Na mamuta!

K těm komornějším a festivalovějším filmům v poslední době zasednu radši, než-li k nějakému hollywoodskému trháku. V jednoduchosti totiž lze najít tolik krásy, že nabízí inspiraci a dobrý pocit ještě na hodně, hodně dlouho. Mammuth vyjadřuje vše, co sliboval - svérázného hlavního hrdinu, povedený humor a především nenáročný děj. (11.01.2011)

Poctivá francouzská road-movie, čekal jsem od toho o malinko víc, ale ani tak jsem zklamán rozhodně nebyl, jelikož jsem na film zašel jako na drama, ne komedii, film pro něj splňuje dle mého všechny kritéria. Snímek se snaží tvářit hodně realisticky, bez výraznějšího hudebního dopovodu, pokud nepočítám tajemné vize se zakrvácenou ženou. Zabírání postav kamerou zezadu a humorné vložky jen posílily můj divácký zážitek. 80% (11.01.2011)

[Cinematik 2014] Road movie: Crouton edition alias 35mm anarchia (aspoň v tomto formáte som mal možnosť dielko tandemu Kervern-Délepine vidieť) a nevyspytateľná žánrová revolta. Trpká realita rafinovane zahalená svojskou surreálnou poetikou, zavrhujúca skostnateľosť francúzskeho hlavného prúdu a sršiaca nápadmi, netradičným rozprávaním príbehu, prazvláštnymi obrazmi, vsuvkami narúšajúcimi chronológiu a pôsobivými audiovizuálnymi trikmi. Telesná postava Depardieua využitá do posledného mililitru tuku. Grandiózna ukážka sebestačnosti európskej nezávislej scény a nádych "toho pravého umenia". 100% (12.09.2014)

Gérard mě, jak je to u něj tak obvyklé, opět nezklamal. Sice ne s takovou sexy figurou a tváří, jako před třiceti lety, ale to vem čert. On na to prostě pořad má a osobně doufám, že ještě hodně dlouho mít bude. Dokáže zahrát úplně všechno a tahle zdařilá road movie je toho jen jasným důkazem. Až mi bude tolik co jemu, možná si taky koupim motorku a vyrazím jen tak, zabilancovat, zavzpomínat, jo to by byla vážně paráda. Uvidíme, možná to nedopadne, ale tenhle film si zaslouží rozhodně známku nejvyšší. Kašlete na procenta a podívejte se na něj, litovat určitě nebudete. (17.09.2015)

Po antikapitalistickém akčním filmu přichází čas na něžnou proletářskou romanci odcházení, návratech, incestu a nalezení východiska tam, kde se zdá všechno u konce. Nádherně těžkotonážní výkon Gerarda Depardieu a bagru jménem Yolande Moreau. Surrealismus všedního dne, hroby, zombíci, onanie a filozofie pracující třídy. Kervern a Delepine to opět dokázali, a ačkoli jsem z kina neodcházel až tak odvařený, ten film hřeje chumelenici navzdory. Sice mu chybí výbušně radikální jádro Louise-Michel, ale furt hnětá jak ta stará mašina. Dobrý ročník, takové už dneska nemontujou. Místo nich vyrábějí 3D storyboardy. (01.12.2010)