La donna della domenica
La Femme du dimanche
The Sunday Woman
Režie:
Luigi ComenciniKamera:
Luciano TovoliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jacqueline Bisset, Marcello Mastroianni, Jean-Louis Trintignant, Omero Antonutti, Ennio Antonelli, Lina Volonghi, Tina Lattanzi, Giuseppe Anatrelli (více)Obsahy(1)
Starý zpustlý architekt, který se pravidelně bavil obscénními gesty vůči ženám, se stal obětí vraždy. Podle hesla "s čím kdo zachází..." byl utlučen obřím keramickým penisem. Případu se ujímá zmatený, ale vytrvalý inspektor. Vyšetřování vede postupně až do nejvyšší turínské společnosti mezi bizarní persony s více či méně neobvyklými perverzemi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
"Kamenné bimbasy... krutý mord ohlásí." Z komentářů jsem vyrozuměl, že si to budu užívat coby krimi, komedii a společenskou satiru. Přitom šlo jen o prachsprostou vraždu. Castingovou vraždu, abych byl přesný. Certifikovaný milovník Mastroianni coby kriminalista a charakterní drsňák Trintignant jako nespokojená bukvice? Vyčítající při malicherné hádce svému partnerovi, vydržovanému kolouškovi: "Vzdal jsem se žen, protože jsou otravné, ale ty jsi ještě horší!" :-) Naopak potěšila Jacqueline Bisset v roli znuděné paničky, jako vždy žádoucí a krásná, dokonce i s tím příšerným účesem. Nakonec její nuda vedla k nuda scéně, což potěšilo mě i vyšetřovatele. Ještě poznámku k té šílené kadenci italského brebentění. Klapka, 10vteřinová scéna v parku. Čech pouze nyvě zatoká: "Hle, miláčku, sýkorka koňadra!", zatímco Ital za stejnou dobu stihne vyjmenovat celý Atlas ptáků a ve zbývajícím čase to ještě dvakrát zopakovat... Hrozné na poslech a přímo vražedné stíhat číst titulky. ()
Slusny, lahko nadpriemerny film s radobykrimi zapletkou. Ta ma vobec nebavila, skor bolo daleko lepsie ten vylet do turinskej smotanky. Najma ked sa ten vylet uskutocnil s Calbonim od Fanozziho, teda zase pardon, pochopitelne som chcel napsisat, ze tam hral Dzuzeppe Anatrelli /Fantozzi seria/ : 72 % ()
Kritika snobskej dekadentnej spoločnosti je evidentná, aby tvorcovia zosilnili tento aspekt, nasadili hneď v úvode množstvo postáv. Táto kontraproduktívnosť sa našťastie rýchlo vytratila a divák sa mohol sústrediť na hlavné postavy, ktoré potom ťahali príbeh. Herecky je film nadupaný, kriminálna linka nie je príliš podstatná, humor jemný až neviditeľný. Priznávam, že som očakával viac. ()
„Zničili jste mi osmnáct penisů! Nejdřív zabiju tebe, pak všechny gorily, policajty a Holanďany taky!" Převážně konverzační detektivka nešetří humornými dialogy. Obtloustlý rádoby světácký architekt si svým chováním vytvořil početnou řadu kandidátů na to, aby ho s chutí zabili. Jak se ale nakonec ukáže, jeden měl o důvod více. Komisař Santamaria se snaží rozplést klubko případu, byť se zdá, že se mu to nepodaří. Podezřelí mu chtějí pomoci tím, že svalují vinu jeden na druhého, navíc se postupně ukazuje, kdo kým ve skutečnosti je. Půvabná Bissetová, rozpolcený Trintignant a až příliš aktivní hledač vraha Reggiani jsou spolu s dalšími zapleteni do případu, který se pohne v momentě, kdy dojde k další vraždě. Morriconeho hudba povyšuje tuhle konverzačku o další stupínek výše. Slušné. ()
... Teda, aspoň bude konkrétne i o jedného, mimoriadne perverzného architekta Garroneho menej, alebo komu vlastne bude chýbať, keď všetkých naokolo svojim bizarným správaním zväčša strašne odpudzoval [a či predsa náhodou nebola podobne perverzná i celá spoločnosť v rámci celku, tak to vari nechávam na dôkladné zváženie diváckeho obecenstva, ktoré napokon samo posúdi, ako sa totižto veci majú?], a tak bol v podstate i rovnako bizarným spôsobom chladnokrvne zavraždený, a veru vskutku naozaj dosť zvláštnym štýlom [divák potom sám uvidí ...] • Skrátka; asi od tohto konkrétneho momentu, sa už pomaličky začína rozbiehať i intenzívne vyšetrovanie zo strany turínskeho komisárstva, na čo sú dokonca hneď povolaní/nasadení až dvaja komisári, keď jeden z nich predstavuje komisára Santamariu v podaní Marcella Mastroianniho, pričom medzi úvodnými podozrivými, sa zrovna nachádzajú i títo: Anna Carla Dosiová v podaní Jacqueline Bissetovej a Massimo Campi v podaní všestranne nadaného Jeana-Louisa Trintignanta, ktorí mimochodom na úvod spísali akýsi list na adresu zavraždeného, v ktorom ho častovali nelichotivými poznámkami ... • Dalo by sa ďalej podotknúť práve i to, že vyšetrovatelia sú akosi prikrátkymi na tento chúlostivý prípad, a preto sa do vyšetrovacieho diania, pomaly, ale isto; zapája i ďalšia [rozporuplná] postava Lelloa Rivieru v podaní Alda Reggianiho, ktorý má ešte pred hlavným komisárom Santamariom, určitý náskok, podľa ktorého by mal byť zrejme vôbec prvou postavou v poradí, kto[rá] nakoniec vyšetrí zamotaný prípad ...? • Zaujímavé na tejto veci [na scenári] bolo snáď predovšetkým najviac to, že pôvodný okruh páchateľov sa postupne trochu zväčšoval, kedy som väčšinou len márne tipoval, kto by to mohol reálne i byť, pritom až niekedy počas posledných cca 5-10 minút, som na to i konečne prišiel s určitým prekvapením, že by som to vonkoncom neočakával, alebo sa neustále iba chodilo okolo horúcej kaše? • Zo strany režiséra & scenáristu: Luigiho Comenciniho sa dostavilo asi prvé sklamanie, čo sa týka jeho tvorby, keď si podľa mňa tentoraz naložil toho na plecia i o niečo málo viacej, než bol teda vôbec schopným odniesť. I napriek niektorým výhradám z mojej strany, sa naostatok jednalo o remeselne kvalitne zvládnuté remeslo s kontroverznejším obsahom, kedy samotný obsah [na ČSFD] o titule je mierne zavádzajúcim ... ()
Reklama