Obsahy(1)
Legendární díla světové kinematografie a jejich tvůrci v kontextu doby. Tentokrát o fenoménu jménem Jacques Tati. Baloňáček, klobouček, deštník, velká klátivá postava. Hrdina, kterého jeho duchovní otec a představitel v jedné osobě později pojmenoval "pan Hulot", se stal možná nejznámější francouzskou komickou postavičkou. Poprvé se objevil v roce 1947 jako pošťák v krátkém filmu, následovaly snímky Jede,jede poštovský panáček, Můj strýček, Prázdniny pana Hulota, pan Hulot Jede na výstavu, Playtime a další. Tatiho hrdina je milý, dojemný, nešikovný a nepraktický, ale hluboce lidský a postupem času se z něj stává oběť supermoderního přetechnizovaného a odlidštěného světa (což je nejpatrnější v Playtimu). V dokumentu se dozvíme mnoho zajímavých a dosud neuveřejněných informací především o Tatim samém, ale i o jeho nejbližších spolupracovnících. Mnohé diváky možná překvapí, že mezi Tatiho obdivovatele patří například David Lynch. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Dobre som sa zabavil. Jacgues Tati bol výborný komik. 70%. ()
Kritický rozbor Mého strýčka, potažmo postavy pana Hulota a pár informací z osobního života Jacquese Tatiho navrch. Nic moc hlubokého, ale pokud vás probíraný film/tvůrce zajímá, určitě uvítáte poznámky např. Davida Lynche. ()
Dokument našlapaný informacemi nejen o J.T. a ukázkami z jeho tvorby, ale také o architektuře a dobových reáliích. Intelektuálským žvástům a velebení se sice nevyhneme (nemyslím Lynche), celkový dojem je však dobrý. Tati byl nepochybně filmový génius a zajímavý člověk a rád bych mu říkal tati. ()