poster

Until the Light Takes Us

Dokumentární / Hudební

USA, 2008, 93 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MM_Ramone
    *****

    V pokojnej krajine na severe Európy, plnej krásnych fjordov, ihličnatých lesov a divokej prírody, zvanej Nórsko, sa koncom osemdesiatych rokov minulého storočia sformovala komunita mladých ľudí, ktorí sa chceli vymedziť spomedzi svojich uhladených spoluobčanov. Založili hudobné skupiny a začali hrať brutálnu formu nekomerčného metalu, ktorá sa stala známa ako black metal. Tomu prispôsobili aj svoj image a ich názory sa stávali čoraz viac extrémistickými. Časom začali podpaľovať kresťanské kostoly a znesväcovať cintoríny. Ich besnenie vyvrcholilo tým, že bol spáchaný najťažší zločin. Varg Vikernes (Count Grishnackh) zavraždil Oysteina Aarsetha (Euromymousa). Ich dlhodobé nezhody a boj o moc v undergroudovom hnutí The Inner Circle vyvrcholil tým, že dňa 10. augusta 1993, Vikernes ubodal nožom Aarsetha v jeho byte v Oslo. Aké udalosti tomu predchádzali a prečo to dospelo až tak ďaleko sa snaží odhaliť tento americký dokumentárny film. *****(27.8.2014)

  • Cappuccino
    ****

    Dokument zaoberajúci sa udalosťami okolo black metalovej scény v Nórsku (80‘ - 90‘ roky), pálením kostolov, vraždou, spáchanou Vargom Vikernesom atď atď. Krásny príklad toho ako média dokážu všetko prekrútiť na svoju stranu, viz scéna “satanista páli kostoly” (následne sa od samotného Varga dozvedáme, že daná situácia nemala so satanizmom absolútne nič spoločné – aj keď pre mňa starý známy fakt). Čo je vlastne podľa vás šialené/nadmieru extrémne? Dokážete určiť normu? Ťažko. Samotná zostava Mayhemu sa každopádne žiadnych noriem nedržala a čas od času mi prišlo ich správanie vyslovene mrazivé (Aarsethova povýšenosť a zvrátená morálka, Deadova samovražda, otvorená brutálnosť). No na druhej strane boli (a niektorí ešte stále sú) len obyčajní ľudia, ktorí svojou hudbou poukazovali osobitný názor kontra spoločnosť. __ A môj osobitý názor na tak rozporuplnú osobu akou je Varg Vikernes? Ťažko povedať.. no vďaka kapele Burzum http://www.youtube.com/watch?v=pguSt3P5PkI (najlepšiu atmosféru dodáva práve v noci..) a zaujímavým úsudkom, obľúbenosť postupom času rastie. Navyše musím poďakovať za neskonale dlhý smiech pri pasáži, v ktorej Vargovi vymerajú trest odňatia slobody na 21 rokov (v Nórsku maximum), na čo sa on len letmo usmeje oproti publiku, ktoré mu úsmev údajne opätovalo. __ Recenzia TU(13.11.2010)

  • -Josh-
    ****

    Konečně netendenční dokument, ve kterém je hlavní postava celé scény - Varg Vikernes. Bez něj nemá smysl dělat dokument o době, kdy se zrodil fenomén, norský black metal. Nenávist vůči okolnímu světu, moderní době, pálení kostelů.. Skvělá atmosféra, černý kov se vám zaryje až pod kůži. Like Aaron Aites (the maker of "Until the Light takes Us") said it; "Making a ary about Black Metal without Varg Vikernes is like making a ary about Rolling Stones without Mick Jagger" burzum.org(26.4.2010)

  • Hamaradža
    ****

    I keď na mňa blackmetalová kultúra vždy pôsobila (Ospravedlňte ma miestni metláci) trochu pozérsky, s corpsepaintom a spevom pripomínajúcim ručanie jeleňov, je pravda že táto hudba má svoju neopakovateľnú atmosféru a tomuto profesionálne a nestranne natočenému dokumentu sa nedá inak ako dať všetky palce hore. Viva la Varg.(10.8.2014)

  • liquido26
    *****

    Nikdy jsem nebyl velkým fanouškem black metalu, a kromě několika kapel ho vůbec neposlouchám, ale problematika black metalu v Norsku na počátku 90. let a všechny události s tím spojené mě vždycky velice zajímaly. Tenhle dokument je velmi netradičně pojatý, protože mixuje, ze začátku se zdá, že nahodile, vzpomínky jednotlivých muzikantů, archivní záběry a do toho jsou zamontovány nejrůznější prostřihy ze současnosti (např. Fenris jde po lese, Fenrise ve vlaku prohledávají, jestli u sebe nemá drogy, Fenris je v hospodě, Fenris ve svým bytě, kde se tak deset let neuklízelo atd.:-)) a hlavně poměrně zajímavě ukazuje, jaký měl black metal vliv na moderní umění. Hudební doprovod taky stojí za zmínku, kromě ukázek z hudby zmiňovaných kapel (Mayhem, Burzum, Darkthrone ...), se zde objevují hudební ukázky z nejrůznějších jiných žánrů, které ale vždycky patřičně depresivně dokreslují celkovou temnou a svírající atmosféru celého dokumentu. Nejzajímavější je na konci Frostovo sebepoškozování při vernisáži.(1.8.2010)

  • - Název dokumentu je odvozen z norského "Hvis lyset tar oss", což je název jednoho z nejzásadnějších black metalových alb od kultovního projektu Burzum, který je v dokumentu zmiňován. (Punisher)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace