Melancholie

Výjimečné. Díky. (23.11.2011)

To, že je film svým pojetím velmi originální nemusím ani zmiňovat, pro mě byla v tomhle filmu poutavá spíše atmosféra každého okamžiku, než samotný děj. Mohla sem se nechat pohltit extrémně zpomalenými záběry, sledovat mou oblíbenou herečku Kirsten Dunst snažící se zvládat situaci a opovrhující životem ve druhé části. Její výkon mě natolik zaujal, až jsem skoro začala ignorovat ostatní herce. Abych nemluvila jen o ní, musím ještě vyzdvihnout režisérovu schopnost donutit diváky zamýšlet se nad způsobem natočení filmu i nad jeho tématem.. Ne každému se tento film bude líbit. Trier tímto dává najevo, jak škaredý je náš svět a že my si zvolíme, jakým způsobem ho budeme brát. (25.11.2011)

Film ktory rozhodne zaposobi svojou vizualne-statickou, vnutorne vsak velmi dynamickou a zmatenou atmosferou, ktora vrcholi mozno az moc dlho ale rozhodne stoji za to. Dej je ocividne symbolicky a v mojich ociach ide o umelecky nadherne spracovnau psychozu, ktora sa postupom filmu prediera na povrch. Tak ako planeta, ktorej poloha v pociatku mala svoje miesto v uplne odlisnej casi vesmiru, pohlcuje hlavnu postavu jej najvnutornejsi archetypalny svet. Napor nevedomia vsak hlavna hrdinka (anima) nevydrzi a odovzdava sa jeho posobeniu. Zaujimava je tiez z anlytickeho pohladu tema svadby, ktora je tak isto symbolikou dusevneho zjednotenia a fakt, ze hlavna postava je zena, s ktorou sa zrejme Trirer snazil zjednotit ako so svojim nevedomim. Pre mna rozhodne velmi posobive dielo, ktoreho mnohovrstevnatost ma bude este nejaku dobu zamestnanvat. (25.11.2011)

Myslím, že film se dá nejlépe chápat jako alegorie, je v něm totiž tolik nelogičností a rozporů, že jen těžko může zobrazovat čirou realitu. Pokud se na hrdiny řítí planeta melancholie - deprese, jde opravdu pouze o depresi. Vnější svět s jeho prázdnotou do ní vhání stále další osoby, které se snaží s ní bojovat, ale nedaří se jim to. Deprese je uvrhá do izolace a zničí je tak, že i zánik světa nakonec Kirsten připadá jako přijatelný konec, který jediný ji ještě přiměje nalézt v sobě zbytky životní síly a lidské důstojnosti. A nakonec, pokud si společně dokázali postavit magickou jeskyni, možná v ní zvládli svůj osobní konec světa i přežít. (27.11.2011)

19 jamka je zoufalost (28.11.2011)

To mě dostalo..... Všechny pozemské problémy nastanou malichernými až se nám zblázní vesmír!!! Máme se tedy obávat nebo bavit? (01.12.2011)

Skvělý námět. Jenže zábavnost trochu pokulhává a zajímavost je dost kolísavá. Záčátek vypadal dobře, ale po 30. minutách se dostavila menší nuda a tendence film přesouvat po kouskách dopředu. A s občasným posouváním jsem dojel až k poslední třičtvrtě hodině, která opět vtáhla a ukončení bylo super. Chtělo by to tedy dílko trochu ořezat, aby bylo super po celou dobu, a ne jen zajímavé na začátku a perfektní na konci. (03.12.2011)

Psychárna, ovšem zrovna toho typu, který mě naprosto neoslovuje. Když chci zažít skvělé psycho a libovat si, kouknu na Lynche... Lars je jednoznačně z jiné planety než já. Jednu hvězdu dávám za krásnou kameru, druhou za krásnou hudbu. 40% (06.12.2011)

uff...náročné...konec světa na komorní platformě...zpočátku, při velmi roztřepané kameře jsem měl chuť s tím seknout--vypnout telku, ale postupně s gradujícím se dějem jsem byl maximálně vtažen až nakonec mne to pohltilo, že jsem byl donucen vyjít ven a dát si cigárko (12.12.2011)

Tento film ma...unavil. Psychicky. Hlavná postava mi liezla na nervy celých útrpných 136 minút a najviac sa mi rátala chlapík, ktorý vyhlásil: "She ruined my wedding, I will not look at her." a v slove si dostál. Druhá hviezda ide Alexandrovi Skarsgårdovi, lebo len kvôli nemu som to dopozerala do konca, dúfajúc, že sa zjaví aj neskôr. (16.12.2011)

