Pan Bobr

Pan Bobr je zvláštní film o zvláštním člověku, kterým Mel Gibson bezesporu je. Ale mám ho rád, i když j takový, jaký je. Kdyby to byl hajzl, jak o něm rádi v Hollywoodu mluví, tak by Jodie Foster s ním nenatočila takový filmy. A musí se nechat, že Mel toho blázna zahrál velice dobře. Kdekdo v té jeho postavě hledá spojitosti i s jeho reálným životem. Už se těším, až ho ve filmech budu vídat zase častěji a přeju mu, co nejvíce úspěchů. On si je zaslouží. Ať je jakýkoliv. (16.04.2012)

Nevím, jestli to bylo mou náladou, ale pohled na dva výborné oscarové herce s loutkou bobra mě nějak nechytil. Alespoň ne na těch správných místech. To už mě víc brala linie Anton Yelchin/Jennifer Lawrence. A těch devadesát minut docela bolelo, navíc Foster, pečlivá ve výběru látek i rolí, si pro sebe paradoxně nechala dost mizerně napsanou postavu. A to minimálně zamrzí.. (26.10.2011)

,,OSOBA, KTERÁ VÁM PŘEDALA TUHLE KARTIČKU JE V PÉČI LOUTKY NA PŘEDPIS, NAVRŽENÉ PRO VYTVOŘENÍ PSYCHOLOGICKÉ BARIÉRY MEZI NÍM A NEGATIVNÍMI ASPEKTY JEHO OSOBNOSTI“...... /// To bylo tenkrát, když Oksana řekla Meloušovi ,,Sbohem!“ Cestou za očistou svýho jména se stavil u Jodie, a prej jestli by o něm nenatočila film. Když slíbil, že ji nebude řezat – souhlasila. Musela však splnit jednu podmínku: ,,aby ten film byl o tom, co na Oksaně nejvíc obdivoval....“ Podařilo se! Samozřejmě, všechno je to mnohem složitější. Baví mě styl, kterým je příběh beznadějně deprimovanýho jedince rozehranej a předvedenej. NIKDY NEVYHRAJEŠ! Nedokážu říct, jestli je bobr Jodie lepší než ten Oksany, ale má vizi, energii a sílu. Komedie? Tragédie? Film vzbuzuje emoce. Špatný i dobrý. Optimismus dostává K.O. od pesimismu a je dost možný, že by se to mohlo stát i vám (mě!). Proto nezapomeňte: ,,Nemít bobra přece není důvodem k tomu bejt sám!“ /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych natočit film o svých depresích. 2.) Chtěl bych vám něco říct, ale loutka mi to nedovolí. 3.) Chtěl bych poděkovat za titule ,,SaNcHeZ“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (16.08.2011)

Nápad je dobrý a originální. V první polovině jsem se párkrát i upřímně zasmála a příjemně film hrál na emoce. Postupně se originalita začala vytrácet a především poslední půlhodina už mi úplně zkazila dojem. Tam jakoby se film přepnul a najednou se snažil říct něco jiného než v první polovině, začal vyprávět o něčem jiném. Musím říct, že ve druhé polovině se mi daleko více líbila linie s Antonem a Jennifer a ta přitom rozhodně originální nebyla. Prostě celý tento nápad s bobrem nebyl úplně dotažen do konce a je to škoda. Jodie Foster je ale zajímavá režisérka, která umí natočit uvěřitelný film a rodinná dramata jí určitě jdou, takže snad od ní ještě někdy něco uvidíme. Celkově se na Pana Bobra dívalo příjemně, herci byli dobří, ale něco tomu chybělo. (03.03.2012)

Po dlhých rokoch sa Jodie Foster vrátila na režisérsku stoličku, tentokrát v depresívnom príbehu muža v stredných rokoch, ktorý má všetko, len stratil sám seba. Walter Black nedokáže nájsť bez cudzej pomoci vlastný život a tak sa akýmsi mostom medzi ním a okolitým svetom stane plyšák. Najlepšie to vystihujú scény s mladším synom, kedy sa Walter stáva trpezlivým a láskavým otcom, na čo predtým nemal čas. Starší syn mu síce vyčíta jeho šialené správanie a nedokáže ho pochopiť, čas ukáže, že sa začína na otca nápadne podobať. Tento film nie je primárne len o chorom mužovi s bobrom na ruke, ale hlavne o inakosti. O potrebe pochopenia tých druhých. Kvalitný scenár pomohol zainteresovaným k slušným hereckým výkonom ( Mel Gibson sa našiel aj v ťažkých hereckých polohách ) a zaujímavá hudba Marcela Zarvosa mi bude ešte dlho znieť v hlave. (15.08.2011)