Hektorova cesta aneb hledání štěstí

Mám rád "feel good" filmy, ktoré sú pozitívne a človek sa cíti príjemne, resp. stále má taký jemný úsmev počas celej projekcie. Na druhej strane ma dokáže neskutočne sklamať až nasrať to, keď sa myšlienka presadzuje nasilu a tlačí sa na pílu. Hector je ten druhý prípad bohužiaľ. O to väčšia škoda, že Pegg je sympaťak a práve tá myšlienka je skvelá. Prvá polovica je ešte znesiteľná, ale v druhej polke sa film prehupne do plytkej, sentimentálnej, povrchnej a symplexnej sračky. Zabitý nápad a v konečnom dôsledku otravná zlátanina pre fanúšikov kníh typu " 3 kľúče k šťastnému životu" a pod.... (24.11.2017)

Mám rád filmy, ve kterých hlavní hrdina utíká ze současného života cestováním. Naštěstí se pár takových filmů za poslední léta vyrojilo a tak to na první pohled vypadalo, že Hektorova cesta by také nemusela zklamat. Jenže zklamala. Herci třeba byli moc fajn. Simon Pegg, Rosamunde Pike nebo Jean Reno film zvedali o stupeň výš. Horší už to bylo se samotnou cestou za lidským štěstím. Film klasicky podrobil zkoušce dva rozdílné tábory. Jeden hledá štěstí v penězích a moci a druhý hledá štěstí v maličkostech. Jenže jednotlivé příklady jak v Asii, tak v Africe, byly tak nešikovně pospojovaný, že mě to spíš rozčilovalo, než abych si užíval přirozeně upřímný film. On takový totiž vůbec nebyl a sympatický Simon Pegg se mohl vynasnažit, ale náladu mi tímto filmem rozhodně nezlepšil. (16.08.2016)

Mužská verze plytké slaďárny Jíst, meditovat, milovat. Stejně stékající po povrchu, stejně nepřekvapivé, s maloměšťáckým poselstvím o tom, že na cestách si uvědomíme, co vlastně chceme a to, co ve skutečnosti chceme, je poklidné spočinutí u rodinného krbu. /17. 2. 15./ (17.02.2015)

"Vyvarovat se neštěstí není cesta ke štěstí." Tak to jedna z moudrostí, na kterou Hector na své cestě narazil. S těmi moudry se vesměs dá souhlasit, ale já jsem měl avizovanou komedii a na tu nedošlo. Tedy až na pár drobných štěků, které se mi hned vypařily z hlavy a zůstala v ní jen vzpomínka na to, že ti afričtí únosci mohli Hectora zbavit přirození, upéct si ho a sníst. Ušetřili by mi tím půl hodiny času stráveného nudným mudrováním. Ono to teď celé vypadá, že jen Hectorovi cosi závidím, ale já jsem štěstí našel poměrně nedávno a nepotřeboval jsem kvůli tomu procestovat celou planetu. Stačilo se jen začít dívat na svět optimistickýma očima, pochopit, že svůj osud si píšu sám a být ve svých přáních na sebe hodný. (22.11.2016)

Když budu film brát jako takovou zfilmovanou sluníčkovou příručku psychologie, tak vyjde líp, protože jako skutečný a jaksi realističtější příběh to nefunguje. Máme tu jednotlivé položky, které je třeba vyslovit, pojmenovat a definovat, inu vyrobíme všelijaké místy za vlasy přitažené oslí můstky a položky pospojujeme, přičemž každou doprovodíme nějakou zásadní moudrostí napsanou do deníčku i rovnou bezostyšně na filmová políčka. Prostě taková poměrně velice vydařená prezentace přednášky o štěstí pro otupělé konformisty, kteří se mají v tom svém blahobytném rutinním matrixu výborně, ale ke štěstí jim chybí...neštěstí. Výborný Pegg, je to opravdu Pan herec, také další casting se povedl, grafické doplňky vyprávění také, soundtrack jakbysmet, a co si budeme vyprávět - i nám se hodí občas si ty banální a otřepané poučky zopakovat, abychom zjistili, jak moc nebo méně jsme se od vlastního štěstí vzdálili nebo jestli se k němu blížíme:) A pamatujte: vyhýbat se neštěstí, není cesta ke štěstí:))))---Jo a chtěla bych přidat ještě jednu poučku: štěstí si každý nosíme v sobě jako stav bytí a je jenom na nás, kdy ho v sobě "otevřeme". A nemusíme kvůli tomu udělat ani jeden krok z domu:))) (19.08.2016)