Režie:
Radu MihăileanuKamera:
Laurent DaillandHudba:
Armand AmarHrají:
Alexej Guskov, Mélanie Laurent, Dmitrij Nazarov, Valerij Barinov, François Berléand, Miou-Miou, Lionel Abelanski, Laurent Bateau, Anna Kamenkova (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Před třiceti lety byl Andrej Simoniovich Filipov, známý dirigent orchestru Bolšoje, vyhozen ze své pozice, protože se postavil za židovské hudebníky. Teď v divadle pouze uklízí. Při vytírání ředitelovy kanceláře se čirou náhodou dozví, že pařížský Chatelet Theater si přeje, aby současný orchestr zahrál v Paříži. Hlavou mu bleskne myšlenka, kterou se rozhodne uskutečnit. Do Paříže pojede on se svým orchestrem! S přítelem houslistou začnou kontaktovat bývalé kolegy. Jsou ti však schopni po třiceti letech znovu hrát? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (93)
Spousta krásy zaobalena ve špatném obalu a podána na špatně natřeném podnose...Jinými slovy co mohl být naprosto úžasný zážitek se ukazuje až v poslední půlhodině a to je veliká škoda. Už pro to, jak sympatické obsazení obsazení se nám nabízí. Bohužel se mu během filmu nedostane dost prostoru. Jako by už při psaní scénáře všichni mysleli na to, jak to krásně zakončí... A to mne mrzí. Tchajkovského i Mélanie Laurent mám velmi rád... ()
To, co zpočátku vypadá jako skvělá komedie o ruském přístupu k životu a tak vůbec, se v závěru násilně překroutí v kultivovanou kýčařinu a velmi krkolomnou snahu o drama. Některé "éterické" výroky o podstatě hudby zavánějí mlácením prádzné slámy a verbální onanií, některé záběry (zejména reminiscence z gulagu) tím nejlacinějším klišé. Škoda, protože herecky se jedná o perfektní věc, navíc s místy velice vtipnými dialogy... Jenže snaha o oduševnělost se s prvky jasně parodickými nesnese, alespoň ne tak, aby vytvořily soudržný celek. Mihaleanův talent je nesporný (perfkektně zrytmizované tempo závěru ve spojení s Čajkovského hudbou), ale v jeho Koncertu je cítit disharmonii a faleš – alespoň mě ve druhé polovině začínaly bolet uši. Škoda, protože do té doby jsem byl přesvědčený, že mě otřepané klišé o outsiderech, co dobyli svět, opět dostane do kolen. ()
Marigold má sakra pravdu, ja som bol ale sakra dojatý. Z Koncertu totiž sála obrovská dávka ľudskosti, predstavuje cieľ, ktorý (nie bez komplikácií) spája nepredstaviteľné - žid tu sedí vedľa cigána, novodobý oligarcha vedľa drobného priekupníka, nehovoriac o predstaviteľovi bývalého režimu, ktorý dodnes neprestal veriť myšlienke komunizmu, no vydáva sa na dobrodružnú cestu s umelcom, ktorého ponížil a ktorému zničil kariéru a v závere sa bez váhania a nezištne modlí k bohu. Čo začalo ako cesta za vlastným prospechom, končí sa ako pieta za jednu dávnu tragédiu... Taký prenikavý je teda Koncert a že mu kombinácia bláznivej komédie a drámy vychádza tu viac a tam menej je jedno, možno tým chcel autor niečo ďalšie naznačiť, možno to pri druhej projekcii do seba zapadne. Tých slovanských emócií, od obdivuhodných až po smiešne, je tu toľko, že s návratom nebudem mať najmenší problém. (Bonusom sú dialógy v ruskej francúzštine, ktorou rozprávajú takmer všetci, vrátane toho, čo vie po francúzsky "lepšie ako Molière".) ()
Snímek, který má docela dobrý základ, kdy vyhozený dirigent chce ve své scéně, kde dělá uklízeče, dokázat něco, co je na první pohled šílené - dát dohromady po třiceti letech staré muzikanty a jet jako zástupce ruské hudby do Paříže. Postupně se z toho vytratí náboj a absurdita a je to celkem očekávané a nezáživné. ()
Komediální rovina přehání národní stereotypy až ad absurdum, daleko povedenější je dle mého vlastní koncert, při němž je Čajkovskij hrán úchvatně a muzikanti snímáni dynamicky a se zápalem, s jakým jinak hrají (a v kontrastu k Čajkovskému pak jedna z mých nejmilejších ruských cikánských písní Ručejok jen s kytárkou jako podkres pod závěrečnými titulky). ()
Galerie (35)
Photo © Hollywood Classic Entertainment
Zajímavosti (3)
- V roce 2011 získal film nominaci na Zlatý glóbus v kategorii nejlepší cizojazyčný film. (ThePesva)
- V roce 2010 získal film cenu César za nejlepší zvuk a nejlepší hudbu. Současně byl také nominován v kategoriích nejlepší originální scénář, nejlepší střih, nejlepší režie a nejlepší film. (ThePesva)
- Mélanie Laurent se na svou roli Anne-Marie připravovala tak, že studovala 6 měsícu hru na housle s první sólovou houslistkou Sarah Nemtanu z Francouzského národního orchestru, aby její pohyby při hře vypadaly více realisticky. (ThePesva)
Reklama