Until the Light Takes Us

Skvělý dokument odhalující vznik a okolnosti norského black metalu, z úst těch, kteří ho tvořili. Není to jen o hudbě, ale to kolem je s tím prostě navždy spjato. Nevím jestli je to dobře nebo ne. Ale black metal mě vždycky přitahoval právě tou autenticitou, takže to tak asi má být. Nejtemnější hudební odvětví. (22.09.2012)

Fíha. Black metal mám hodně rád, z metalu obecně asi nejradši. protože dokáže pořádně nakopnout a hladí po i proti srsti mou chmurnou, temnou, černou až misantropickou duši. Mám ho rád ale hlavně z hudební stránky, ty věci "okolo" mě nějak moc neberou. O pozadí a historii norského black metalu jsem měl nějaké ponětí, ale na tenhle dokument jsem narazil čistě náhodou. A ač mi přišel zpočátku dost podivně pojatý (hlavně mě zarazil výběr doprovodné hudby a dost utahaný rozjezd), nakonec mě chytil a dokoukal jsem ho se zájmem. Nejlepší na celém tomhle dokumentu je, že ukazuje lidskou stránku black metalu, lidi samotné, protagonisty, hudebníky, v jejich lidské podobě - bez všech těch šaškáren, make-upu apod. Nutí je mluvit, ne ksichtit se, pózovat a chřestit řetězy. I proto se stane, že se vám najednou odsouzený vrah s dost podivnými a v nejednom případě kontroverzními názory, bude jevit poměrně sympaticky. Např. Vargovy a Fenrizovy výtky vůči křesťanství naprosto chápu a ztotožňuji se s nimi (s jejich - tedy Vargovým - vypalováním kostelů už nikoliv, o zabíjení lidí nemluvě). Asi je třeba říci a pochopit, že tohle není dokument o (norském) black metalu (jako celku), jen o několika jeho protagonistech, kteří jsou různí a mají různé názory a postoje. Stejně jako lidé v jakékoliv jiné skupině. V každém případě, jistě dobrá záminka pustit si nějaký uřvaný black metal výplach. (07.08.2018)

Velmi jsme se na tento dokument těšil a věřil jsme, že se dozvím nějaké nové informace (což se stalo) a poslechnu skvělou hudbu a poslechnu si rozhovory se skvělými hudebníky. Potíž byla, že jsem o tomto dokumentu četl pár recenzí na specializovaných serverech a zde to byla povětšinou kritika, ale u mě kritika nenastane ba naopak. 5z5 P.S.: Nerespektuji pálení kostelů, vraždu, atd.. ale stalo se.. vražd proběhla fůra jen nebyly tak medializované a to pálení kostelů bylo specifické no.. (17.04.2011)

Problém tohohle dokumentu je, že neznalej člověk se ze začátku špatně orientuje a sám sebe se ptá kdo je sakra ten Fenriz a Varg Vikernes. Přesto si myslim že i takovejm lidem to za pár minut secvakne dohromady. Nejzajímavější jsou určitě rozhovory s Vargem kterej rozhodně neni vyobrazenej jako nějakej magor jak zde pár lidí píše, právě naopak si svoje názory celkem obstojně hájí. Tenhle žánr to v začátcích neměl vůbec lehký a hrálo mu do noty hlavně štěstí (Fenrizovo překvapení nad vysokou prodejností A Blaze in the Northern Sky to dokazuje) a bez těch všech vražd, spálenejch kostelů a corpse paintu by se to prostě neobešlo. Patří to k tomu. (19.04.2013)

Určitě to nejlepší, co bylo o norském black metalu natočeno. Pro zasvěcené tam asi moc nových informací nebude, ale líbí se mi, jakým způsobem je to podáno. Po prvním shlédnutí mě vadila ta část s Frostem. Říkal jsem si: "Tohle už není black metal, už to není o tom, o čem black metal zpočátku byl. Je to jen divadýlko." Pak mi došlo, že snad režisér chtěl ten kontrast ukázat. Na jedné straně underground s Fenrizem, který vypadá jako troska a vzpomíná na ty hrozný nahrávky na audio kazety, na druhé straně už zmiňovaný Frost, výstavy a vernisáže. Povinnost pro všechny fanoušky norskýho bm. Norsko bývala krásná země. A Fenriz a Varg jsou prostě největší frajeři! (07.12.2011)