Další rok

trochu depresivní film, postupně přidává další a další postavy, každá je jiná. na konci jsem ani nevěděl kdo měl být hlavní postavou a o co zde vlastně šlo. vše vyvažuje zvláštní atmosféra klidu, která je místy doplněna lehkým napětím. rozhodně se nejedná o lehké drama a je dost možné, že vás po filmu přepadne lehká depka. (24.01.2012)

Jeden rok v životě průměrné britské rodiny a jejích příbuzných a přátel. I tak je možno to vidět. A nebo si všimnout, že taková rodina dnes už dávno není průměrná. Je ideálem, o kterém tuze mnozí jen neúspěšně sní. Vidíme galerii ztracených existencí, napovrch normálních, ale frustrovaných až k beznaději. --- Civilní příběh, vynikající dialogy a herecké výkony. Vlastně ani ne příběh, jen jedním rokem ohraničené seznámení s několika obyčejnými lidmi. Je to přístup, který respektuji, ale dvakrát mi nesedí. (01.10.2011)

Brilantní minimalistické konverzační drama, ve kterém se zdánlivě nic významného neděje, ale všímavého a vnímavého diváka nemilosrdně postaví před mnohé reflexe a sebereflexe vlastního života, postojů k němu a vztahů mezi ním a ostatními lidmi. Diváka, který neumí číst mezi řádky a který by tedy nedokázal vypozorovat, co se mezi postavami skutečně děje, by tento film naopak musel po 10 minutách unudit k smrti. Pro postavy typu Mary nebo Kena se ve filmu nenabízí takřka žádné východisko, z čehož poněkud mrazí v zádech, neboť každý máme v sobě kousek z nich - každý jsme přinejmenším občas stěžovatali nad svým osudem, každý někdy lamentujeme nad tím, co jsme si v zárodku sami zařídili, přestože mnohdy ostatním nedáváme nic znát a ani sami sobě si tuto skutečnost nepřipouštíme. Připomnělo mi to podobný, avšak ještě přímočarejší film Den cvoka. (26.01.2011)

Dokonalé herecké predstavenie! Autentické bezprostredné reakcie všetkých zúčastnených, pri ktorých som mal častokrát pocit, že sa ani nedívam na film, ale niekomu do obývačky. Lesley Manville, britský klenot, zatienila ostatných a po práve dostala na plátne najväčší priestor. Prekrásne zobrazenie plynulosti života, kontrastu medzi stabilným súžitím Toma a Geri a labilnou, plachou a poplašenou Mary. Režisér Mike Leigh ma svojim spôsobom práce na pľaci úplne ohromil. Po filme som ostal v nemom úžase, aj vďaka poslednej scéne, či skôr obrazu. Welcome to my Top Ten !!! (14.08.2011)

Navenek pokojné, neuspěchané, maličko bilanční obrázky ze života jedné šťastné rodiny - a jejího nešťastného okolí. Jsou vyvedené v tlumených, lehce depresivních barvách ... přičemž jejich starodávný rám představuje čtvero ročních období. Kromě jiného pojednávají o tom, že některé věci se vyřeší samy, i když jim necháte volný průběh (či dokonce právě proto, že jim necháte volný průběh) ... zatímco jiné nezměníte, ať uděláte cokoli. Bohužel prezentované idylické soužití a vnitřní harmonie postarší ústřední dvojice na mě nijak výrazně kladně nezapůsobily ... možná proto, že vesměs dobře míněné, dobromyslné, vtipné či chápavé postřehy občas nebyly až tak vtipné - viz první společné stolování se synovou přítelkyní ... ani až tak chápavé - viz pohřební hostina. Takže postupem času jsem začala pociťovat určitou odtažitost - a spolu s ní se dostavila poměrně neodbytná vnitřní potřeba nějak se vůči oběma hlavním hrdinům vymezit ... což nejspíš nebude přesně to, čeho chtěl autor docílit. Pokud bych z ročního hostování v jejich domě měla vyvodit nějaké ponaučení - nebo doporučení, pak jen jediné ... zato zcela jednoznačné: Není záhodno pouštět si k tělu osamělé kamarádky, které předstírají, že jsou se svým životem spokojené - a velkoryse jim přenechat roli rodinných přítelkyň ... obzvláště máte-li nezadaného dospělého syna. (22.06.2015)