Náš den přijde

Ať se snažím sebevíc, nenapadá mě jediná výtka, čí nějaká slabší stránka tohoto filmu. Všechno funguje a zapadá do sebe naprosto dokonale. Výborná hudba, kamera, sice hodně syrový, možná i trošku ujetý příběh a v neposlední řadě také hezká studie vznikajícího násilí. A hlavně výborná ústřední herecká dvojice, kde hlavně Vincent již poněkolikáté dokázal, že je to opravdu „ďábel“ a dokáže snad zahrát cokoliv. Jasná pětka. (30.07.2015)

V žádném případě nenapálím vysoké hodnocení jenom proto, že Vincent (současně i producent) byl absolutně skvělý a patří mezi moje oblíbence. Road movie o dvou psychicky silně narušených zrzcích a jejich nihilistickém běsnění po Francii, kde jsem se nebyla vůbec schopná jakýmkoliv způsobem zapojit do nepředvídatelných, šílených nebo silně ujetých zvratů téhle dvojky. Pro někoho možná pecka, pro mě osobně silně frustrující, znepokojivé amorální drama. (12.07.2013)

Překrásně natočené. Ale co? Smysl toho všeho!? ~ Toto je přesně ten typ filmu, kdy za tou vnější šlupkou existenciální úderné sondy najdeme tu nejubožejší podprahovou úchylku a zvrácené choutky tvůrce, která je v přímém rozporu s tím, co kritizuje. Spousta lidí se mu na lep bohužel chytí, zvlášť když umělecké zpracování je dokonalé a dokonale poetizuje jeho perverzní touhy. Nekorektnost, amorálnost. Přímé nabádání k nesnášenlivosti a netoleranci. Zrzkové jsou něco víc? To jsme tady už několikrát měli, že se jedna rasa povyšovala nad druhou. A jak to dopadlo! ~ Přiblblá road movie, kde jeden zrzavý pomatenec-psychoanalytik a druhý homosexuální outsider, jeho učeň, zběsile jezdí auty, běhají s kuší v ruce, nadávají, uráží, zabíjí a šukají. Tomu říkám umění postavit film na základní premise: šokovat, znechucovat, pohoršovat a ještě jednou šokovat, hlavně když to bude mít drive, styl, tak lidi to určitě bude bavit… Docela mě překvapuje, že jsou z tohoto NIC připodělaní i někteří filmoví kritikové, kteří film posuzují pouze podle „svých“ teoretických kritérií, nikoliv podle možného celospolečenského dopadu, či jednoduše řešeno: podle kritérií morálních. ~ Režisérova extremistická forma (především v druhé polovině) je pro mě nepřijatelná a nepokládám za vhodnou pro sdělení myšlenek, které se nabízí: individualita nemá možnosti se prosadit v současné společnosti, povrchní vnímání světa, slepota k problémům a potřebám druhých apod. Notre jour viendra v pohodě mohl dostat pět bodů, stačilo jen někde nějakým způsobem představit důvod asociálního chování protagonistů, řekněme jaksi usměrnit všechen ten vyšinutý děj do správných, morálně správných kolejí. Přesně, jak zde píše jeden z kolegů, Gavrasovy filmy jsou ZLÉ. Ruce pryč od tohoto režiséra, člověka. (03.02.2012)

Něco tak šíleného a neuchopitelného jsem už dlouho neviděla. Gavras asi přesně věděl, jak má jeho film vypadat a proto celý příběh působí konzistentně. Ale nevadilo by mi, kdyby se víc soustředil na souvislosti, i když na ty se v tomhle případě zřejmě nehraje. Cassel samozřejmě nezklamal a Barthelemy mu skvěle sekundoval. Celkově to na mě velice zapůsobilo. (08.02.2011)

Vzpoura zrzků. Schizoidní jízda, která začíná jako černá komedie a končí jako čirý výplod šílenství - mizantropií, terorem, pudem smrti. Sžíravý kontrapunkt soudobé "sociální" selanky a přitom film, co vidí do problematiky xenofobie a společenské segregace až překvapivě hluboko. Výkony ústřední dvojice nelidské, režie naprosto epesní. Gavras je člověk s fantazií ve zcela jiné dimenzi, než by to člověk očekával. Že bude film o dvou sociopatech, co terorizují nevinné, místy v pravém slova smyslu romantický (fiktivní prostor úniku před skutečností, nikoli dojení diváka), bych skutečně nečekal. I když ten Rachmaninov v úvodu napovídá, že tohle bude něco zrůdně krásného. A je. Top 5 roku 2010. (29.11.2010)