The Room
The Room
The Room
Režie:
Tommy WiseauScénář:
Tommy WiseauKamera:
Todd BarronHudba:
Mladen MilicevicHrají:
Tommy Wiseau, Juliette Danielle, Greg Sestero, Philip Haldiman, Carolyn Minnott, Robyn Paris, Mike Holmes, Kyle VogtObsahy(1)
V Česku a na Slovensku poměrně neznámé dílo si v zámoří získalo velkou pozornost publika a kultovní status. Je totiž obecně považováno za jeden z nejhorších filmů, které kdy byly natočeny.
Hlavního hrdinu Johnnyho si vystřihl sám Wiseau. Johnny nadevše miluje svou nastávající ženu Lisu (Juliette Danielle). Ta je však s jejich vztahem stále méně spokojená a tak svede Johnnyho nejlepšího přítele Marka (Greg Sestero). Johnnymu se postupně hroutí svět, který se mu za posledních sedm let podařilo vybudovat.
Film přitahuje pozornost milovníků nepovedených snímků pro svůj až komický charakter, špatnou práci s herci a absurdní repliky postav. Wiseau je někdy označován za současného Eda Wooda. Promítání filmu se uskutečňuje za bouřlivých reakcí publika, které nahlas komentuje dění na plátně.
(L_O_U_S)
Recenze (493)
Po pravdě jsem viděl i tisíckrát horší sracky.. nad hloupostí filmu jsem se nesmál, spíš jen nad těma zajimavostma, který jsou tady napsaný..film kurvi jen sam Wiseau, kterej vůbec neumí hrát a spíš mi za něj bylo trapně, než abych se mu smál...přišel mi jako postiženej člověk a proto mi bylo i lito toho co se mu všechno za ten film přihodí. Každopádně bych si tohle nikdy nepustil, kdyby nevznikl Disaster artist, u kterého je povinností si toto předtím pustit. ()
Při sledování tohoto neskutečnýho fláku jste v pozici laboratorní myši, či křečka, hozených do akvária ke kobře královské. To, co vidíte, se vám hnusí, ale jste tak hypnotizování pohledem kobry, že jen fascinovaně zíráte do jejích oči, tak dlouho, až vás had spolkne. Od tohohle exkrementu nespustíte oči, tím, jak je až galakticky hloupý, má své nepopiratelné charisma, ač to zní absurdně. Je to jako když hodíte do velkého mixéru Velmi křehké vztahy, Deníky červených střevíčků, Ulici, Ordinaci v Růžové zahradě, Esmeraldu, decentně pojatý libovolný díl Emanuelly a kompletní bibliografii Rosamunde Pilcher, smíchali to s Bleskem a Aha!, Tinou, Doteky štěstí, Moje chvilka pohody a Moje sladké tajemství, okořenili to Zdeňkem Troškou, Ovčáčkem, tureckými Hvězdnými válkami a nočními TV přenosy esoteriků na TV Barrandov, pořádně zamíchali a tuhle sračku vypili na ex, nebo se v ní rovnou utopili. Tohle si dám minimálně ještě jednou s dobře naladěnou partou. ___PS: Díky dramaturgům ´Festivalu otrlého diváka´ za vynikající titulky!! ()
Viděl jsem vela braků - viděl jsem turecké akční fláky, honduraský ilegální film, filmy Eda Wooda, švédský pornografický thriller, budovatelské a normalizační konverzačky s Gottwaldem - ale tenhle snímek je šílená travestie filmové nestoudnosti. Tommy Wiseau má makabrózní přízvuk, je permanentně sjetý, při souloži mu zní šílené písničky, atmosféru tvoří záběrem na lžičku v rámečku a celé to vypadá jak horší péčko. Již dnes to má ve státech kultovní status, do Evropy se to zatím nedostalo, ale říkám vám, že za 30-40 let to bude pro naše syny a vnuky Ed Wood počátku milénia, tedy zneuznaný neumětel a šmírák, paralela s Glen or Glenda je naprosto zjevná a já jen doufám v další Wiseaův záchvat tvůrčí geniality ... Ale bojím se, že kdyby to chtěl překonat, vesmír imploduje. (ještě větší legrace než samotný film jsou historky z natáčení, kterých je plný net) ()
Filmový zázrak. Človek to skutočne musí vidieť, aby uveril, že niečo také existuje. "The Room" je neopísateľný zážitok v rámci komédie. Tommy Wiseau chcel natočiť drámu a jeho najväčšie filmové dielo, no výsledkom je absolútny odpad, ktorý však zafunguje na štýl, že je to tak zlé, až je to dobré. Otrasné dialógy, ktoré lahodia. Mizerný soundtrack, ktorý by sa hodil do nejakého lacného porna. Kopec erotických scénok, ktoré nepôsobia prirodzene a do toho všetkého príbeh, ktorý nedáva žiadny zmysel a je plný zbytočných, nedoriešených a nepotrebných momentiek, že nerozumiem ako sa ten scenár vlastne dával dokopy. Ale v skutočnosti z toho vychádza zázrak. Obrovský zázrak. Ja si nepamätám, kedy som bol naposledy filmom takto ohromený, že by som chcel o ňom vedieť čo najviac, aby som pochopil myseľ hlavného aktéra, keď to dával dokopy. Ako komédia je to podľa mňa dokonalé. Ako dráma je to absolútny odpad. Ale film som si užil. Nadmieru som si ho užil. A za to si zasluhuje moju obrovskú a ničím nekončiacu úctu. Hodnotenie: A ()
Galerie (29)
Zajímavosti (84)
- Režisér i scenárista Tommy Wiseau v jednom rozhovoru uvedl, že pes v květinářství se ve skutečnosti jmenuje Dogeee. Psí herec měl svou vlastní smlouvu a dostal za filmování zaplaceno. (L_O_U_S)
