Reklama

Reklama

Modré uniformy

Příběh válečného westernu Voják v modrém se odehrává v období indiánských válek, kdy docházelo ke střetům mezi indiány a bílými osadníky. Na obou stranách konfliktu docházelo k nelítostným bojům, které často končily krveprolitím. Jedním takovým masakrem začíná i úvod snímku, kdy na dostavník s vojenskou pokladnou zaútočí šajenští bojovníci. Indiánský nájezd na jednotku americké kavalérie přežije pouze mladá dáma Cresta Maribel Lee (Candice Bergenová) a mladý naivní vojín Honus Gent (Peter Strauss). Ten zjišťuje, že Cresta strávila poslední dva roky v zajetí Šajenů, stala se manželkou jejich náčelníka Skvrnitého vlka a nesouhlasí s přístupem armády k původním obyvatelům. Přesto se společně vydávají na komplikovanou cestu do pevnosti Reunion, kde mezitím jednotka koloradských dobrovolníků chystá útok na šajenskou vesnici. Příběh snímku vrcholí proslulou scénou bitvy, která zpochybňuje oprávněnost krvavého masakru, ke kterému došlo 29. 11. 1864 v šajenské vesnici u říčky Sand Creek. Westernový snímek amerického režiséra Ralpha Nelsona (Polní lilie, Souboj u El Diablo) barvitě zachycuje hrůzy války, kdy touha po krvi překonává rozum. (Česká televize)

(více)

Recenze (43)

