Režie:
Jane CampionScénář:
Jane CampionKamera:
Greig FraserHudba:
Mark BradshawHrají:
Ben Whishaw, Abbie Cornish, Kerry Fox, Paul Schneider, Thomas Brodie-Sangster, Antonia Campbell-Hughes, Jonathan Aris, Roger Ashton-Griffiths, Amanda Hale (více)Obsahy(1)
V Londýně roku 1818 se odehrává tajná láska mezi mladým básníkem Johnem Keatsem (Ben Whishaw) a "dívkou od vedle", Fanny Brawneovou (Abbie Cornish). On si o ní myslel, že je koketa, ona se nezajímala o literaturu. A přesto se našly okolnosti, které je spojily dohromady, ovlivnily básníkovu tvorbu, ale také je kvůli jeho nemoci navždy odloučily. (j.o.j.o.)
(více)Videa (1)
Recenze (111)
Kvalitní umělecký film, vizuálně nádherný. Vztah básníka Keatse a Fanny je tu podán převážně ženským pohledem. Postavy jsou vesměs charakterní a tak po shlédnutí filmu zůstává pěkný pocit. Ne úplně zkažený charakter tu nakonec ukáže i Keatsův hrubiánský přítel, který na sebe vezme odpovědnost vztahu se služkou... ()
No, nevím, jsem z toho trochu rozpačitá. První polovinu filmu jsem byla s Brownem zajedno a nejradši bych Fanny nakopla - ne moc pěkná fiflena, která se jenom parádí a o poezii se začne zajímat jenom proto, že se jí líbí Keats. (Prostě pipina, která za ním šíleně dolejzá.) Další výtky mám ke scénáři, na začátku je příliš stručná expozice - vůbec jsem netušila, která bije (ostatně víc věcí nebylo vysvětlených), a závěr je oproti tomu dost rozvleklý. Líbily se mi vlastně jenom dvě věci - stará Anglie (výprava byla bezchybná) a fešák Ben Whishaw v roli básníka Keatse :) ()
Poklidné, zčásti proustovsky laděné vyprávění, avšak bez Proustova šarmu a nadhledu, a z části hemingwayovské, avšak bez Hemingwayova vypravěčského talentu... K tomu citace z Jana Zábrany (Celý život 2, str. 944): "Cremieux ve studii o Proustovi říká, že Proust nechtěl své hrdiny zachycovat v mimořádných, vypjatých situacích, protože se domníval, že tyto situace je zkreslují. Což je pravý opak toho, co si myslel Hemingway, který věřil, že právě z chování lidí v "okamžicích pravdy", v situacích krize, kdy se rozhoduje o životě a smrti, lze líp než z čehokoli jiného poznat, co jsou zač". ()
Určité klady to má, částečně poetiku, sem tam z toho umělečno i čiší. Dívat se na tento film je ovšem utrpení. Zdlouhavé, nudné dialogy o hovnu. Úplně nejvíc mě tam iritovaly postavy těch dvou otrapů, co dělaly hovno, válely se u krbu na břiše a údajně psaly poezii. Proč náš František Gellner činil jinak? No a abych to shrnul: Frantu Gellnera mám rád a Frantu Villona taktéž. Ti činili poezii jiným a dramatičtějším způsobem. Tito dva čuráci mě neiritovali, oni mě přímo srali a ta šlapka(Abbie Cornish), též! ()
Přestože mám vystudovanou literární historii - poezii opravdu nesnáším. Ale doufám, že u mě v životě někdy nastane ten okamžik a já ji dobrovolně a s úsměvem otevřu ;) Příběh na motivy života Johna Keatse byl pro mě oříšek, jelikož jeho tvorbu znám, ale tento film je spíše z pohledu dívky, která se do něj hluboce zamilovala a on její lásku opětovat, ale je tu jedno veliké ALE. Film je hodně silná romantika, ale stojí to za to. Milostné dopisy a i mluva ve filmu je prostě okouzlující a prostředí, v kterém se to odehrává, už i jen to samotné připomíná dobu Jane Austen, která se ve své tvorbě zaměřuje na hodně podobná témata. Kostýmy a hlavní herci - to jsou tahouni celého filmu a musím říct, že některé momenty jsou ve filmu opravdu silně emotivní a snad každý, kdo někdy v životě miloval a vcítil se do postavy, ať už dívky či chlapce ve filmu, ucítil alespoň mrazení po těle, husí kůži či slzu stékající po tváři. Z celého filmu mě také dost zaujala postava, kterou ztvárnil Paul Schneider, u kterého jsem celou dobu čekala, zdali se nějak projeví, jelikož si o jeho pocitech k hlavní ženské hrdince od počátku filmu myslím své a zajímalo by mě, zdali své city někdy projevil... ()
Galerie (85)
Zajímavosti (4)
- Při natáčení filmu Ben Whishaw potkal svého pozdějšího přítele Marka Bradshawa, se kterým v roce 2012 uzavřel registrované partnerství. (PlayEasy)
- Abbie Cornish byla první herečkou, která se konkurzu na hlavní roli účastnila. Musela si však počkat celý měsíc, než se dozvěděla, že roli skutečně získala. (Avalon820)
- Ve filmu byly použity básně Johna Keatse, konkrétně „Endymion“ z roku 1817, „Předvečer svaté Anežky“ z roku 1819, „Óda na slavíka“ z roku 1819, „La Belle Dame Sans Merci“ z roku 1819, „When I Have Fears That I May Cease to Be“ z roku 1818) a „Bright Star“ z roku 1819. (Avalon820)
Reklama