Fish Tank

PROJEKT 100 2010 FISH TANK sice může být vnímán jako ryze autorské dílo, protože pod režií a scénářem je podepsána Andrea Arnoldová, která navíc vyrůstala v Essexu, tj. místě dění, ale tím se opomene formální výlučnost daného snímku. Styl, spočívající v dlouhých záběrech s výbornou prací s hloubkou ostrosti, se zdá nahodilý, odpovídající moderním trendům snímání kamerou jakoby z ruky; přitom je při dalších zhlédnutích patrná promyšlenost a především funkčnost zvoleného přístupu, díky kterému můžeme jít spolu s hlavní, neustále naštvanou hrdinkou, která v nevelikém essexském akváriu umí dobře plavat. Je totiž jako žralok, který, když se zastaví, tak zemře. Vyprávění je přitom videoherně koncipováno, s jasně vymezenými konečnými body, jichž je nutné dosáhnout (osvobození koně), jinak není možné postoupit dál, a leitmotivem v podobě taneční soutěže, které má být finálovým kolem. Podstatná je hudba, která je zprvu jediným únikem z dané mizérie nižší střední třídy a které postavy skutečně osvobozuje, ale nakonec se ukáže býti stejně falešnou, módnímu diktátu se podřizující a lživě neskutečnou jako vše, co (re)prezentují média - hlavně televize. Film tak prostředky, kterým dobře rozumí mládež (videoherně koncipované vyprávění, stylistická modernost) dobře oslovuje svou cílovou, televizí a popkulturou vychovanou skupinu, jež probouzí z iluze a dovolí ji konečně dospět (viz závěrečný lamorisseovský obraz s balónkem ve tvaru srdce). Přitom nejde o další kitchen-sink sociální drama, které by se utápělo v depresi a obávalo se měšťácky překročit meze stanovené v rámci klubových filmů (jinak: dojde k něčemu, čeho byste se u Sama Mendese nedočkali). Naopak je vyhrocená atmosféra přístupná humorem postav, které se se svou situací naučily žít, ale nejsou schopni se s ní sžít, a téměř modelové scény (setkání v kuchyni apod.) a vývoj příběhu jde proti očekávání. Je dobré vidět snímek, po právem sbírající festivalové ceny, který není crowd-pleaserem či hustou depkou a který dovoluje porozumět hlavní hrdince, která je dobrou následovnicí rozzlobených mladých mužů British Free Cinema, přitom ale nezapomněla užívat si každého okamžiku jen pro něj samotný, jako je to patrné u postav Kena Loache. (12.10.2009)

Ďalší film z nevysychajúcej studne životných príbehov. Jednoduchý príbeh, ale neskutočne realisticky natočený, až tak, že divák má pocit, že sleduje udalosti skutočných ľudí. Bez zbytočných prikrášlení, či dramatických vyvrcholení, ale účinný natoľko, že som mal po skončení vstať z kresla a tvorcom zatlieskať. Čo sa týka Katie Jarvis, tak talent tam nesporne je, ale prvé stretnutie s filmom určité rozpaky prinieslo a tá neistota je tam citeľná. Každopádne sa teším na ďalšie stretnutie s ňou, dúfam, že príležitosť dostane. 85%. (12.01.2010)

Sociálna rozprávka o drzej pubertiačke jej rodine, narušených vzťahoch a hip-hopových tančekoch. Do toho metafory s uviazaným koníkom a rybkou. Prostredie pripomína soc sídliská, herecké výkony výborné, kamera uchvacujúca. Ale... v porovnaní s typom sociálnych drám Kena Loacha, Mikea Leigha či bratov Dardennovcov ide len o príbehovo banálnu story (a v kontexte tvorby uvedených režisérov už akoby recyklovanú), ktorej chýba niečo, čo by presahovalo prostý náhľad do života a vzťahov neúplných rodín nižšej strednej vrstvy. 65%. (07.10.2011)

Ultimate shit. Schématické, ploché, prvá polka je červenou knižnicou pre násťročné, druhá dementný absurdistan. Neskonale manipulativní kamera, ktorá docieli napokon žiadaný efekt - väčšina diváckej obce zrejme vďaka neprimerane dynamickej kamere, rýchlosti filmu, dojmu "že sa stále niečo deje" , nie je schopná vôbec o neuveriteľne stupídnych situáciach filmu premýšľať. (01.08.2014)

Vizuální a technická stránka filmu se mi hodně líbila. Ale Fish Tank pro mě byl především o hlavní hrdince (výborně zahrané…ani se mi nechce věřit, že je její představitelka neherečka, jak moc byla autentická…nebo možná právě proto). Problémová Mia má nelehkou životní cestu a stejný osud potká i diváka, který se jí pokusí porozumět. Já na to však moc rád přistoupil, protože mi po ukázkovém „čelu“ okamžitě padla do oka. Už podstatně méně nadšený jsem byl z hereckého výkonu Fassbendera (to, co si z jeho role odnesla jistě nejedna divačka, mě jaksi minulo). Příběh nicméně chytil a symbolický konec zas potěšil. Celkově to vidím na silné 4*. (06.07.2014)