Svět za sto let

V úvode nás hneď dostane bombardovanie Everytownu, triky sú naozaj vydarené. Potom sa to trošku spomalí, dej sa zameriava na vyobrazenie spoločnosti v spustošenej krajine. No a nakoniec opäť nastupuje vizuálne flirtovanie. Určite je to zdarilý film, ktorý by nemal újsť pozornosti žiadneho sci-fi fandu. (22.09.2010)

Na svou dobu nesporně slušně natočené sci-fi drama, ve kterém se plně odráží jednak politická situace 30. let, která hrozila válkou, jednak tehdy široce rozšířené pacifistické cítění a zároveň i technologický optimismus. Snímek nicméně sráží patetismus a především divadelní manýra, kdy hlavní hrdinové až příliš často sklouzávají k pouhému deklamování hesel a ušlechtilých pravd. V některých momentech by tomu zřetelně slušelo víc jeviště velkého divadelního sálu než filmová kamera. Nejzajímavější a nejlepší byla prostřední část, která pojednávala o světě zničeném světovou válkou. Tahle postkatastrofická distopie byla i přes omezené finanční i technické prostředky zobrazena přesvědčivěji než mnohé postkatastrofické snímky moderní kinematografie. Celkový dojem: 55 %. (31.01.2010)

Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů). (21.01.2010)

I když odmyslím dobu vzniku a tudíž dnes směšné trikové efekty, zůstane mi patos, patetické dialogy, přehnané tlačení na pilu, nekonzistentní scénář a nejednotný celek. Když si vezmu, že ve stejném roce vznikla daleko kompaktnější Moderní doba, kde strach z války Chaplin vyjádřil jedinou němou scénou s globusem... Patetické a velkohubé. Zvlášť z pohledu ani ne za sto let od vzniku filmu. (09.09.2010)

Trochu netradiční sci-fi, které bude pro současného diváka nejspíš dost těžko snesitelné. V první řadě je to proto, že zde nejsou žádné hlavní postavy, ale prostě lidé a myšlenky, které prezentují. Ve druhé řadě je to proto, že jsou zde poměrně rozsáhlé skoky v čase, kdy film pojímá celé jedno století. H. G. Wells však přesto ukazuje, jak byl vizionářský a jak dokázal o světě přemýšlet. (13.08.2014)