Zátoka

Hodnotím výhradně dokument jako takový, nikoli skutečnost, které se věnuje. Je to dokument, který ve mně vyvolal rozporuplné pocity. Nadchnul mě k obdivu k inteligentní kráse delfínů a rozesmutnil svým přispěním dalšího střípku k mému obrazu dnešního světa, ve kterém žijeme. "The Cove" osobně interpretuji jako projev kulturní bariéry mezi americkou a japonskou kulturou. O delfíny zde jde až v druhém plánu. Udělení Oscara, bytostně amerického symbolu euroamerické kultury, budiž názorným dokladem toho, jak v dnešním globalizovaném světě paradoxně chybí porozumění pro jinakost. Chceme-li totiž kritizovat třísku v oku bratra svého, je nejprve fér vyndat břevno z vlastního oka. Žel, "The Cove" má k tomu daleko. Žijeme v kultuře, ve které je denní samozřejmostí ostrý protiklad mezi hýčkanými domácími mazlíčky a zvířecím infernem velkochovů hospodářských zvířat. Je-li poselstvím tohoto dokumentu apel na jediný správný přístup k němým tvářím v podobě "let it be", pak by bylo logickým a nutným komplementárním přístupem i vzdání se všech domestikovaných zvířat a jejich propuštění do volné přírody (kde by však většina domestikantů brzy zahynula, natolik jsou již vázání na lidskou civilizaci). "The Cove" je dokument s několika silnými momenty, který mě však po většinu své stopáže nudil až iritoval. Do TOP 300 na ČSFD nepatří, protože od tohoto žebříčku - bohužel asi zcela naivně - očekávám nekompromisní seznam 300 nejlepších filmů světové kinematografie, jaké byly kdy natočeny. Obávám se, že na tento citově vyděračský a bytostně americký dokument však bude již brzy zapomenuto, až se podaří zastavit masakry delfínů, kterým to upřímně přeju. Fascinující zvířata, a dokument, který nemá v TOP 300 co dělat, toť můj názor. (11.06.2011)

Někteří otrlejší (možná spíše bezcitnější) z vás, by si možná po shlédnutí mohli říct: "Jiný kraj, jiný mrav". Mně se v hlavě honí jiné myšlenky. Ptám se, proč člověk musí zabíjet a žrát úplně všechno, co na Zemi žije? Ano také jím maso a tím, že to přiznám, nahrávám do karet těm, co řeknou, že zabíjet krávy, prasata, kuřata je také neetické. To co se však děje tady, je ekvivalentem lidské genocidy... Navíc na druhu, u kterého je prokázáno, že patří mezi nejinteligentnější živočichy ne Zemi. Je na tom Japonsko opravdu tak špatně, že nemůže obstarat dostatek masa získaného humánnějším způsobem? Je mi z toho na blití. Opravdu mě nakonec potěšila zpráva, že někteří z těch, kteří tento způsob rybolovu obhajují, jsou kontaminováni rtutí. (04.12.2010)

Dlouho mě za srdce nechytnul dokument jako v tomto případě Zátoka. A ano, chápu, že takové věci se dějí po celé světě, ale jelikož jsem byl doma v křesle tohoto problému součástí, nemůžu to jen tak hodit za hlavu a nepřemýšlet nad tím. Nicméně dokument byl naprosto perfektně udělaný. Divákovi představil o jaký problém se jedná a stejně tak představil lidi, kteří se s problémem snaží bojovat. Vrcholem všeho pak byly dvě naprosto úžasný partizánský akce lidí, kteří se ten problém snaží řešit. Tím mi vlastně tvůrci dokázali, že bojovat proti podobným problémům má smysl, jen člověk musí skutečně chtít. Také právě proto mě tenhle dokument zaujal ze všech nejvíc a po shlédnutí, problém v zátoce v Taiji budu mít v hlavě nadosmrti s tím, že Japonci jsou pro mě momentálně národem na jednom z nejnižším stupni národů, které bych rád poznal, včetně jejich země. (19.06.2011)

Drsný dokument, který se nebojí ukázat tvrdé praktiky japonských "vybíječů delfínů". Smutná ukázka stinné stránky jedné produktivní společnosti, kterou už nelituji za dvě bomby za druhé světové války. Stále věřím, že kdyby lidé v Japonsku znali pravdu, nedovolili by tyto zvěrstva. Smutný pohled není jen na zátoku plnou krve nebo "malou marketingovou akci" pár hvězdiček filmu, ale na celý postoj "jediné organizace, která to může změnit". Svět se stal byrokracií a korupcí přeplněným místem, kde zdraví rozum a láska k přírodě nemají místo. Dejte tomu Oscara a třeba se něco změní... Dokument, který ať je sebevíc drsný, musí být viděn. Jinak se nic nezmění. PS: proč mi nešla poslat sms na 44144?:( (05.02.2010)

Jeden z úžasných dokumentov, ktorý vás donúti zamyslieť sa. Aký masaker dokázali Japonci tajiť pred svetom, sa nám za dramatických okolností snaží priblížiť skupinka odvážnych ochranárov. Napínavé je najmä tajné, nočné osadzovanie skrytých kamier na dobre stráženom mieste, ktoré naplno ukáže krutosť a brutalitu o ktorej nevedelo dokonca ani mnoho obyvateľov mestečka Taiji. Nikdy som v obchode delfínie mäso nevidel a ani by som si ho zo zásady nekúpil. Ak by sa takto zachoval každý, bolo by po biznise. Je dosť zdravých rýb z umelých chovov. Držať v zajatí či delfináriu delfínov, ktorí denne naplavú aj 100 km, je asi nereálne, alebo brutálne nákladné. Napriek tomu už roky snívam, že pôjdem na dovolenku na miesto, kde je aj delfinárium. Naživo som totiž tohto inteligentného tvora ešte nevidel. Je mnoho prípadov, keď delfíny zachránili ľuďom život, či už pred žralokmi alebo utopením. Zabíjať takého tvora je neodpustiteľný hriech. Počuli ste už o samovražde delfína? Tu o nej počuť budete. Najviac ma asi zabili zábery na delfinárium, ktoré sa na jednej strane prezentuje láskou k týmto tvorom a ich odvrátená strana vám v tom istom delfináriu ponúkne delfínie mäso. Jeden z mála filmov, ktorý vďaka tomu, že vznikol, pomohol niečo zmeniť. 100% (29.09.2011)