Fisshu sutōrī
Fish Story
Obsahy(1)
V roce 2012 se směrem k Zemi řítí obrovský meteorit. Zatímco zkáza světa se zdá být neodvratitelná, v jednom obchodu s hudebninami skupinka lidí poslouchá dávno zapomenutou píseň Fish Story. V roce 1975 druhořadá punkrocková kapela nahrává album, které se posléze ukáže být jejím jediným výtvorem; jmenuje se Fish Story. Osudy různých lidí mohou být provázané netušeným řetězcem příčin a následků a i věc, kterou spousta lidí považuje za fiasko, může jednou zachránit svět. Základem úsměvného nezávislého filmu Fish Story je precizní scénář, který divákům postupně představuje roztodivné postavy a bizarní události. Zdánlivě nesouvztažná série anekdotických epizodek se ve velkolepém finále ukáže jako promyšlené vyprávění vystavěné okolo titěrných detailů, které mají dalekosáhlé důsledky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
Mě osobně se nejvíce líbil skvělý začátek a pak všechny scény odehrávající se v prodejně s muzikou. Celý film vlasntě nevíme na čem jsme ale stačí posledních pár minut filmu a vše do sebe krásně zapadne. Hodnotím to 4/5 a to asi kvůli stylu hudby, která mi není nejbližší ale uznávám, že není špatná. ()
Amíci zachraňují svět před hořícími, Zemi ohrožujícími kometami pomocí superhrdinů a odvážných prezidentů, Japoncům k tomuto bohulibému záměru stačí nadupaná punková písnička. Typická skládanka tří zdánlivě nesouvisejících minipříběhů, z jejichž spojení vychází závěrečná pointa, není nijak zvlášť vymakaná a nebýt vysvětlující retrospektivy na konci, ani bych neměla šanci ji pochopit, ale to mi vlastně ani nevadilo. Mě spíš zajímalo, jestli se mladík v prvním příběhu vzmuží a zachrání dívku nebo zda další hrdina přemůže teroristy, co přepadli loď. Trojka je možná trochu rozvláčná, ale zase jsem byla svědkem tvůrčího zrodu jedné písničky, která mi stále ještě zní v hlavě a vypadá to, že ještě nějakou dobu bude. A všechno je to takovým sympatickým způsobem cáklé a zároveň pohodové. ()
Největší bizár co jsem poslední dobou viděl. No, možná nejen poslední dobou... Film, který se neustále vrství do sebe a který se samovolně rozvrství až finální montáží. ()
Možná mírně úsměvné, mírně vtipné, mírně naivní, mírně přeplácané....až tolik mně to nenadchlo a tak víc jak tři hvězdy prostě dát nemůžu. ()
Tohle je tak ujeté, až je to geniální :-) Velmi netradiční a pro mnoho diváků těžko uchopitelné pojednání na téma konce světa, "co by kdyby" a punkrocku v hlavní úloze, s patřičnou dávkou "fylozofie" k tomu aneb miluju české titulky bez korekce gramatiky :-) Nemůžu popřít, že film mne velmi zaujal a někdy jsem kroutil hlavou, na druhou stranu zrovna ta nejobsáhlejší pasáž o kapele mne sem tam nudila, zbytek však stál za to a zhlédnutí mohu doporučit - ač každému tohle neobvyklé pojetí nesedne. ()
Japonci vedia robit nenasilne nasilny humor ako nik iny. A za strasne malo penazi. ()
Nasekáme spoustu scén, které mají jakousi souvislost a necháme v tom diváka máchat. V posledních desti minutách pak všechno chronologicky vysvětlíme, abychom mu ukázali, jak jsme hrozně chytří....tak takhle by to vážně nešlo, ale...."kdyby moje osamělost byla ryba, tak by byla velká a hrozivá, že by i velryba utekláááá" - písnička tak šílená, tak hlubokomyslná, že celý film pozvedá ze samoúčelného chytráctví. A občas taky film pozvedne všechno kolem, což se mě stalo... ()
Zaujímavé podanie tvz. motýlieho efektu ako najväčšia "somarina" na svete o ktorú takmer nikto nestál prispeje veľko zhodou náhod k záchrane sveta. Alebo to je osud? ()
PUNK´S NOT DEAD ! ()
Pomalý rozjezd mě málem odradil, ale díky postupně vzrůstající zajímavosti dalších scén a odhadovaní toho jak se to celé proplete dohromady, jsem rád vytrval. Podobně jako u filmu The Two in Tracksuits tohoto režiséra je nutné na tento styl filmového vyprávění mít náladu. Jde prostě o pohodový film na kterém se nedá nic specificky vyzdvihnout, ale jako celek prostě funguje. ()
