Soul Kitchen

Co udělat s krachující restaurací, když máte navíc dluh u berňáku a hygiena vám hrozí zavřením restaurace? Zkuste najmout kuchaře, který má zkušenosti s vařením ve snobských restauracích, a který se s nikým a ničím nesere a pak už je jen otázka času, kdy začne restaurace vydělávat. Jenže co dnes vypadá růžově se zítra může rozplynout jen v krásnou vzpomínku. Tenhle film nabízí originální a neotřelý pohled na podnikání v gastronomii, a díky tomu je to film zajímavý. Já osobně jsem si to užíval a byl jsem hodně zvědavý, jak to celé dopadne, a musím říct, že závěr jsem si hodně užíval, jako ostatně celý film. Postavy byly dobře vymyšlené a ještě lépe zahrané, onen neortodoxní kuchař byl solidní cvok, s nímž byste si to asi nechtěli rozházet, pokud byste věděli, jak dobře a přesně dokáže vraht nože. Bratr hlavního hrdiny a jeho zlodějská partička byli zase docela neodolatelní, obzvláště krádež DJského pultu na diskotéce za plného provozu byla hodně vtipná a nesmírně okouzlující. Zkrátka tenhle film jsem si docela užil a dá se říci, že jsem se i místy docela solidně bavil, a proto uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy. (12.01.2012)

Staničný bufet by dieru do sveta asi neurobil aj keby sa volal Duchovná kuchyňa a niekto by tam začal variť vyberané jedlá ako z kuchárskej súťaže. Vo filme tureckého režiséra o dvoch neschopných Nemcoch gréckeho pôvodu sa to ale stať môže. Tak sme svedkami rozháraného príbehu o jedle, láske a priateľstve s často do stratena ubiehajúcimi linkami a celkovo neurčitým vyznením. Dojem ale nezostal zlý hlavne kvôli pozitívnemu aj keď absolútne nezmyselnému záveru. (21.10.2013)

Fatih si natočil něco pro radost a sešla se mu přitom spousta přátel z předchozích projektů, takže vzniknul vlastně spíš takový lehký mejdan na stříbrném plátně. Adam Bousdoukos skvěle ztvárňuje typického impulsivního hrdinu Akinových snímků (jako kvazimentor zde skvěle funguje jeho předchůdce Birol Ünel), kterého výborně doprovází Moritz Bleibtreu a banda známých obličejů, jež už jste shlédli v předchozích snímcích tohoto tvůrce. Navíc tu a tam dojde k osvěžení alá Udo Kier nebo Lars Rudolph. To vše je podané až cholerickým tempem vyprávění (u Akina obvyklým) a v rytmu soulu, který se dotýká nejen duše a žaludku. Ano, je vidět, že na place bylo zřejmě hodně zábavy a tak se tu a tam na logiku či klišé nehledělo. Ale film má až odzbrojujícího ducha, že se člověk na tvůrce vlastně ani nemůže zlobit. Navíc tu opět skvělel funguje to, co umí tenhle čtenář přistěhovaleckých duší nejlépe - objevit hrdinu na hraně, dát mu naději, vykoupat ho ve sračkách a pak (!SPOILER!) mu nabídnout v celku střídmý happyend. A proto se už teď těším na jeho další počin! Zinos má bufet, jenž si hraje na rstauraci a přítelkyni na cestě do Číny, potřebuje peníze, spravit záda, zaměstnat bratra a neztratit lásku - to je víc než dost pro jednoho a na Zikose to vše spadne najednou.... 80% (14.10.2010)

No, viděl jsem už větší blbosti, podívat se na to dalo, ale že by to nutně muselo být v červených číslech?? No nevím, nevím... Mně tam prostě od samého začátku nějak neštymovalo už to umístění restaurace, vždyť to byla nějaká hala, která byla snad umístěná na samém konci železničního nádraží, někde u konce slepé koleje. Kdo by tam proboha chodil?? (14.08.2020)

Mám kuchařské filmy rád, ale tohle žel je za mne totální blábol s přesně tím stylem německého humoru, který nesnáším (celá scéna na pohřbu, knoflík na aukci apod.). V úvodu vypadala hodně slibně ta scéna s gazpachem, ale nic podobného už dále ve filmu není, takže hvězdy jen za kameru, lokace, výpravu a prostředí plus neupravované záběry z berlínských ulic. (02.04.2024)