Bluntman 

všechny recenze uživatele

The most savage film in history! Soldier Blue u nás zůstane bohužel asi nejméně známým dílem Ralpha Nelsona, protože v něm nehraje nikdo známý (na rozdíl od komediálně laděného Vojáka v dešti se Stevem McQueenem) a protože nezískal žádná výrazná ocenění či nominace (jako Polní lilie, v nichž se objevil Sidney Poitier a hned z toho byl Oscar, poté si u Nelsona zahrál ještě v jeho oblíbeném westernovém žánru Souboj v El Diablu). Onu neznámost by ale mohl změnit plakát, který visí na zdi v úvodních titulcích Tarantinova Grindhouse: Death Proof Jungle Julii (hraje ji Tamia Poitierová, dcera Sidneyho!) a který by mohl ponouknout cinefila k sehnání si snímku.____ Film v úvodních titulcích podbarvený tklivou písní a zakončený "hrobovým" (až uvidíte, pochopíte) tichem otvírá útok Indiánů na americkou kavalérii a uzavírá útok americké kavalérie na Indiány, zbytek filmového času je vyplněn dvojicí (On a Ona), která k sobě nalézá skrze různé peripetie cestu i přes svou rozdílnost. Režisér spolu se scénáristou bortí nejenom genderové představy, ale i divákova žánrová očekávání._____ Zatímco On by měl být mužný, světem protřelý a postarat se o ženu, která je v nesnázích, tuto úlohu zastává Ona (která mimochodem není indiánského původu, přestože zastává jejich tradice a ideje, čímž se tvůrci důmyslně vyhnuli klišé spjatým s "na dvou různých postavách vyjasňujeme rozdíly mezi jednotlivými navzájem znepřátelenými kulturami"). Hodina a půl věnována jejich sbližování, posouvanému ve vyprávění peripetiemi obou hlavních aktérů (zvlášť významná je rolička Donalda Pleasence, který umně balancuje mezi komickou a démonickou polohou), dojde svého dovršení definitivním sblížením, aby se mohl navrátit deadline ze začátku - tedy odplata kavalérie Indiánům._____ Ta Ralphu Nelsonovi slouží hlavně k tomu, aby rozmetal idylu předtím ve filmu vytvořenou a demonstroval tak, že heterosexuální pár nemůže být utvořen, pouze ony brutální výjevy z válečné vřavy zanechají v jednotlivých akteréch - stejně jako v divákovi - stopy. Žena, jíž je dekapitulována za jízdy na koni hlava, brutální znásilnění s odřezáním bradavek... a jeden z nejlepších a nejpřehlíženějších filmů Ralpha Nelsona, u něhož mě nepřekvapuje vzhledem k výše popsanému, že plakát na jeho málo známý film má jedna z Tarantinových postav na zdi... ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Zajímavé a to hlavně díky Candice Bergen, zásadní westernové rajdě 70.let, která tomuhle westernu dodává šmrnc. Vůbec tenhle silný ženský element ve westernech by se dal ždímat určitě ještě dnes (viz např. návrat do Could Mountain), v době kdy je chlapský western považovaný za mrtvý. A ta slavná závěrečná scéna je moc povedená, ale film na ní rozhodně nestojí. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Označován za jeden z nejkrutějších filmů historie. S ohledem na dobu vzniku nelze než souhlasit, podobné krvavé scény známe až z dnešních "otrlejších" filmů, například Save private Ryan.___ Údajně je toto také oblíbený film Quentina Tarantina. To by souhlasilo. Zjevně se nechal pro Kill Billa inspirovat, práce s filmovou krví je ve "Vojáčkovi" (jak je Soldier Blue volně překládán) hodně podobná krvavým záplavám z Billa. Pro mě o důvod víc, proč se Tarantinovi i nadále obloukem vyhýbat (nelíbil se mi ani jeden z jeho filmů, které jsem viděl: Gauneři - příšerní, Jackie Brown - nudná, Kill Bill - ptákovina) TO UŽ SAMOZŘEJMĚ DÁVNO NEPLATÍ. Soldier Blue je podle mě další z řady filmů, kde se tvůrci pokusili zjednodušit děj tak, že jednu ze stran (ovšem jako vždy indiány) zobrazují jako stupidní skupinu, která vůbec neumí bojovat a tupě si nabíhá na (nejlépe ještě vlastní) kopí. SPOILER: Objevuje se tu řada nelogičností (proč si Honus nevzal z vozu překupníka alespoň jednu pušku, aby pak nemuseli před ním prchat jak postřelení králíci).. Historickou hodnotu filmu svým hodnocením ovšem nijak nezpochybňuji. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Snáď jedinou vadou na tomto veľmi drásavom filme je fakt, že prvé dve tretiny sa nesú v uvoľnenom tempe a následné udalosti tak pôsobia ako zakončenie iného filmu. Pričom obe časti sú vynikajúco zvládnuté. Ťažko povedať, či ide o western, skôr ide o regulérny vojnový film a podľa záverečných titulkov dokumentujúcich počet obetí aj o rekonštrukciu toho, akých zverstiev bol biely človek v histórii ľudstva schopný a súčasné udalosti v USA ukazujú, že v otázke rasizmu a nadradenosti spoločnosť, okrem zákonov, veľa pokroku vo svojich hlavách neučinila. Veľmi, veľmi smutný film, radšej si ho nedávajte na noc, ťažko sa vám bude po ňom spať. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Ak rinčia zbrane, tak nielen mlčia múzy, ale aj rozum. Stavidlá pudového správania sú otvorené, neplatia žiadne tabu. Najmä tie, čo sa týkajú vrážd žien a detí a znásilňovania. Na chabú (i keď krutú) obranu pôvodných obyvateľov boli nasadené naozaj drsné a dômyselné spôsoby. Viedli k reálnemu vyhladeniu vplyvu Indiánov na chod života v ich rodnej zemi. Vojak v modrej uniforme vo filme prechádza postupnou premenou názoru. Od bezhraničnej ideologickej obhajoby vojnového konania a myslenia bielych osadníkov Ameriky k uvedomeniu si hrôz, aké takéto myslenie prináša. Prostredníkom poznania je indiánska žena. Putuje s vojačikom značnú časť cesty. Zažívajú všakovaké dobrodružstvá, či s indiánmi iných kmeňom alebo kšeftárskym obchodníkom, pohybujúcom sa na indiánskych územiach. Silný film s tragickým vyústením. Poukazuje na neveľmi lichotivú tvár osídľovania Ameriky. Tá bola neoddeliteľne spojená s potrebou vysídlenia rozsiahlych území od pôvodného indiánskeho obyvateľstva. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (3)

  • Ve filmu se mluví o bitvě na Little Bighornu, ale ve skutečnosti se odehrála až 12 let po masakru na Sand Creeku. (VanillaIce)
  • James Hampton v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
  • Celosvětová premiéra proběhla 12. srpna 1970 v New Yorku. (Stoka)

Reklama

Reklama