Reklama

Reklama

Velká žranice

  • Francie La Grande bouffe (více)

Čtyři nejlepší přátelé – pilot Marcello (Mastroianni), šéfkuchař Ugo (Tognazzi), televizní pracovník Michel (Piccoli) a soudce Philippe (Noiret) – se společně vydávají na prodloužený víkend, který má být jejich posledním. Ve starém domě na okraji Paříže se přátelé začínají oddávat zatvrzelé, divoké a sebezničující žranici. Přidá se k nim místní učitelka Andréa, přítulná žena obdařená štědrými tělesnými proporcemi. Události rychle kulminují... Podle Ferreriho je film křivým zrcadlem, nastaveným moderní konzumní společnosti, dle jeho kritiků jen samoúčelnou provokací a oslavou kultu hnusu a estetiky ohavnosti, zatímco jiní ho označují za apokalyptickou vizi konce „přežraného" lidstva. (Česká televize)

(více)

Recenze (186)

POMO 

všechny recenze uživatele

Problémom tohto filmu je, že sa nám nesnaží nič zdeliť. Originálny námet ho robí nezabudnuteľným a jediným svojho druhu, no jednoduché spracovanie a (ne)vykrištalizovanie samotného príbehu nás necháva nedotknutými. Zasmiať som sa zasmial a k Noiretovej postave som si dokonca vytvoril sympatie a porozumenie. Pekná postavička. Ale od snímky podobných ambícií (obsadenie, potenciál kontroverznosti) som čakal oveľa viac. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Čtyři dobře situovaní pánové se sejdou na zámku jednoho z nich, aby odešli ze světa způsobem, který se jim jeví jako nejpříjemnější - užrat se k smrti. O důvodech se mnoho nedozvíme, snad proto, že není slušné mluvit s plnými ústy. Dobře zvažte hranice svého jemnocitu, než se podíváte. Snadno se totiž může stát, že svůj vzth k jídlu budete už navždy dělit na etapy "před Velkou žranicí" a "po ní". Nepřipravení diváci premiéry se záhy rozdělili na dvě skupiny - ti s odolnějším metabolismem psali rozhořčené dopisy kompetentním činitelům, ostatní při úprku kina zcela prozaicky zvraceli. I to je způsob, jak vyjádřit názor. ;-) S odstupem, kdy moje rozhodnutí "už nikdy nebudu jíst" dávno vzalo zasvé, musím ale říct, že tato zdánlivě dekadentní provokace v sobě nese cosi jako humanistické poselství, jen vyjádřené varovně drastickými prostředky. Možných výkladů je asi víc, ale já Velkou žranici chápu jako bajku o důsledcích materiální přesycenosti. Kdo má vše, nemá po čem dalším toužit, o co usilovat a ztrácí proto důvod žít. Prostředkem sebevraždy je pak právě symbol spokojenosti a blahobytu. Umím si představit i důslednější alternativu stejné myšlenky. Kdyby si zámecká společnost předsevzala, že společně zemře smíchy - při stejně sugestivním podání by se mohli infikovat i diváci. Zajímalo by mě, zda by se pak úmrtnost odečítala z návštěvnosti, ale to už sem nepatří. 80% ()

Reklama

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Kritika společnosti a všeho možného? Rozhodně. Kritika koukatelná a záživná? Rozhodně NE! Naprosto nudná pohádka o uzavřené společnosti mužů a jedné ženy, které se opíjí a přejídají, aby tak spáchali sebevraždy jako únik ze společnosti, které se jiným způsobem nedokáží vyhnout. Blábol, který staví bohaté muže do polohy těch, kterým vadí společnost a kteří jí opovrhují. Dlouhých 135 minut obžerství, smilstva a filozofováním na téma život, jídlo a tak vůbec. Není to ani tak nechutné jako nic neříkající a utápějící se ve vlastních zvratcích. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

K většímu splynutí s touto oslavou obžerství doporučuju tak dva dny před koukáním na tento film nic nejíst a jsem si jistej, že v průběhu filmu pak sežerete klidně i vlastní barák včetně komína. Já sice žral, ale i tak jsem v průběhu filmu počal mít různé choutky. Nakonec jsem neodolal a šel jsem do lednice uzmout mnou vlastnoručně vyrobený pomerančový puding ve whisce, jenže ouha, přijdu se žrádlem k TV a vidím a hlavně slyším, jak tam ten jeden ten žrout nehorázně prdí, byla to tak vyživná dodávka plynu, že jsem šel puding znechuceně vrátit do lednice. Vrátím se a ten blázen pořád ještě prděl, dokonce u něj stál nějaký tlustý polonahý kříženec ženský a jožina z bážin, který mu masíroval bříško, aby jeho plynové dodávky nabraly na ještě větší síle, to na mě fakt udělalo velký dojem, tak velký dojem, že zbytek filmu jsem dokoukal při otevřeným oknu. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Film bohuzel nabizi pouze presne to, co slibuje nazev. Behem dvaceti minut jsou postavy predstaveny a presunou se do nejaky velky vily, nechaj navezt zasoby a od ty doby jen zerou. Zerou, vari a do toho kecaj o blbostech. Trosku to osvezi akorat prichod tri devek, ale ty tu jsou bohuzel jen chvily. Problem je, ze tady vlastne neni zadnej pribeh, postavy se nijak nevyvyji a sledovat, jak se cpou, to se za chvily omrzi. I kdyz je fakt, ze na nektery z tech jidel sem dostal chut. Ani herci to moc nezachrani, protoze proste nemaj co hrat a navic se chovaj vicemene jak hovadka, jedinej vyraznejsi tu je Noiret, kterej ma precejen drobet zajimavejsi postavu, je tu dost mladej a vypada jak blbecek. A film bohuzel nefunguje ani jako nejaka komedie, tech par vtipnejch momentu to nezachrani. Mit film nakejch 80 minut, tak jeste dejme tomu, ale delka pres dve hodiny je proste moc a v druhy polovine to uz dost nudi. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (5)

  • Snímek byl v době uvedení považován za kontroverzní a byly pokusy jej zakázat. (contrastic)
  • Film získal Cenu FIPRESCI na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 1973. (contrastic)
  • V závěrečné scéně na zahradě můžeme na lavičce číst báseň Dorothy Frances Gurney. Hovoří se v ní mimojiné o tom, že “na zahradě jsi blíže Božímu srdci, než na jakémkoli jiném místě na světě“. (džanik)

Reklama

Reklama