- Během natáčení přinutil režisér Tommy Wiseau představitele Marka, Grega Sestera, vzdát se bradky, kterou si vypěstoval. (L_O_U_S)
- Sandy Schklair pracoval na filmu oficiálně jako dohled nad scénářem, nicméně podle rozhovoru, který poskytl Proudly Resents, v podstatě vykonával práci režiséra, zatímco Tommy Wiseau se soustředil na hlavní roli a produkci. Schklair natočil veškeré interiéry kromě milostných scén Johnnyho (Tommy Wiseau) a Lisy (Juliette Danielle). Wiseau odmítá uznat Schklairův nárok a nekomunikuje s ním, což je podle Schklaira způsobeno tím, že odešel z natáčení krátce před koncem, když dostal nabídku spolupráce s Januszem Kamińskim. Schklairovi podle jeho vlastních slov nejde o peníze, nicméně nemá rád lháře. Dále také zmiňuje řadu bizarních historek z natáčení, například scénu na střeše, kterou bylo nutné nesčetněkrát opakovat, protože Tommy Wiseau nebyl schopen pochopit, že se na Grega Sestera (Mark) musí nejprve podívat a pak jej teprve pozdravit. (L_O_U_S)
Související novinky
Festival Naruby holduje béčkovým filmům a rumu
Organizátorem unikátního festivalu pro dospělé, tedy výhradně pro diváky od 18 let, je Kino Balt, které začalo v Praze dělat rumové kino. Hlavní koncept je jednoduchý – každý divák v ceně vstupného… (více)
Na světě bylo, je a bude mnoho nedoceněných autorů. Mnoho z nich se zaslouženo uznání dočkává posmrtně, někdy i po mnoha stoletích. A jednou tímto člověkem bezesporu bude Tommy Wiseau. Jde o člověka, který natočil zásadní film. Takový film, vedle kterého se mohou jít Občan Kane, Kmotr, Forrest Gump nebo Paddington 2 jít klouzat. Stejně jako jeho autor, i Room čeká na zasloužené uznání, které si zaslouží. Za rok 2003 vyhrál Oscara za nejlepší Pán prstenů: Návrat krále, který je ovšem v porovnání s Room suchou břečkou. This is Cinema! Room je filmem, který prozkoumává lidskou společnost, silným psychologickým dramatem, které i po letech dostává poměrně výraznou bídu díky tomu, že je jiné. Wiseau byl terčem posměchu z toho důvodu, že zřejmě nabourává veškerá filmařská pravidla, právě v tom ovšem tkvěl jeho úmysl. Jedná se o revolučního umělce, který představil svět snadno evokující Matrix, protože se dá těžce věřit tomu, že se odehrává ve skutečném světě, Wiseau ovšem čerpá z vlastních pocitů, kdy svět vnímá zcela odlišně. Výsledek je nazývání věci pravými jmény. Room se tak odehrává ve světě, kde je komediálním zlatem fyzické násilí na ženách, módním vrcholem jsou lžičky, mnoha načrtnutých motivů úmyslně nikam nevede, aby Wiseau vykreslil, jak se některé věci v životě prostě dějí a následně jim prošumí. Johnny v podání Wiseaua je obětí systému, který mu nerozumí, stejně tak nepochopen i po letech zůstává samotný Wiseau. Wiseau si nezaslouží srovnávání s Ed Woodem nebo Uwem Bollem, minimálně ve stejné kategorii se totiž pohybují Stanley Kubrick nebo Steven Spielberg. Scéna, která začne hlasitým odmítáním, pokračuje šlehnutím láhve od vody o zem a vrcholí pozdravením Johnnyho nejlepšího kamaráda Marka zavání výraznou epikou, úmyslně ošklivé pozadí je poté inspirováno avantgardním uměním, které podtrhuje sofistikovanost Wiseaua. Samotný příběh je pojat skoro jako řecká tragédie, kdy se Johnny zdánlivě nachází na osobním vrcholu, následně ovšem dochází k pomalému pádu, kdy navíc dochází k odhalení jedné zásadní pravdy: Žijeme ve světě srabů. Postavy následně projevují své emoce úmyslně pasivně, kdy pokus o vraždu nebo rakovina s člověkem nějak zásadně nehýbají, vše poté vrcholí tragickým momentem, kterým Wiseau záměrně svého hrdinu nechává odejít ve vrcholné pasáži. Inspirace Macbethem nebo Médeiou nemůže být okatější, Wiseau se rázem jeví jako Shakespeare 21. století. Revoluční přístup Wiseaua spočívá i v tom, že se film natáčel souběžně na film i digitál, Wiseau se poté do role rozpadajícího muže rozhodl ponořit i na natáčení, kdy lezl celému štábu krkem, vše ovšem bylo úmyslem, aby štáb pochopil, jak je pro Johnnyho jeho rozpadající se život složitý, to vše pochopitelně bez většího pochopení. Sám Wiseau se ostatně po letech nechal zlákat a pro uspokojení lidu prohlásil, že mají pravdu a Room není psychologickým dramatem, ale úmyslnou komedií. Wiseau se tak nechal kvůli velkému nátlaku připravit o pozici filmového Mesiáše, mnozí mu ovšem i po letech dávají pravdu. Opakovaně při sledování zdraví Marka spolu s Johnnym, proti jeho nevěrné Lise by nejradši naházeli všechny lžičky světa a zahráli si americký fotbal. Wiseau se sice nechal zlomit a díky tomu si nezaslouží kdovíjak kladné hodnocení, i po letech je ovšem Room nedoceněným klenotem. A jednou to pochopí všici! () (méně) (více)