Trier je svými depresivními žánry pověstný.. Antikrist byl na mě až moc silný šálek kávy, ale přesto jsem žasl nad precizním obrazem.. A u Melancholie tomu nebylo jinak, navíc herecké výkony obou sester mi vzali dech. Nic tak dokonalého jsem v životě neviděl, proto dávám plný počet. Je to skvost! (28.12.2011)

Naprosto dech vyrážející umělecká rozkoš... (15.01.2012)

Atmosféra, že by se dala krájet. Kirsten Dunst vyníkající. Přesto mám z toho filmu divný pocit. Trochu melancholický. (17.01.2012)

Povinný kousek pro fanoušky von Trierova depresivního stylu. Melancholia potěší především povedenou snahou o úpřimné a lidské pojetí charakterů jednotlivých postav, krásně nedokonalých a zvláštních. Bravurní herectví je ve filmech Triera samozřejmostí. A teď z trochu jiného soudku - jde tu přece jenom o film, kde je Kirsten Dunst úplně nahá :) no tak lidi... (18.01.2012)

Gonna carpe me some diem! Příručka k použití zeměkoule. Teda lidstva. Vlastně diváků. 58% (19.01.2012)

Moje mozková kapacita nedocenila druh tohoto snímku...... Velmi psychologické a hodně, hodně, hodně ukecané... Velká nuda, spousta životních myšlenek a pozastavení se nad blížící se katastrofou....... Jednu hvězdu za vzhledem k obrovskému množství s podobnou tématikou, tak jednu hvězdu za dobrý konec. Toho si opravdu cením, že na konci filmu to dopadne dobře a ne jako v jiných stejně laděných katastrofácích tak, že se vše na konec v špatné obrátí.... tak to totiž většinou nefunguje. Dojde-li někdy k něčemu podbnému v REALU, doufám, že konec bude stejný, jako v tomto snímku! (29.01.2012)

V kontextu úvodního velkolepého a esteticky úchvatného zničení naší planety se zdá svatební oslava plná banalit a frázi. K tomu ještě projevy psychopatické Justine, která štěstí najít nemůžu kvůli vlastní nevoli. Justine panovačně odmítná společenské rituály a společnost se jí za to odvděčí téměr nulovou empatií. Justine nakonec volí cestu absolutní lhostejnosti, jelikož zkaženému světu nelze pomoci. To reflektuje příchod planetky Melancholie, která má zničit prohnilou zemi. Druhá sestra Claire ovšem tuto skutečnost odmítá přijmout a snaží se najít cestu z bez východné situace. Střet těchto dvou prvků nakonec končí v příjmutí jakéhosi až pohanského rituálu tajemné jeskyně a odevzdaného čekání na konec. (29.01.2012)

Zdá se to trochu jako Trier 2 v 1. Film rozdělený na 2 části, které drží v jedné kupě jen stejné postavy, nicméně příběh je úplně jiný. Snad jen to Marigoldovo přirovnání postavy Justine k zákeřné planetě, to mi jaksi stále vrtá hlavou a docházím k závěru, že je velmi trefné. Ačkoli je druhá část jistě námětově originálnější, depresivnější a lepší mi přijde ta první - svatební část filmu, která dala hlavním i vedlejším představitelům prostor k úchvatným hereckým výkonům. Následné čekání na planetu ze mě tak nějak brzy vyšumělo. No, ale stejně mám pocit, že Trierovy filmy může úplně pochopit jen autor sám. (23.02.2012)

Osobne mi chvíľu trvalo, kým som sa naladil na kameru, ktorú Lars von Trier vo svojich filmoch preferuje, no to je asi jediná výčitka, ktorú voči Melanchólií mám. Áno, autora tam je cítiť - dielo je ním presiaknuté skrz na skrz – no v tom je tá krása, v tej úprimnosti! Trier nie je jediný, ktorý tvrdí, že zem je dostatočné stará na zánik, no patrí k tej menšej polovici, ktorá si myslí, že si to aj zaslúži a nie preto, lebo zlí sú oni, ale preto, lebo zlí sme my. (26.02.2012)

Část první: Justine -120% , Část druhá: Claire - 60% , Celkem 90% (29.03.2012)