevidí. ()
První část filmu to je exploitation nářez, který je jak napsal Flipnic je křišťálově čistý až mi to vzalo při mnoha záběrech dech . Druhá část filmu, která má ve velkém množství to co první neměla a to děj, ale to jí nesráží, protože i tato část je podařená a navíc se u ní dokáže člověk i zasmát, i když já se zasmál i u první a vlastně já se zasmál zatím u všech exploitation filmů z toho malého množství co jsem zatím viděl. 80% ()
Naprostá ubohost o ničem,na svou dobu možná odvážně ukazující násilí,ovšem v porovnání s pozdějším Chinese Torture Chamber Story naprostá splaška bez děje,ale vlastně i bez toho násilí.Možná hlavní chyba byla v tom,že tvůrci vzali své dílko na rozdíl od Chinese Torture Chamber Story až moc vážně! ()
Co sa tyka sadizmu a filmov s temou mucenie tak niet nad Japoncov. Kym v Europe sa tocili softcore nazi filmy tak v Japonsku sa vyrabali veci, zo ktore by u nas film nie len zabanovali ale posadili jeho rezisera na par rokov minimalne do psychiatrickej liecebne. Velmi, velmi vynaliezave napady ako privodit chudakom sedlakom bolest, napady, ktore by uplne normalna mysel nemohla splodit a samozrejme cele je to v takom miernom poetickom opare ako sa patri na snimky z vychodu. Proste klasa. Znizujem bodovanie vsetkemu s podobnou tematikou lebo toto je proste King ()
Mučení a nářky zahlcují obrazovku. ()
Jako je to dost zvrhlá, drsná, brutální a krutá podívaná a pro běžného diváka zřejmě dost stěží skousnutelná, chápu, přesto... vzhledem k extrémnímu tématu je to skvěle vedené, natočené a zvládnuté (vč. gore-efektů, které byly na svou dobu fakt vymakané); děj je prostší a přímočařejší, ale nepřijde mi zas tak slabý, jak tu mnozí píšou (srovnám-li s ostatní japonskou exploitation tvorbou té doby), má dobrou strukturu a mnoho dobrých momentů - pár humorných, pár tak nějak až poeticko-romantizujících, kontrastujících s šílenými násilnostmi, kterými se tu fakt nešetří:); a v neposlední řadě je to fakt znamenitě zahrané... Rozhodně je to film pro okrajovější publikum, ale zároveň je to rozhodně "dobrý" film - nemůžu si pomoct, ale mně ten film "bavil" a svým způsobem se mi skutečně i "líbil" (ale nejsem nějak s to, vyjádřit čím: ne těmi zvrhlostmi a zrůdnostmi, jichž je plný - ty mě vesměs ani nijak výrazně nevyvedly z míry, byť se mi teda udělalo nevolno z představy, že by mi někdo strčil do pusy čerstvě uříznutý ucho nějakýho nemytýho japonce:))) - ale spíše tím, co chvílema probleskuje "za" tou brutalitou a "mezi řádky"...). 90%. ()
Pro mě nedokoukatelný film. Ze začátku jsem se snažila přeskakovat nejhorší scény, to jsem ale nakonec vzdala a k filmu se už zcela jistě nevrátím. Takže doporučení: pokud máte jenom trochu slabší žaludek, vyhněte se žánru obloukem! ()