Náš den přijde

Amorálna ale citlivá, čiernohumorná, psychologicky vypätá, vnútorne pulzujúca emocionálna rozbuška, posilnená energickými hereckými výkonmi extrovertného Cassela i introvertného Barthelemyho. Anarchistické ventilovanie si minulých krívd na nevinných “okoloidúcich”, vedúce až za hranice zákona. Stoneovi odosobnení a samoúčelní Takí normálni zabjaci môžu ticho závidieť. (07.07.2011)

Vzpoura zrzků. Schizoidní jízda, která začíná jako černá komedie a končí jako čirý výplod šílenství - mizantropií, terorem, pudem smrti. Sžíravý kontrapunkt soudobé "sociální" selanky a přitom film, co vidí do problematiky xenofobie a společenské segregace až překvapivě hluboko. Výkony ústřední dvojice nelidské, režie naprosto epesní. Gavras je člověk s fantazií ve zcela jiné dimenzi, než by to člověk očekával. Že bude film o dvou sociopatech, co terorizují nevinné, místy v pravém slova smyslu romantický (fiktivní prostor úniku před skutečností, nikoli dojení diváka), bych skutečně nečekal. I když ten Rachmaninov v úvodu napovídá, že tohle bude něco zrůdně krásného. A je. Top 5 roku 2010. (29.11.2010)

Gavrase fascinuje studium a pozorování původu a projevů násilí a xenofobie - dvou stěžejních prvků lidské společnosti. To ukazoval už ve svých videoklipech a celovečerním debutem se dostává na tenkou hranici geniality. K naprosté dokonalosti chybělo jen málo, přesto se objevuje člověk, který nejenže zastíní svého tatíka, ale časem se stane milovaným i proklínaným vizionářem. (Cassel je nadpozemsky dobrý, Berthelemy jakbysmet). (09.02.2011)

To jsem se zase jednou nechal napálit stylovým plakátem. Je to můj problém, že jsem čekal něco dost jinýho, ale na takovéhle filmy asi musíte bejt francouz. Nepochopitelná ujetost. Hlavní hrdina je jakejsi zakomplexovanej zrzoun (ale špatně odbarvenej, takže kdyby na to stále neupozorňoval tak si toho ani nevšimnete) a pak potká jakéhosi psychoanalytika. A tato dvojice chlápků tam prostě provádí nesmysle a stávaj se z nich čím dál větší magoři. Není to ale sranda ani nějakej akční nářez. Prostě jen jakýsi artový "všeříkající" hybrid, kde jsou všichni buď gayové, magoři, nebo tlustý tancující holčičky. Jediné plus je, že tam hraje výbornej Vincent Cassel. Fakt hodně mi to připomínalo film Buzíci s Gérardem Depardieu. (17.07.2011)

Psychicky nemocný psychoanalytik potká začínajícího psychopata, je z toho psycho na první pohled a naší milí pacienti se pod dohledem psychotického režiséra chovají asociálně. No a co? Nenaperu tomu přece za pět jenom proto, že mám rád Casselovic Vincka, že jsem svým mohutným intelektem pobral všechna ta, tupému divákovi skrytá !!!, podobenství a proto tu teď můžu arogantně naplácat dvě áčtyřky o kořenech xenofobie, agresivity, zla, hledání identity, poetice chcaní do vířivky atp. atd., když mě druhá půlka přivedla na hranu totálního znudění, žádná "epesní" katarze ne a ne přijít a ta tzv. "nadpozemská" hudba mě celý film vyloženě srala. (17.05.2011)