Gorily v mlze

Výborně vykreslený příběh ženy, které byly gorily bližší než lidé. Ne že bych jí to zazlívala, uznávaný zoolog Bernhard Grzimek řekl, že lidské bytosti by byly podstatně snesitelnější, kdybychom byli bližší příbuzní goril (tvorů striktně vegetariánských a velmi mírných) než šimpanzů. Jako většina životopisných filmů je i tenhle dosti zhollywoodštěný a idealizovaný, ale ve snesitelné míře a formě. (05.07.2007)

Dojemný skutočný príbeh Dian Fossey,ktorá zasvätila svoj život ochrane goríl v Afrike,ale bola nepohodlná,a tak zubatá si pre ňu prišla,herečka Sigourney Weaver sa ju snaží stelesniť s pôvabom,sympatiami,ale aj samozrejme s nasadením vlastného života,vyzdvihujem tento výkon,okrem nej tu prakticky nikto iný nemá čo hrať,keď sa tu vyskytnú vedľajšie postavy,tak som nebol nadšený,zvuk vylepšuje celkový dojem,keď rev goríl je rázny,originálny,počuť ich v pomyslení,že sú vedľa mňa. Réžia ma pomerne často prinútila zívať,Apteda mohol nahradiť napríklad Edo Zwick,ktorý by urobil divy? Vážim si posolstvo,ktoré ma automaticky prinútilo zamyslieť sa,ale spracovanie ma maximálne nadchlo pred desiatimi rokmi,dnes to beriem úplne inak s tým,že výmena režiséra mohla možno snímok vylepšiť,takto som rád za ženský herecký výkon nominovaný na Cenu akadémie s pár technickými kategóriami,ale film ako celok je rozpačitý. (23.06.2014)

Údělem amerických filmů, zborazujících tento typ skutečných událostí, je potřeba zadavatelů i producentů udat je jako kasovní trháky. Limonáda cukerínových slzí, bratření plevele s obilím a jiné rozmanité libůstky stále přežívajícího kýče tu bývají nabíledni. Přes jistou idealizovanost, která ovšem nepřesáhla v tomto případě únosnou míru, se podařilo zachovat reálnost příběhu i s decentně naznačenými kontroverzními prvky v protagonističtině osobnosti. Weaverová, která přípravě této své životní role věnovala maximální péči, odvádí mimořádný výkon, kterým film velmi šťastně stylizuje do takřka dokumentární, místy i reportážní polohy; scény se skorolidmi, gorilaty i jejich rodiči a ostatními příbuznými, vyznívají proto věrohodně a přirozeně. Weavrové se díky tomu stala Afrika životní misí; projektu tragické Foessyové dodnes pomáhá, čas od času do Afriky sama zajíždí a nezajímá se zdaleka o naše živočišné příbuzné, ale i lidi z jejich okolí. Někdy kontroverzně působící americká spontánnost, šlechtěná přirozeným šarmem a elegancí Weavrové, tu nalezly své nejšťastnější užití a naplnění. GORILY nejsou jen filmem; v mnoha ohledech také oprávněně působí jako poslání. Poslání o všelidskosti humanismu, který není omezen na svůj druh. Poslání, které je naplněním zeleného rozměru osobnosti současného člověka Severu. (09.04.2008)

V tomto životopisném snímku ztvárnila Sigourney Weaver neuvěřitelný příběh ženy, která více než lidi milovala "své" gorily horské a za něž nakonec zaplatila svým životem. Její herecký koncert je obdivuhodný a scény s gorilami se zdají být až neskutečné a dechberoucí. Tento snímek je pro mě nejdojemnějším, nejkrásnějším a nejvěrohodnějším popisem části černého kontinentu a tvorů na něm žijících. S. Weaver zde předvádí jeden z nejlepších hereckých výkonů své herecké kariéry a společně s úžasnými gorilami připravili pro diváka bohémskou podívanou. Z dokonale zvolené hudby člověka až mrazí. Jediné co mi trošku vadilo byla místy málo barevně pestrá kamera. Tím pro mě hodnocení tohoto nadějě plného filmu končí. (24.09.2007)

„Gorily nepoznajú hranice – a nepotrebujú pasy.“ Citlivá réžia, skvelá Weaverová (nominovaná na Oscara), jej pekný vzťah s domorodým sprievodcom Sembagareom (John Omirah Miluwi), fascinujúca divočina, majestátne gorily a nezanedbateľný fakt, že snímka Michaela Apteda (neskôr bondovka JEDEN SVET NESTAČÍ) vznikla podľa skutočných udalostí. Dian Fosseyová bola naozaj typ, ktorému ľudstvo nemalo čo ponúknuť a tak pred ním navždy utiekol do zahmlených afrických hôr, kde niekoľko desaťročí bojoval proti pytliakom za práva nádherných záhadných zvierat, žijúcich v prísne organizovaných "rodinách". Fosseyová sa časom stala na celom svete slávnou a výnimočne silnou (až fanatickou) osobnosťou pre každého, koho zaujíma ekológia. Jej jedinečný výskum trval dlhé roky, počas ktorých sa nielen rozhádala s každým, s kým mohla (vrátane tých, ktorí to s ňou mysleli dobre, nikdy sa nevydala). Nakoniec zomrela vo svojej džungľovej chatrči VEĽMI násilnou smrťou (to nie je spoiler, to je história), pričom identita vraha nebola dodnes objasnená (a už nebude), na čom má akiste podiel aj ženina komplikovaná povaha, kvôli ktorej po jej smrti túžil v podstate každý, s kým sa stretla. Brutálna smrť v nasledujúcich rokoch čakala aj ďalších pre prírodu zapálených ľudí (Irwin, Treadwell). P.S. V knižnici by ste mohli aj vy nájsť knižku, ktorú Fosseyová napísala, výborná kniha vyšla i v slovenčine ak sa nemýlim (prinajhoršom v češtine). (11.03.2009)