Žhavé Alpy

Výkladní skříň všech klišé tyroláckých trtkaček - od útlocitného faráře a komické figurky gaye přes bujaré prostocviky i démonizaci manželského sexu až po otřesné humory, jejichž pointu divák vidí přicházet hodně dlouho. Tentokrát ale navíc s bonusem rázovité premisy, která tradiční nezávazné a následků prosté dovádění typické pro žánr obrací naruby. Kvůli státním dotacím se totiž zdejší vesnice Šoustajovice rozhodne překonat demografickou hranici k vyššímu územnímu celku, což znamená, že mají všichni začít plodit děcka. Zběsilost lidového humoru zde spíše než k výbuchům smíchu zavdává k nevěřícnému kroutění hlavou. Tím spíš si dovolím zcela zaujatě vyzdvihnout sociologický experiment, který jsme s filmem podnikli na Festivalu otrlého diváka, kde jsme "Žhavé Alpy" promítali s veskrze věrným překladem originálu a interakci diváků podnítili filmovým bingem. Vedle podnětných disputací nad tím, co z mnoha kreativních synonym typu "lásečka" či "homoklátění" lze či nelze na jednotlivé scény filmu aplikovat, tak projekce ukázala i sílu hromadného zážitku, kde se trapnost humorů stává jejich komickou podstatou. (18.03.2023)

Úkol zněl jasně: Co nejrychleji zplodit sedm potomků, aby se z obce stala středisková, tak se rozjede akce západoněmeckého erotického filmu, který žánrem zasahuje do Nielsenovské komedie a to celkem úspěšně, takže ikdyby tam nebyli ty chlupaté nahotinky tak je to zábavnější než české komedie roku 2018 ( Špindl, Nevěrně tvá, Zoufalé ženy...) Nedá mi to zamyslet se nad tím, že zatímco u nás se točily hitovky jako Muž na radnici, tak na západě se bavili asi výživněji. (02.07.2018)

Výborná předtroškovská bláznivá komedie, kterou sice trochu sráží dabing (2009, Terš a spol.), i tak ale jen těžko může někoho urazit. Dočkáte se mnoha "hlodů" i několika profláklých situací (předstírání busty, záměna milenců, zázračná vodička), ještě více nahých dívek (jen je zkuste spočítat!), nechybí ani pravý německý alpský hudební folklór (naštěstí písničky se nikdo předabovat nepokoušel). U mě dobrý, Roberto, mamma mia! (28.02.2010)

Přestože dávám jen 3 hvězdičky aneb pár bláznivých situací a vtipů na mě působí trochu laciným dojmem a snižují mi celkový dojem, musím říct, že jsem se většinou skvěle bavil a rozhodně mě tato lechtivá komedie na způsob lidového humoru mile překvapila. Novější, zápletkou trochu podobné Knězovy děti teď v mých očích ještě o fous více klesly vzhledem k tomu, jak se nedokázaly po celou dobu udržet na vlně počáteční nápadité komedie se zvoleným stylem a místo toho se už v polovině často měnily na rozpačitě fungující drama. Zlaté časy ryzí zábavné komedie tady! :) Přestože se Žhavé Alpy v mých očích zdaleka nepřibližují k tomu nejlepšímu z evropské komedie 70. let, na film s tak výraznou dávkou erotiky je to nebývale slušný standard, který vyniká po celou dobu hrstkou vtipných nápadů (počítám i soundtrack plný německý dechovky jako neotřelý podmaz k „akčním“ scénám všeho druhu :)). Velice mě bavily postavy pana starosty (s náhlou změnou postoje s ohledem na vyhlídku prosperity města) a zejména hospodského, pobavil i morální inspektor, na řádící hezké holky se šlo dívat s úsměvem a bez pohoršení, atmosféra vesničky poblíž Alp dodává osobité kouzlo... Na jedno zhlédnutí u mě dobrý. [70%] (16.09.2023)

CITÁT - Vždyť si tady právě šukala z chlapem........ Německá lechtivě erotická komedie, která pobaví, uspokojí a nabídne krásné německé ženy. Jen počkej, hvízdnu a postaví se jako slon. Ale turisté jsou pryč a pěnez je málo. Málo je i obyvatel. Jak je získat ? No prostě se musej vyš.... A tak se němci se svou tvrdou a bojovnou podstatou pustěj do "výroby" dětí. DIALOG - VEDOUCÍ HOTELU : A proč jsme středisková obec ? STAROSTA : Protože máme málo obyvatel. ZAKLADATEL LÁZNÍ : A kolik nám jich chybí ? STAROSTA : No, já nevím. Možná sto. ZAKLADATEL LÁZNÍ : To není tak moc. VEDOUCÍ HOTELU : Jo a šoustá se tu ostošest. Komedie o lásce nelásce se spoustou retro chlupů. Film ve kterém holky určitě neusnou. Scénář - Florian Burg. Hrají - Elisabeth Volkmann, Rinaldo Talamonti, Roberto Ravioli, Catharina Conti nebo Jürgen Feindt. (25.03.2012)