Blue Valentine: Milostný příběh

Pokud máte nejradši filmy, kde toho musí co nejvíce vybuchnout, kde je stále nějaká akce, tak tomuto filmu se vyhněte obloukem, protože ty dvě hodiny se vám budou zdát jako hodin pět. Pokud však máte rádi malé filmy, které jsou především doopravdy REALISTICKÉ, tento film nesmíte vynechat. Blue Valentine je totiž vážně jako vystřižený ze života, až mrazivě pravdivý. Během filmu jsem se hned několikrát zarazila a cítila se, jakoby mi někdo vlezl do hlavy. Svůj podíl na tom mají herecké výkony, Michelle Williams i Ryan Gosling odvádí skvělou práci. Jejich výkony jsou naprosto přirozené, věřila jsem jim naprosto všechno. Přirozeně vůbec působí celý film, na nic netlačí, jde si svým pomalým tempem a zavede vás do života dvou běžných lidí, které denně potkáváte na ulici, jsem si jistá, že se tady řada z vás uvidí. Uvažovala jsem, že dám 5*, zatím však musím dát 4*, je ale dost pravděpodobné, že jakmile se mi film více uloží v hlavně, tu jednu * ještě přidám. (29.01.2011)

Jediné pozitivum a zároveň trestuhodná chyba filmu je v tom, že kopíruje naprostou a sračkoidní skutečnost. Cudná dívka, která (omluvte ten výraz) "vymrdává" již od 13 (poznámka doktora "Nic neobvyklého" mi doslova vykloubila čelist), a tak se tedy naprostou náhodou stane, že se svým přibližně stočtyřicátýmsedmým partnerem otěhotní těsně před oslavou 18. narozenin. Pak tu cudnou a prakticky nepolíbenou dívku sebere z podlahy těžce naivní debil, který je obdařen jistým instinktem (a neskutečnou smůlou), že ona lehká dívka je rozhodně ta pravá, a pojme onu našťouchnutou za svou choť. Situace tristní. Chudák vychovává cizího fakana, žena mu pomalu nedá čuchnout ke klínu a on se malinko utápí v chlastu. Bludný kruh, který jsem měl chuť řešit již v polovině filmu hromadnou vraždou. Jedna hvězda za snahu a neskutečně hlubokou myšlenku, která se nejspíš schovala v některé scéně pod koberec, a kterou doposud hledám. Pokud se tedy chcete citově mrzačit a zároveň se unudit k smrti, vřele doporučuji tento výživný snímek, po jehož zhlédnutí nejeden člověk chytá sebevražedné sklony a krvácivý průjem. Veledílo! 15% (09.05.2012)

Why do I save all of this madness / In the nightstand drawer / There to haunt upon my shoulders zpívá Tom Waits v písni, podle které je film pojmenovaný, a skvěle tak vystihuje nečekanou hloubku postav, jejichž některé pohnutky známe a jiné ne, a v jejichž životě se mnoho nemění a přesto je všechno jinak. Brilantně napsaný a natočený celovečerní debut (!) Američana Dereka Cianfrance (*1975) - který tak svou vymazleností připomíná jiný bravurní první film, a sice Single Man (2009) od Toma Forda - sleduje ve dvou časových rovinách vzestup a pád jednoho vztahu, který diváka uhrane svou opravdovostí a upřímností. Cianfrancův portrét "obyčejného" manželství se obejde bez tradičních berliček (smrt, nevěra, nemoc,...) a velmi přesvědčivě zachycuje nuance každodenního života, lásky, hádek, práce v příběhu, kde se jako v životě postav mnoho neděje, ale na jehož konci je všechno jinak (analogie se psem v úvodní scéně - tušíte, že tam byl, ale najednou tam není, a nikdo neví proč, jen víme, že chybí). Dlouhodobá autorská (Cianfrance film chystal 10 let) i herecká (oba protagonisté spolu měsíc žili) příprava se bohatě vyplatila, film je ve výsledku neuvěřitelně realistický (přirozené dialogy - viz báječná zpívací a stepovací scéna na ulici či rozhovory stěhováků o ženách atd. atd.) a v detailech skvěle propracovaný (funkčně opodstatněný asynchronní střih nebo natáčení scén z mládí na 16mm v kontrastu s chladnou digitální kamerou současnosti, aj.). Nelze nezmínit omračující výkony jak Michelle Williams (nominace na Oscara i Zlatý Glóbus), tak Ryana Goslinga (nominace na Zlatý glóbus), jejichž postavy jsou jak samy sobě, tak divákovi sympatické i nesnesitelné (to je umění!), ale přesto nám na nich záleží, protože se v nich poznáváme. Navrch může Cianfrancův snímek sloužit jako pocta filmům, co se obejdou bez efektů. Kdybych tomuhle filmu nedal pět hvězd, tak už nevím kterému jinému. Favourite quote: "How can you trust a feeling when they disappear like that?" "I guess the only way to find out is to have feelings." PS: Zdá se, že kritika většiny uživatelů tu směřuje k tématu, méně ke zpracování. Jistě, deprese není pro každého a navíc - chce to čas. (19.11.2011)

