Zásah do srdce

Dva sportovní střelci s ambicemi účasti na Olympiádě proti sobě jako odstřelovači ve válce v bývalé Jugoslávii. Námět je asi to nejlepší a taky vzhledem k roku vzniku asi jako jeden z prvních zfilmovaných, ale výsledkem je znát, že to je formou levnější tv film a člověk moc neuvěřil, že ti dva hoši mají cokoliv společného s Balkánem. Slabé tři hvězdy. (27.06.2020)

Mně tohle rozum moc nebere .. vraždit svého souseda kvůli náboženským důvodům .. pro padesát let starou křivdu . děs . Je mi jasné, že na Balkáně se za druhé světové války děly strašná zvěrstva, ale v roce 1992 a za přihlížení modrých přileb ??? … Úděsné selhání lidské rasy … Místy realistické a místy naopak ještě dost citlivě podané .. jestli je vůbec možné tento obrat u tak strašných skutečných událostí použít, (19.07.2010)

Zásah do srdce určitě není klasická hollywoodština v tom smyslu, že by si film nezatěžoval hlavu politickými a historickými reálilemi a vykonstruoval melodramatický příběh na hony vzdálený od reality. Přesto to není snímek, který by mně udělal radost a se kterým bych se dokázal ztotožnit. Základní téma, tedy rozdělení tří blízkých přátel válečným konfliktem, kteří skončí na opačné straně barikády, bylo už v kinematografii mnohokrát zpracováno, a to nepoměrně lépe. V případě Jugoslávie stojí za to připomenout Okupaci ve 26 obrazech, která byla výrazně propracovanější, temnější a emotivnější. Zásah do srdce je televizák s malým rozpočtem a tomu odpovídajícím vizuálem, což by nemuselo vadit, protože souboj ostřelovačů může mít i statický rozměr a přece kvalitní scénář a režisér dokážou vybudovat obrovskou dávku napětí. Jenže chování hlavního hrdiny a jeho morální dilema je nevěrohodné a reálie Bosny zachytili tvůrci jen tak na dálku a byli přitom hodně ovlivnění mezinárodním veřejným míněním, které v příčinách konfliktu a jeho průběhu mělo až příliš jasno. Tady nejde o to, že by se Srbové nedopuštěli válečných zločinů, ty jejich byly mimochodem vzhledem k vojenské převaze větší a systematičtější, ale válečných zločinů se tam, kde to podmínky dovolovaly, dopouštěly všechny válčící strany. Nemluvě o kořenech války, které film řeší způsobem kde se vzala, tu se vzala. Zásah do srdce je nakonec jen průměrný televizní kousek, který zaujme několika emotivními scénami zásahů civilistů kulkami ostřelovačů v ulicích Sarajeva. Celkový dojem: 45 %. (20.09.2010)

Tak tohle je opravdu vyrvaný kus života, ze kterého ještě kape krev. Naprosto uvěřitelné, protože zřejmě zcela pravdivé drama z nesmyslné balkánské války, v níž se kvůli stupidní a bezohledné touze několika nabobů po ždibci moci lidé nechali vyprovokovat k zabíjení známých sousedů z ulice, dětí, starých babek... Jeden z těch filmů, u kterých mne napadá, že mají smysl. (27.07.2010)

Na americký snímok prekvapivo autentický zážitok. Zmyslom zjavne nebola hlbšia analýza politickej situácie juhoslovanskej občianskej vojny ani snaha šokujúco poukázať na to, čo tam v danom období Srbi vykonávali (na to by bolo treba vyšší rozpočet a aj tak to vieme všetci z dejepisu), ale skôr opísať príbeh dvoch kamarátov, ktorí sa ocitli na opačných stranách barikády. Režisér navyše slušne načrtol, ako dokáže vojna zmeniť psychiku a morálne hodnoty inak obyčajných ľudí. P.S.: Neviem akého génia napadlo dať celý obsah filmu i jeho rozuzlenie do popisu, ale som rád, že som ho pred vzhliadnutím nečítal. (22.01.2011)