Slečna od vody

Slečna od vody mi navodila krásnou atmosféru doby, kdy jsem jezdila k babičce. Líbila se mi proto, že se sice tvářila jako moralita (a určitě i byla) ale vyklubala se z ní docela milá komedie. A já dostal chuť vytlačit se z přeplněné tramvaje a nechat se balit od prudkého sympaťáka někde u vody a večer se dát vyhubovat přísným tatíkem. (06.01.2018)

Velmi příjemná letní romance, s lehoučkou mladistvou revoltou, která ovšem dle očekávání končí pěkně po budovatelsku. S humorem nám tu jeden z nejzásadnějších režisérů 50. let nastiňuje, že flákat se nemá, ani když doma máte chápajícího otce. Kvalitní režie s klasickou, roztomilou hudbou pana Vačkáře. (13.01.2014)

Když odhlédnu od průhledné agitace (zase tolik jí nebylo) a teatrálního závěru, který navíc zůstal podivně otevřený, vychází mi z toho flm, ze kterého dýchá pohodová atmosféra příjemného letního dne u vody. Herecké výkony považuji za velmi slušné. A v neposlední řadě oceňuji dokumentární hodnotu filmu. Jako milovník zaniklé historie (ne politické, ale spíše neexistujících ulic a pozměněných míst) prostě nemohu jít s hodnocením níž. (29.03.2012)

Agitka , která ani moc agitovaná vlastně není. Jedné slečně se jednoho krásného dne nechce do práce a tak jde k vodě a tak se seznámí s mužem a zažije zajímavý den. Její otec , když zjistí, že není v práci tak řekne že je nemocná a jde makat za ní. Jenže uvědomělý soudruzi nechtějí nechat kolegyni stonat a chtějí jí k ní poslat doktora, což samozřejmě tatík nemůže připustit nebot, by se přišlo na to, že není doma. Stejně se to provalí, ale všichni jsou uvědomělí a je jim jasný, že když nešla do práce tak si nezaslouží zájezd k moři. Poněkud škoda, že jsme se vlastně nedozvěděli kde dělal ten chlápek co měl noční. Poměrně příjemný film, který vypovídá o době a ukazuje nám jak se taky tenkrát žilo u vody. (12.01.2010)

Absolutní předností tohoto filmu jsou krásné reálie konce 50 tých. let, kde se to v ulicích hemží tehdy novými tramvajemi T1, ulice kropí novinka z LIAZU Škoda RO, slangově nazývaný Trambus o autoparku ani nemluvě. Z podobných důvodů se na tyhle filmy rád podívám, protože to jsou dokonalé sondy to vizuálu tehdejšího poststalinského světa. Navíc je zde znát tuhéideologické odproštění a beru to jako pokus o hlouběji nezaujatou veselohru. Ano, dělník je tu pořád mírně glorifikován, ale ne už tak obskurním způsobem a ty tam jsou agenti přisluhovači a mandelinka bramborová. Pro fanoušky žánru zajímavá volba... (16.12.2014)