Na mamuta!

Poctivá francouzská road-movie, čekal jsem od toho o malinko víc, ale ani tak jsem zklamán rozhodně nebyl, jelikož jsem na film zašel jako na drama, ne komedii, film pro něj splňuje dle mého všechny kritéria. Snímek se snaží tvářit hodně realisticky, bez výraznějšího hudebního dopovodu, pokud nepočítám tajemné vize se zakrvácenou ženou. Zabírání postav kamerou zezadu a humorné vložky jen posílily můj divácký zážitek. 80% (11.01.2011)

Jelikož Gérard Depardieu rád hraje, nebrání se žádným nabídkám...a to ať kvalitních nebo špatných scénářů. Když jsem četl knížku o něm, sám se přiznal, že hraní miluje, že bez něj nemůže být, a že tím rád pomáhá i méně známým režisérům. V tomto filmu každopádně perfektně sednul, to se mu upřít nedá. Bylo i sympatický, že ukázal lásku k hledání pokladů detektorem kovů. To se totiž ve filmech zase tak často nevidí a člověk, který rád po lesích a loukách s tímhle kovovým klackem chodí, musí scény v tomhle filmu obdivovat. I když jich je málo, zaplaťpánbůh za ně. Nicméně tyto scény představují radosti života, které se ale míchají i se strastmi a trápením, který se za těmi radostmi táhne jak smrad za hovniválem.A přesně o tomhle tento film je. Film, vyprávěný neskutečně pomalým způsobem, při kterém přesto ta hodina a půl uteče jak voda. (19.06.2011)

Pokud někdo četl výbornou knížku Naživu, která je vlastně dělaná formou dlouhýho rozhovoru Gerarda s Laurentem Neumannem ví jakou žízeň po hraní Gerard má. Bohužel se tak trošku ocitnul jako sám voják v poli, narodit se totiž o patnáct, dvacet let dřív, tak by hrál v samých klenotech a zářil by v nich jak prskavka. Jenže v dnešní době se točí tolik penězolovidel, že kdyby Gerard čekal jen na ty nejkvalitnější scénaře, zřejmě by jeho touha hrát nemohla být nikdy uspokojena. Jasně, zamrzí to, obzvláště u Francie, která si vždycky šla svou vlastní cestou Hollywood, neholylwood a teď najednou jen tupě přebírá některé povětšinou špatné trendy z druhýho břehu velký louže. Naštěstí, hlavně v posledních dvou letech se zdá, že ve Francii začínají mít filmové produkce koule a dávat peníze i na typicky francouzsky znějící příběhy. Jedním s důkazů je i tento snímek, který jde Gerardovi přímo na jeho xxl velikost. Ve filmu Na mamuta dokonale vyniká Gerardův jedinečný talent pro spontální herectví a právě díky němu si příběh může uděla hoplá přímo do srdce. Z mnoha scén člověk cíti smutek, osamělost, ale z mnoha dalších je zase cítit radost ze života a toucha dejchat dokud to jen půjde. Nádherně zahraný zrcadlo života. (15.12.2010)

Tohle je mé 3333 hodnocení a jsem ráda, že můžu dát plnou palbu. A proč? To je totiž film, který má duši a tu mu vtisknul naprosto nepřekonatelný Gérard a čert vem ty kila navíc, o to víc to bylo přirozenější a člověčí. Smutek, radost, absurdnost mnoha scén, prostá dobrota, metoda sbírání mincí nebo "zatnu a nepovolím", zkrátka od každého něco. Do toho trochu vzpomínek na bývalou lásku, plavání v neobvyklé lodí nebo jen tak ležet na vodě v rybníku a prostě jenom dýchat. To všechno s Mammutem 1973 a Sergem nemělo chybu. Závěr byl dokonalý. (25.09.2015)

Gérard Depardieu zřejmě bere všechno, co mu nabídnou, takže je skoro svátek ho vidět v pořádné roli. Tahle road movie křížená s hořkou sociální komedií stojí sice hlavně na výborném scénáři, ale jen těžko si v její hlavní roli představuji jiného herce. Druhou větší roli (pokud nepočítám motocykl Münch 1200) tu má jen Yolande Moreau jako jeho manželka, zbytek už jsou jen drobné epizodky (včetně Isabelle Adjani v roli ducha). Panoptikum hodně nebo ještě více střelených figurek je zábavné a autoři se nebojí zajít se svým humorem dál, než jsem čekal. (14.06.2015)