Gorily v mlze

O Dian Fossey jsem už slyšel poměrně dost a možná jsem i kdysi viděl minimálně kus tohodle filmu, ale vlastně mě její příběh nijak zvlášť neuhranul, ačkoliv se jedná o hojně propírané téma, které mě osobně velice zajímá. Ze začátku dost nuda, schyluje se pořád k tomu, co chceme vidět, ale tempo k tomu vedoucí je až vražedně pomalé. V druhé půlce už jsem se vyloženě lapil a poměrně dobře se bavil. Je to sice hodně sterilní a nenápadité, přičemž Michael Apted vyloženě chtěl pouze představit příběh a ničím jiným se nezaobírat. Ale i díky tomu je to i dnes snadno stravitelné a Sigourney si to ocenění zasloužila...7/10 (27.07.2017)

Kontroverzní antropoložka, která však dokázala zachránit jeden živočišný druh. A to se počítá... Tento životopisný snímek je sice trošku idealizovaný, ale na jeho celkové kvalitě to nic nemění. Atmosféra, kamera, Sigurney, výprava - to vše je perfektní. Ovšem hlavním tahákem jsou až neskutečné "herecké" výkony goril. Právě díky nim jde o těžko zapomenutelný film. (25.02.2007)

Sigourney Weaver pro mě navždy zůstane Ellen Ripleyovou ale i tak musím uznat, že i jako Dian Fosseyová byla vynikající a zároveň tím nejlepším co tento jinak jen lehce nadprůměrně zpracovaný film nabízí. Rozhodně se nejedná o špatný film a mé 3* jsou hodně silné ale vím, že mě film i přes silné téma tolik nechytl a určitě ho nepotřebuji vidět znovu. (05.03.2011)

Výborně vykreslený příběh ženy, které byly gorily bližší než lidé. Ne že bych jí to zazlívala, uznávaný zoolog Bernhard Grzimek řekl, že lidské bytosti by byly podstatně snesitelnější, kdybychom byli bližší příbuzní goril (tvorů striktně vegetariánských a velmi mírných) než šimpanzů. Jako většina životopisných filmů je i tenhle dosti zhollywoodštěný a idealizovaný, ale ve snesitelné míře a formě. (05.07.2007)

Máme tu přitažlivý živočišný druh na pokraji vyhubení, obtížné podmínky života ve střední Africe, statečnou ženu, která neváhá z lásky ke zvířatům obětovat dosavadní život a vzdát se pohodlí civilizace ve prospěch boje za práva zvířat... Může se najít pacholek, který dá za film s takovým námětem pouhé dvě hvězdičky? V mém případě opravdu může. Snímek je totiž dějově řídký jako má stolice po nákaze salmonelou, má přetaženou stopáž, kterou jsem si bohužel prodloužil i tím, že jsem v první půli třikrát usnul a musel příslušnou část filmu absolvovat znovu. Scénář je velmi průměrný a celkově Gorily v mlze vyloženě těží z poselství filmu a mýtu kolem Dian Foessey. Její životní příběh patří přesně k těm romantizujícím pohádkám, které se tak dobře poslouchají tisíce kilometrů od místa děje, a s absencí znalosti reality. Dian Foessey byla ve skutečnosti značně rozporuplnou osobou, kdy scénář sice některé její úlety lehce načrtnul, ale zdaleka nepopsal v celém jejich rozsahu. Byla to sebestředná osůbka, která se zamilovala do goril takovou tou nekritickou láskou milovníka zvířat, který si své miláčky pouští do postele a jí s nimi z jedné misky. O problémy zemí, kde přebývala, se nezajímala a mezi místní komunitou se pohybovala s lehkostí slona v porcelánu. Všudypřítomná chudoba a podvýživa černošských dětí ji vzrušovala mnohem méně než úhyn jediné gorily z tlupy, kterou sledovala. Protože obětovala své vášni osobní život, stala se pro ni ochrana goril posedlostí a vedla soukromou válku s pytláky, na kterou nakonec doplatila. Koncem života se z ní stala v podstatě semetrika, se kterou bylo možné jen obtížně vyjít. Sigourney Weaver svou postavu pochopitelně silně zlidšťuje a vylepšuje. Herečka za sebou měla v té době už pár veleúspěšných komerčních hitů a sklízela tučné honoráře, nicméně, jak už to chodí, toužila po nějakém festivalovém úspěchu a ocenění Akademie. Ty se ale obvykle za hlavní role ve sci-fi hororech nedávají. Hlavní role v autobiografickém dramatu tohoto ražení pro ni byla cílevědomým kalkulem při cestě za Oscarem. Vytěžila z toho, pokud vím, aspoň nominaci. Můj celkový dojem 45 % je ovlivněn vztahem ke skutečné postavě Dian Foessey, byť jí neupírám podíl na záchraně jednoho živočišného druhu. Příznivci Greenpeace a vyretušovaných životopisných vyprávění si klidně mohou přidat dvě hvězdičky. Mimochodem, na smrti Dian Foessey nebylo nic záhadného. Dokonce mám pocit, že vrah je dnes už znám. (21.01.2010)