Coco Chanel & Igor Stravinsky

Není 63% trochu moc?! Prvních 20 minut bylo úmorných a vůbec mě nebavily.. A popravdě nechápu, jak někoho může bavit sledovat trapné divadelní vystoupení, při kterém lidé hromadně opouštěli sál a bučeli.. Pak nastala pro mě jediná zajímavá část filmu, kdy se Coco seznámila s Igorem, ale potom už to šlo z kopce.. To mi autor opravdu chce tvrdit, že Coco Chanel byla robot naprogramovaný jen na 3 věci - šití šatů, čichání k voňavkám a sexu? Absolutně žádné city, byla chladná a nevěřila jsem jí absolutně nic, co udělala.. To měla být láska?! Kde? Pokaždé, když byli s Igorem sami (bez jeho ženy), rozepla mu kalhoty a prostě si to s ním rozdala.. Žádná romantika, vášeň, nic.. Bylo to vulgární a hnusné.. Ty hvězdičky jsou pouze za Igorovu manželku, která podle mě byla ve filmu jediná normální, lidská a sympatická.. Jinak se mi film sám o sobě vůbec nelíbil.. (30.01.2012)

U nás téměř neznámá Anna Mouglalis si Coco zahrála s glaciálním klidem a svým elegantním vystupováním vypadá jako by modeling vyměnila za herectví jen kvůli této roli. Je mnohem přesvědčivější než Tatou ve filmu Coco Chanel. Počáteční Svěcení jara se jeví jako úmorné, když film dál plyne v pomalém tempu komorního dramatu. Vztah Cannel a Stravinského je monotématickým filmem možná záměrně nadhodnocen, efekt amour fou tu zkrátka není, ale snímek dokáže být docela podmanivý, vizuálně přesvědčivý, temně melancholický a prostý manýrismu. Odpovídá tak modernímu světu který Channel spoluvytvářela. Coco Chanel & Igor Stravinsky s image festivalového filmu nemá dokonalý scénář a k neduhům patří i bolestně mechanická mise en scène, ale ve srovnání s filmem od Anne Fontaine je tohle pravá nefalšovaná haute couture. Produkce: Eurowide Film Production (22.11.2020)

Nakoľko ide svet vážnej hudby a módy úplne mimo mňa, ani s jedným z hrdinov nie som dôverne oboznámený. Ich spoločný príbeh - či skôr dočasný prienik ich životov - je nádherne nasnímanou epizódkou z hrdinského veku umeleckých avantgárd, ktorý však trpí nedopovedanosťou a doslovnosťou súčasne. Úžasný úvod ukazuje jeden z veľkých okamihov umenia 20. storočia - a potom tu už máme iba intímny príbeh a komornú drámu bez väčších súvislostí, so zaujímavou, ale zbytočnou odbočkou ohľadne vzniku slávneho parfému Chanel No. 5 A čo viac - nebyť tých veľkých mien, o ktorých sa jedná, videli by sme "iba" (ne)obyčajnú históriu jedného romániku medzi ženatým otcom rodiny a silnou nezávislou ženou, či menej typickejšie medzi umelcom a jeho mecenáškou. Kounenove filmy nie sú pre každého - a takisto je aj každý z nich pre úplne iné publikum. IGOR STRAVINSKIJ A COCO CHANEL je určený tým, ktorí aspoň o jednom z nich vedia všetko - alebo vôbec nič. Pretože si niečo doplnia, potvrdia - alebo (tak ako ja) sa aspoň niečo dozvedia. Avšak nie dosť. Vizuálne až extrémistický režisér si veľmi vhodne vybral éru extrémneho estetizmu a oživil ju v manieristickom snímaní manieristického prostredia. Je to umenie pre umenie... ale bez citového priblíženia a súvislostí. Proti silným individualitám Igora a Coco sa potom ako prudký kontrast vyníma Stravinského milujúca žena a matka - veľmi ľudská, krehká a súčasne silná žena. Hlavní hrdinovia však zostávajú pred neznalým divákom uzavretí - zistíme o nich len to, že jeden je skladateľ, ktorý to mal ťažké s uznaním svojej hudby a ona že je úspešná, zámožná návrhárka - a jediné, čo si z filmu vezmeme o ich vnútre sú banálne zistenia, že sa chovali ako umelci a zároveň muž a žena. (29.04.2020)

Coco Chanel & Igor Stravinsky je naprosto dokonalá milostná romance na motivy společné kapitoly ze životopisů dvou výrazných osobností počátku 20. století. Coco je ve dvacátých letech skutečným ženským Fordem, miluje všechny barvy, zejména pokud je tou barvou černá. Má vytříbený vkus, je emancipovaná, zocelená smrtí své první velké lásky a je v takové pozici, že si může dovolit podporovat celou rodinu Igora Stravinského. A zatímco vyvíjí svůj nejslavnější parfém Chanel č. 5, Stravinský se ocitá mezi dvěma premiérami Svěcení jara. Ještě pořád v sobě cítí žluč po neúspěchu z roku 1913, ale nyní v nově obrozené poválečné společnosti (a díky Coco) se jeho dílo setkává konečně se zaslouženým úspěchem. Co může být pikantnějšího, než obsadit Igora živočišným Madsem Mikkelsenem a jako Coco mu dopřát androgynní Annu Mouglalis? (17.11.2014)

"Musíte se zcela ztratit v hudbě..." "Ztratit" se ve Stravinského hudbě nemuselo být pro jeho posluchače ve své době docela takový problém :D Úvodní poměrně dlouhá scéna z velmi kontraverzní premiéry Stravinského Svěcení jara to jasně dokladuje. Na konci filmu můžeme naopak vidět Stravinského úspěch při druhém provedení tohoto díle o pár let později. Hezky je zde tak ukázáno na to, jak proměnlivý bývá umělecký vkus lidí. Faktem totiž je, že "lidé se vždy bojí něčeho nového". I tento životopisný film je v něčem jiný. Vlastně to klasický životopisný film ani není. Spíše jde o zajímavou vizuální koláž s minimalistickými dialogy.... To mi asi brání dát filmu 5 hvězdiček, i když ty vizuální vjemy v kombinaci se Stravinského vášnivou hudbou jsem si jinak užíval plnými doušky. (13.01.2020)