The Divide

,,Seš na sebe pyšnej?" Takové komorní drama jsem opravdu nečekal. Film se hned na začátku rozjede, nabírá na rychlosti a sviští až do temného finále. Jen trochu vnímavý divák se do závěrečných titulků neodtrhne. Není vůbec důležité, co se stalo, ale jak si v nastalé situaci poradí skupinka přeživších v podzemí zříceného mrakodrapu. Zpočátku spoustu optimismu, naděje i mírného veselí vystřídá postupně strach a hrůza. Příchod ozbrojenců ve skafandrech je natolik mrazivý, že je úplně jedno, zda jde o lidi či mimozemšťany. Pravá hrůza však přijde postupně tak, jak skupina začne propadávat ponorkové nemoci a zoufalství z toho, že není cesty ven. Drobné šarvátky přerůstají ve stále otevřenější konflikty, charaktery postav se obnažují. Vypuká válka, kde si není nikdo jist, na které straně stojí. Hned zkraje jsem si vzpomněl na zfilmovaný román R.Merleho Malevil. Psyhologická studie uakzující, kam až může člověk dojít, pokud překročí zdánlivě nepřekročitelné hranice. ,,Tady máš sekeru a rozsekej tu mrtvolu na kusy!" (11.02.2013)

Další z mnoha filmů tematizujících pád WTC-čka, tentokrát příběh hasiče trpícího vážnou posttraumatickou stresovou poruchou. Čili totéž co Rambo, jen místo Vietnamců tu máme Arabáše. Zajímavým formálním prvkem filmu je způsob, jak tu přechod od umělých zdrojů světla k přírodním, od zářivek k primitivním svíčkám, vytváří paralelu k rozpadu těch lidí. (02.04.2012)

Príbeh ma lákal, mám rád tieto vypäté konfrontácie v uzavretých priestoroch. Úvod nič nenaťahuje, pár sekúnd a už sme v pivničných priestoroch...Rozbieha sa to skutočne fajn a M. Biehn dostal konečne poriadnu rolu. Neskôr však dôjde k niekoľkým zvratom a preskupeniam(odtiaľ ten názov) a čoraz viac priestoru dostávajú vymleté a uchýlné mozgy niekoľkých postáv. Niektoré z nich ma poriadne rozčuľovali, najviac "šľapka" a právnik a popravde M. Biehn ako Mickey bola určite najlepšia postava a čo urobí režisér? Nechá ho polovicu filmu sedieť pripútaného na stoličke, čo je veľká škoda, pretože som si istý, že by sa s bandou magorov nemaznal. Kde má Mickey rodinu, kto sú maskovaný muži, načo potrebujú deti, čo presne sa stalo..., to je niekoľko otázok na ktoré nedostávame odpoveď, čo mi tiež nerobilo dobre. Úchylnosť, špina a sex dostávajú v druhej polovici viac priestoru ako je zdravé, navyše v tej odpornejšej verzii. Zavarené bolo na kult, no ostal iba masaker a sonda do vymletých mozgov...60%. (22.12.2012)

Příběh je o nedobrovolných účastnících sociálního expetimentu, z nichž nutno dodat, mě všichni až na jediného dobrého herce a zároveň majitele atomového krytu (Michael Biehn) pěkně srali. Největší kvalitou je zde ukázka lidské přirozenosti v zoufalé situaci a to ruku v ruce s velice ponurou atmosférou po celý dlouhý film.  Každopádně jsem od díla očekával mnohem více, neboť je zde potenciál na čtyři hvězdy, ale z důvodu přemíry nelogičností a nedomyšleností celého snímku bych neměl problém udělit a následně si i obhájit dvouhvězdičkové hodnocení. Jako například jaký význam měli ti asiaté, jak je našli pod sutinami spadeného věžáku, co je pohánělo a proč vůbec vybuchla nad městem jaderná hlavice v první řadě? To jsou poměrně důležité otázky, na něž však znát odpověď nikdy nebudeme. Samotný závěr se mi také vůbec nelíbil a  tak hodnotím někde na pomezí 50-55% (04.06.2021)

Nejsou konzervy jako konzervy. Ty ve sklepě jsou sakra o level výš (co se týče lokace a deprese vlastně níž, čili ve sklepě), než ty převážené v nákupním vozíku z Tesca. Kdyby v nějakém polorozbořeném kině s dochovanou promítačkou zhlédli film Divide „papá“ Viggo Mortensen a jeho synáček, na své další Cestě by si začali vesele pískat, že život je vlastně fajn. Jsou na čerstvém vzduchu a můžou si jít, kam chtějí! K tomu sklepu - ano, přesně takhle to bude. Po apokalypse se z lidí stanou jen uzlíčky pocuchaných nervů a pomalu se kazícího masa, z většiny pak i všehoschopné bestie. A ne že ne, nedělejme si sami o sobě iluze! Aneb, jak nám školáčkům kdysi při nácviku poplachu říkala soudružka učitelka, když nám rovnala zavařovací gumičky, na zápěstí přetažené přes igelitový pytlík: „Milé děti, až bude třetí světová válka a jaderná apokalypsa, nelehejte si nohama k výbuchu, s hlavou chráněnou rukama. To je blbost. Jen hezky zůstaňte stát, tváří k výbuchu, dívejte se a vesele mávejte, pionýři! Bude to totiž úchvatná podívaná, něco, co jste ještě nikdy před tím neviděli! A když budete mít kliku, umřete pak rychle. Neboť po jaderné válce to bude děsivé. A živí budou závidět mrtvým...“ Ač soudružka, byla to moudrá žena. (26.05.2014)