Ip Man 2

Yip Man 2 je lepší než první díl což není zrovna moc obvyklé. Děj je sice trošku předvidatelný, ale nevadí mi to, protože spolu s jedničkou to působí jako dokonalý celek. Druhý díl je trošku více akční než díl první a je to dobře, protože aspoň nejsou oba díly stejné a jdou lehce rozlyšit. Bojové scény jsou jedny z nejlepších jaké jsem kdy viděl a většina béčkových hvězd se může od sympatického Donnie Yen učit. (21.07.2010)

Legendární sensei všech ajťáků, IP Man, verze 2.0. Ačkoliv jsme se na konci Ip Mana ve voiceoveru dověděli ty z pohledu "k Západu přátelského" současného čínského establishmentu podstatné věci o dalším životě Mistra (samozřejmě hlavně to, že byl učitelem Bruce Lee, a samozřejmě hlavně ne to, že Ip Man byl přívrženec Kuomintangu, a proto se v 49. roce dekoval do Hong Kongu), první film vydělal takový ranec, že to nešlo jinak. Takže si ve dvojce názorně rozebereme část těch událostí, a překvapivě budou všechny tak trošku jinak než se skutečně staly:) Bohužel platí totéž co u jedničky, pokud jde o příšerně zpracovaný dabing - tlumočnické scény jsou tu opět, jenom se teď tlumočí z čínštiny do angličtiny. Taktéž (a možná víc než v jedničce) se tu wire-fuuje, což je při přítomném hereckém materiálu naprosto zbytečné až nedůstojné. A i když jsou soubojové scény odvázanější, s přidanou hongkongskou hravostí, příběh je skoro ostudný. Téměř by se dalo říct "Rocky IV po hongkongsku, 1940´s retro style". Nevím co si o tom myslet, ale vím jistě, že na mě to nefungovalo. Takže to bylo nejspíš naposledy, co jsem se na Ip Mana díval. 60% (20.06.2014)

Nechtělo se mi věřit, že by mě dvojka dokázala opět nadchnout natolik, abych dal maximum hvězdiček, ale stalo se. Opět jsem podlehl kouzlu Wing-chun a celkové atmosféře filmu. Je logické, že už to není taková pecka jako jednička, především dějová linie je opravdu osekaná na minimum, taky narazíme ve filmu na několik klišé, pár propagandistických slov, ale nechme Čínu Čínou. Příběh Yip Mana mě jednoduše okouzlil a už teď se nehorázně těším na trojku, jak bude učit Bruce Leeho a vůbec - chci vidět zfilmovaný celý Yipův život. :-) 85% (29.10.2010)

V první části to byli Japonci (vs. Čína), jejichž obraz byl tak negativně prezentován, v druhém díle jsou to Britové (vs. Hongkong). Ip Man 2: Legend of the Grandmaster naprosto zjevně čerpá z více než čtvrt století starého filmu podobného ražení - Úderu otevřenou dlaní, kde potulný bojovník Tung-Fang Sü předvádí zvědavcům specifický styl kung-fu, podobně Ip Man snažící se v Hongkongu prorazit se stylem Wing Chun. Dalším spojením obou filmů je paralela mezi mistrem školy bojových umění v Úderu otevřenou dlaní He DaHaiem a Hong Zhen Nanem v Ip Man 2: Legend of the Grandmaster. Počáteční nevraživost obou postav (v obou filmech) přechází v průběhu filmu v přátelství, jež je v mnohém determinováno plánovaným turnajem v boxu (východní vs. západní styl). Ve starším díle jsou posměšně prezentováni Rusové, v tomto Britové (jak politici, tak i boxeři). Příběhová kostra tedy zůstává v podstatě stejná. Co se ale zásadně změnilo, je choreografie soubojů, jež Ip Mana řadí ke špičce současných filmů o bojovém umění. (09.07.2011)

Pokračování sice za svým starším bratrem zaostává, ale opět se můžeme těšit na výbornou kameru, režii a bojovou choreografii jako v prvním díle. Příběh nás zavede do Hong Kongu, kde Donnie Yen vyučuje Wing Chun v chudých podmínkách a ve stínu konkurenčních škol. Tady naráží politický systém Anglie do čínského a ukazuje svůj ekonomický rozmach na zápasech, jejíž konstrukce příliš originality nenabízí, je bohužel celá zkopírovaná z Rockyho IV. Atmosféry je oproti jedničce bohužel méně. Občasné používání efektů narušuje reálnou stabilitu, které se jednička tak pevně držela a to je škoda. (09.05.2010)