Vzťah jednej mladej ambicióznej inteligentnej ženy a o niečo menej bystrého chalana. Riešia sa otázky typu čo to znamená pravý chlap, čo je to využiť svoj talent, alebo to naosudovejšie: otázku "v dobrom a zlom". Dá sa vďaka tomuto sľubu všetko tolerovať? Proste žiadna romantika, tvrdý život. Michelle sa znova nehanbí to pred kamerou v sexe poriadne roztočiť. Pripomenie to 5x2, dramaturgia je však odlišná. 70%. (22.07.2015)

Někdy se k sobě chovám jako hrozný hajzl a hlava mi nebere, jak si něco takového můžu udělat! Už z obsahu jsem zvracel, z označení "romantické drama" mi obvykle natékají sliznice, při pohledu na paní Williamsovou myslím raději na nějakého hezkého chlapa a k tomu všemu se to jmenuje Modrý Valentýn. No co může pro mě více smrdět žumpou? Ale to ne, Verbal se prostě nepoučí a musel si to pustit! A bylo to pro něj opět to pravé! Časosběrný, unylý dokument o tom, jak se po dvaceti letech manželství sex stane sportem, z pětkrát denně je třikrát týdně, pak středa, únor a nakonec každý přestupný rok, jak se žena změní v ospalou díru a protivné prkno a chlap ve vyčpělou gaučovou mršinu, je přesně to, co jsem tolik toužil vidět, abych konečně chcípl nudou. No, abych zase nebyl tolik kritický, musím připustit, že to má pár naprosto emotivních a odzbrojujících momentů, které silou okamžiku diváka totálně převálcují! (POZOR, bude následovat těžký spoiler, který vám úplně znehodnotí ten úžasný zážitek z celého filmu!!!) Třeba to, jak jedou v desáté minutě na návštěvu k dědovi a jejich dceru málem pokropí zahradní zavlažovač!!! Nebo jak o dvacet minut později stěhují Waltra a David nese po schodech dolů tři krabice a jedna mu spadne!!! Mně osobně například nejvíce vyřídila scéna, jak jdou spolu půl hodiny nočním městem a ona vyjmenuje americké prezidenty. A je jich jen čtyřicet tři!!! Rasistka hnusná! Takže to máme tento měsíc již druhé, trestuhodné plýtvání mým oblíbeným panem Goslingem. Ale co, aspoň se člověk pobaví, jak tu životem protřelé dvacetileté děti rozjímají nad mrazivou realističností a naprosto pravdivou emoční stránkou filmu! Třeba jednou vyrostu a budu taky vědět své. Koneckonců, ženatý jsem pouhých dvanáct let. (26.01.2011)