Růžový panter

No, de z toho poznat, že si tenkrát Peter Sellers teprve chystal scénu a prostor pro toho správného Jacquesa Clouseaua, jak ho všichni známe z dalších dílů. Hlavní pozornost je tu věnována Davidu Nivenovi, který sice jako (skoro) nepolapitelný zloděj a lamač ženských srdcí proplouvá scénami s neobyčejným šarmem a elegancí, ale zároveň toho moc k smíchu nepřináší, a tak se o zbytek humoru musí starat Sellers, a to ještě s malým prostorem a bez svých neodmyslytelných parťáků Herberta Loma a Burta Kwouka. Přesto je z toho ve výsledku slušná krimi komedie a já se bavil, takže to bude za 4*. (17.12.2007)

Tohle ještě není ta ztřeštěná komedie, na kterou jsme u "panterů" zvyklí. Je to téměř seriózně se tvářící film, v němž defilují slavní herci a, tak nějak "kromě toho", také jeden popletený detektiv. Nechybí dokonce ani filmová píseň, do určité doby takřka povinná součást každého "slušného filmu"... Ve chvílích, kdy se na plátně či obrazovce "dělá humor" je to ovšem doslova "k sežrání" a Sellers je stěně skvělý, jako v pozdějších pokračováních. Celkový dojem: 65% (23.01.2011)

V souboji dvou konkurentů Růžový panter vs Fantomas lze vidět spoustu podobností a řekl bych, že oba dva filmy jsou kultovní. Ačkoliv mám Funese rád, modrou hlavu přímo nesnáším a proto se v duelu těchto rivalů přikláním právě k panterovi. Oba dva filmy spojuje můj odpor k hlavním antagonistům - Fantom i Fantomas mě serou, naopak oba dva inspektoři jsou sympatický postavy. První film však nepatří k tomu nejlepšímu z celé série, možná i proto, že detektiv Clouseau má zde spíš jen vedlejší roli a film se točí především kolem čtyřlístku Niven - Wagner - Capucine - Cardinale. Ačkoliv se jedná o hvězdná jména, Niven a Wagner nepatří mezi mé oblíbené herce a Cardinale mi tu přišla z formy. Totéž platí i pro Capucine, která už mě taky neokouzlila tak jako v jejích dřívějších filmech. Když to tedy shrnu, tak kromě fenomenálního Meglio Stasera v podání Fran Jeffries to bylo hodně všední a jen o trochu málo lepší, než první díl Fantomase. (02.08.2016)

Prvním v řadě byl právě jednoduše pojmenovaný Růžový panter. Právoplatná dědička pátrá po svém diamantu, aby si jej pro sebe zpětně ukradla, a jejím vypátráním je pověřen právě inspektor Jacques Clouseau. Toho měl původně hrát Peter Ustinov, jeho ženu Ava Gardner, ale nakonec byl pro tuto pro sérii netypickou roli vybrán Peter Sellers. Netypickou, protože se děj soustředí spíše na Sira Charlese Littona (v českých podtitulcích Lytton), takto zloděje – fantóma, jeho syna a jejich hosty v rozlehlé vile v horách. Inspektor Clouseau patří pouze k jedněm z hostů, i když zde doufá vypátrat zloděje diamantů. Rovněž netypickou postavou je jeho manželka Simona v podání tehdy populární herečky Capucine, a snad neprozradím příliš mnoho, když se dozvíte, že nakonec se ve filmové sérii stane Littonovou manželkou. A ani zde nehledejte herce Herberta Loma (jistě víte, že se narodil v Československu), budoucího Clouseauova nadřízeného, ani Clouseauova trenéra Kato. (31.03.2012)

„Bolí to, miláčik?“ Ak je reč o filmoch, ktorých vedľajšie postavy si pre seba ukradli celý film, zvykne sa často skloňovať napr. Johnny Depp z prvých Pirátov Karibiku, ale desaťročia pred ním to bezprecedentne urobil už šialený 38-ročný Peter Sellers v jednotke Ružového pantera. Už tá síce disponuje trademarkom nasledujúcich dielov (= animovanými titulkami), ale Sellersov mimoriadne inteligentný imbecil inšpektor Jacques Clouseauov je tu naozaj ešte len podpornou postavičkou a prím hrá nonšalantný a okúzľujúci, ale zároveň nesmierne nudný David Niven. Hoc bol Niven v tom čase už držiteľom Oscara, proti živelnému tornádu menom Peter Sellers nemal najmenšiu šancu. Je to ako porovnávať útok čivavy s atakom veľkého bieleho. Rovnako druhé (ak nie piate, šieste) husle hrá Claudia Cardinale. I kvôli tomu sa však vo filme bijú dva štýly: decentná kriminálka a bláznivá komédia s absurdným vyvrcholením (ktoré sa mi vlastne vôbec nepáčilo) a naopak s famóznou autonaháňačkou. Zápletka o ukradnutom diamante je fajn, ale pamätám si moje obrovské detské sklamanie. Keď som to videl v 9O. rokoch, mal som načítané semic-slovarťácke komiksy, kde Ružový panter naozaj bol reálny panter (ružovej farby) a nie „nejaký blbý šuter“. Takže si asi viete predstaviť moje sklamanie, keď som videl v rámci možností realistickú komediálnu kriminálku. Dobrou správou je, že Sellers je tu síce naozaj vedľajší, ale aj tak je na plátne často a jeho šialenosti sú proste parádne (glóbus, husle). Samozrejme treba oceniť nezameniteľný ústredný hudobný motív. (21.12.2004)