Dlouho se snažím definovat svůj postoj k tomuto filmu, ale nenapadá mě výstižnější slovo než DIVNÝ. Stal se zkrátka obětí své přílišné originality. Zatímco u většiny jiných snímků je toto předností, tak zde kreativita a slabý, imho, ne tak chytrý děj potápí Fish Story do osobního propadliště/smetiště "no interest, too weird". 60 % ()
Dobrý byl pouze úvod a pak příběh o kapele, jinak se moc superlativu k tomuhle filmu říci nedá. Velmi naivní pokus od Japonců, ale místy takový amatérismus jsem teda nečekal. Ubohé a slabé. Nečekejte tímto vysoké hodnocení, jaké dávají ostatní, což mi je záhadou. Možná kdybych si něco šlehnul tak jako oni, možná bych dal víc. Ale více jak 45% dát nemůžu a opět jeden brutálně přehodnocený film, ach jo. ()
Ačkoliv na japonské filmy obvykle nekoukám, na tento jsem šla doslova "naslepo" a nelitovala jsem. Vize končícího světa se prolíná s počátky rockové hudby a různě přeskakuje mezi časovými liniemi, abychom nakonec zjistili, jak je to všechno hezky propojené. Určitě milé překvapení, což dokládá i fakt, že mi jejich Fish Story zní doteď v hlavě:) ()
Ryba se utopila ve vlastním moři. Po skoro dvou hodinách rozvleklé konstrukce jsem dostal na talíř složitý produkt. Ten bohužel postrádá příchuť. Chuťový ocas má být nahrazen mírou sebeparodie. Uznávám snahu, jenže podobných rybek jsem dostal už několik, navíc v lepším provedení. Pokud konzument nebude schopen rybu vykostit, tak mu s tím nakonec pomůže režisér (aspoň to mu jde dobře). Během celého menu hraje dobrá hudba (písnička je fakt vymakaná), proto dávám o půl hvězdičku víc. 2,5*. ()
Fisshu sutôrî je klasicky trafený a správne šialený film, ktorý nám vie ponúknuť jedine krajina zapadajúceho slnka. Chytľavý soundtrack z filmu si púšťam ešte dlho po zhliadnutí, veď predsa zachránil svet :) ()
Překvapilo mě poměrně vysoké hodnocení. Nudila jsem se. ()
Fisshu sutôrî aneb Konec světa trochu jinak. ■ Skvělá komedie o punkerech, kteří předběhli svou dobu, o neobyčejně obyčejných neobyčejných obyčejných hrdinech, o špatném překladu fráze z angličtiny, no, a tak trochu také o konci světa. ■ (R) [90/100] ■ (K) [88/100] ■ (V) [70/100] ■ (H) Atsushi ITÔ [89/100] ● Kengo KÔRA [70/100] ● Mikako TABE [79/100] ● Gaku HAMADA [77/100] ● Mirai MORIYAMA [75/100] ● Nao ÔMORI [77/100] ● Kiyohiko SHIBUKAWA [60/100] ● Noriko EGUCHI [75/100] ■ (♫) [90/100] ■ (E) Kiraware Matsuko no isshô (2006) ● Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) ● Hoteru bînasu (2004) ● Inishiêshon rabu (2015) ● Mňága - Happy End (1996) ● A Hard Day's Night (1964) ● Zabil jsem Einsteina, pánové... (1969) ● Jigureul jikyeora! (2003) ● Kanojo wa uso wo aishisugiteru (2013) ■ (Č) 1 ■ (P) [Únor 2010] [SD] [ϿϾ] [PZ-cz] [90/100] ■ (CSFD) dezorz ● Maemi ● Rudovous ● Puslanka ● LavinieCamui ● Galeana ● poz3n ● sniper18 ● Tsuki ■ (Ú) [25-IX-2017] Celý komentář upraven a výrazně zkrácen... ■ (C) [90/100] ()
U filmu jsem seděla jako přikovaná... Bylo to zábavné, parodické, ale hlavně zajímavé... Trochu mě mrzelo, že jsem celý film měla pocit, jako bych se dívala na řadu snímků jen do poloviny... Ale finále mě dokonale pobavilo... A Fish Story mi drnčí v uších ještě teď... :o) ()
teda me to, ale nudilo:(dokoukal jsem to na 4krat..a to jen kvuli slibovanému geniálnímu zaveru..zaver se konal..rozhodne patril k tomu nejlepsimu z tohoto filmu..ale, ze by byl genialni?..byl vysvetlujici..ale tot vse:)jinak prvni dve epizodky prumerne..Japonci uz natocili hravejsi i vymazlenejsi..posledni nejdelsi epizoda byla jedna velka nuda o nicem..tedy o pisnicce..celkove..hrozne nudne a jeden z nejhorsich filmu z tehle casti sveta co jsem za posledni roky videl..navzdory zdejsimu velkemu hodnoceni:) ()
Neurazí, ale ani nijak neoslní. "Jen" další japonská... no mix X-žánrů, nejspíš asi hlavně komedie. Ale povídkové filmy a navíc skládačky, které do sebe jakože zapadají mě nikdy moc netáhly. >>Možná je Bruce Willis ještě pořád na té kometě.<< - 60 % ()