Jeff, který žije s mámou

O filmu jsem nic nevěděl a bůh ví proč jsem si myslel, že půjde o nějakou bláznivou taškařici. Naopak se jedná o typický, pomalý, podivný, americký nezávislák a podivném mladíkovi, který na konci snímku potvrdí to, že je vlastně úplně normální a dost možná má i zajímavý dar. Bohužel mi film přišel tak o půlhodinu delší než ve skutečnosti byl a řada scén byla dost o ničem a zbytečně děj protahovala. (01.07.2013)

No nejspíše další z filmů, jehož zaškatulkování mezi komedie mu dost možná ubližuje. Já jsem se zasmál hned několikrát, ale vetšinu stopáže jsem se spíše usmíval a i během řady dramatických scén jsem se zkrátka skvěle bavil. Je to krásně pozitivní, ale né sladce klišoidní. Kombinuje to celou řadu žánrů, od huličské komedie přes drama k romaci, ale všechno to bere tak trochu jinak a po svém. Je-li vám navíc blízká filosofie Paula Coelha a jeho Alchymisty, máte se na co těšit. Jason Segel je skvělý, a to říkám jako člověk, který nemá rád HIMYM (od 5. série) a postavu Marshalla přímo nesnáší (od 4. série). Pro mě je Jeff who lives at home nadprůměrnou indie komedií a všem, kteří mají s tímto žánrem zkušenosti, ji tímto vřele doporučuji. (11.10.2012)

Někdy míň je víc, i z maličkostí se můžou lidi radovat. To samé platí i u filmu, někdy i podle drobných a obyčejných lidských příběhů může být natočen hollywoodský film, ne velkofilm, jen prostě film, ne thriler jen film. Ve výsledku milý a sympatický snímek, který vřele doporučuju, nejen pro výborné herecké výkony. Prostě DOPORUČUJI (06.09.2012)

Jak už tady jeden uživatel psal, bych tento žánr nepřirovnal ke komedii, protože je to s několika málo vtipnými scénkami jinak zasloužené drama, kde jako roli matky zahrála herečka Susan Sarandon, která je prostě skvělá, ať jí natáčí kamera z kteréhokoliv úhlu. Jason Segel taky rozhodně zabodoval, a roli třicátníka, který věří, že všechno má svůj smysl, osud, zvládnul opravdu dobře. Pro mě to byla velmi příjemná podívaná, a závěr filmu mě nenechal chladným. Těsně před čtvrtou hvězdičkou (23.06.2012)

V posledních letech se stává trendem, že hlavní hrdinové veleúspěšných fekálkomedií zavítají do vod nezávislé produkce doufajíce, že je na pár hodin budeme brát vážně, ba o nich dokonce začneme smýšlet jako o kvalitních hercích. Problém tkví v nevyhnutelné skutečnosti, že to nezávislé drama pokaždé končí jako uondaná vykalkulovaná slzopudná sračka a to se pak nemůžou divit, že je rovnou se zdviženým prostředníčkem posílám do kouta. Jenom pro pořádek, části, kdy si bratr s bratrem vyměňují psí pohledy a předhání se v srdceryvných prdellízačských projevech, balancují na hraně snesitelnosti, ale jakmile přijde na scénu Susan Sarandon se svou negroidní lesbickou obdivovatelkou a rozhodne se diváky utopit v patosu, tak už jednomu od příšerné noční můry neuleví ani mlácení tupým předmětem do oblasti spánku, věřte mi, zkoušel jsem to. Celý žvanec se navíc nachází ve zběsilé změti příšerného střihu a otravného zoomování, tak prokažte sami sobě laskavost a neprodávejte prdel tak lacino. (22.06.2012)