Zakázaná planeta

Zajímalo by mě, co o tom budou lidi psát za další polovinu století. Mně z těch šílených zvuků, které celý film doprovázejí, třeští hlava, a říkám si, jak jsou dnes tehdejší vize budoucnosti roztomile úsměvné. Ovšem abychom se jednou nedivili, až znovu objevíme Ameriku. Naši předkové se pak na nás budou ze záhrobí škodolibě šklebit a říkat: "My jsme to říkali!" (04.09.2015)

,,VEĽMI NERÁD TO HOVORÍM, ALE TEN CHLAP JE NOTORICKY ZNÁMY V SIEDMYCH PLANETÁRNYCH SÚSTAVÁCH." __ ,,Zakázanú planétu" som mal vo svojom diváckom hľadáčiku už pred rokmi, kedy som bol lačný po snímkach obdobného žánrového zafarbenia. Vplyvom akýchsi technických PC nedostatkov (vraj zlých kodekov...) som si vtedy jej obraz žiaľ nemohol vychutnať a dielo vychvaľované v celej svojej štruktúre mi na dlhšie uniklo. Teraz môžem povedať, že z hľadiska roku výroby ide o veľmi solídny počin najmä po stránke spracovania najrôznejších špeciálnych efektov, avšak ešte viac novátorskou je jeho zvuková zložka, ktorá len ťažko znesie označenie hudba či soundtrack a v úvodných titulkoch je pomenovaná ako ,,elektronická tonalita". Tento odvážny experiment manželov Barronových pripravil vo zvukovej dramaturgii éry 50. rokov akýsi štandard ozvučenia mimozemského prostredia. Podľa môjho úsudku však skončil kdesi na polceste, v mnohých sekvenciách je vyslovene rušivý a dnes už pôsobí omnoho zastaranejšie než už spomínané triky, ktoré sú vo svojich najsvetlejších momentoch porovnateľné s produkciou obdobia prelomu 80.-90. rokov. Akurát som sa nedokázal stotožniť s vesmírnou loďou v podobe lietajúceho taniera, keďže je synonymom pre dopravný prostriedok mimozemšťanov. (1209. hodnotenie, 121. komentár k filmu) (26.04.2016)

Zdanlivo brakové scifíčka z 50tych rokov majú oproti mnohým dnešným veľkorozpočtovkám jednu výhodu. Takmer všetky sa nám snažia niečo dôležité povedať. Forbidden planet je filozofické sci-fi, ktoré má čo povedať aj dnes. Niektoré prvky pôsobia archaicky a smiešne, napríklad robot, ale drvivá väčšina filmu je stále veľmi pôsobivá. Atmosféra planéty je neopakovateľná, nepamätám si, že by som mal niekedy potom podobný príjemný pocit z cudzieho sveta. Bonus: mladý Leslie Nielsen. Po opätovnom zhliadnutí doporučujem sa vybaviť znalosťou predlohy v podobe Shakespearovej Búrky, ten film je potom omnoho silnejším zážitkom. (02.06.2012)

Nejsem žádnej velkej nadšenec sci-fi, takže jsem se na to podíval jen tak pro zajímavost a vůbec nic jsem od toho nečekal. Spíš jsem počítal s tim, že to po pár minutách vypnu a ani to nedokoukám. Nakonec jsem shlédnul celej film a ani jsem se nějak extra nenudil. Sice je to 50 let starej film, ale pořád se na to celkem dá koukat. Na filmu mě nejvíc zaujala poměrně slušná technická stránka na tu dobu. Sice je na hodně věcech vidět, že je to všechno vyrobený z papundeklu a nějaký ty paprskomety taky vypadaj trochu komicky, ale některý triky vypadaly docela slušně. Taky mě samozřejmě zaujal mladej Leslie Nielsen, kterýho jsem snad vždycky viděl jenom v komickejch rolích (kromě jednoho dílu seriálu MASH) a vždycky s bílejma vlasama, dále zajímavá "hudba", Altaira a její bizraní oblečky a robot Robby a jeho 60 galonů kořalky. Mně to teda asi stačilo vidět jenom jednou a myslim, že znovu se na to už dívat nebudu. Ale příznivci scifáren si to asi užijou víc, než já. (28.12.2006)

Originální a napínavé sci-fi z 50. let se vždycky cení ! Líbila se mi budovaná atmosféra a hlavně nepředvídatelný děj, který končí celkem nečekanou a zajímavou pointou. Herecké výkony byly samozřejmě dost prkenné, stejně jako některé speciální efekty (střelba z paprskometů byla směšná). Na druhou stranu se moc povedlo architektonické a výtvarné ztvárnění, hlavně ve scénách z interiérů a podzemních prostor. (05.01.2011)