Slnko v sieti
Slnko v sieti
The Sun in a Net
Režie:
Štefan UherScénář:
Alfonz BednárKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Ilja ZeljenkaHrají:
Marián Bielik, Jana Beláková, Ondrej Vandlík, Oľga Šalagová, Eliška Nosáľová, Ľubo Roman, Pavol Chrobák, Adam Jančo, Peter Lobotka, Vladimír Malina (více)Obsahy(1)
Třem místům děje zhruba odpovídají tři myšlenkové okruhy: střetávání se Fajola a Bely s nejistotami první lásky, obraz života v přírodě (kde v starci, jehož sítě v dunajském ohbí čekají na kořist, cítí Fajolo ono neposkvrněné cosi, co tak trýznivě hledá) a pokrytectví a lež na senové brigádě (kde družstevníci kradou, vyhýbají se práci a místní rozhlas šíří politické fráze), Szomolányiho kamera v detailech vystihuje atmosféru, evokuje náladu, promyšleně pracuje s hloubkou ostrosti.
Průkopnické dílo slovenské kinematografie, kterým byl přehodnocen tehdejší směr vývoje a které naznačilo novou cestu (po desetiletích myšlenkové sterility, výrazového schematismu a povstalecko-budovatelského patosu), bývá považováno za první dílo české a slovenské nové vlny. Přináší nejen nový způsob vyprávění (skládání "rozbíjeného" příběhu s důrazem na obrazové vyjadřování), ale i nový pohled na realitu analytickým zaměřením na city a pocity člověka, historické a společenské souvislosti. Postupy pocitového filmu tlumočí Uher vztah mladých k světu neobvyklou poetickou formulací.
Tvůrci narušují vnější dramatismus, napětí je založené na vnitřních kontrastech zdánlivě nezaujatého záznamu (kontrast shonu a klidu, všedností i zvláštností, detailů i celků, kontrast ticha a zvuků). Hledají tak krásu a bolest skutečného citu a každodenního života. Poetickou vnímavost diváka vyvolává i důvěrná reflexe Fajolových vnitřních monologů. Uher uvolnil léta potlačovanou duševní energii slovenského filmu, vyvedl ho z provinční omezenosti a folklorismu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (122)
"Slovenská hraná tvorba nečekajíc, až k tomu její česká družka ukáže cestu, dokázala uskutečnit přechod od zaostalého pojetí k pojetí odpovídajícímu parametrům moderního filmového umění. Místo lyrické plevy, citovou opravdovost, místo květnatého slovníku jen náznak a monology, místo ukolébavkového závěru konec bez tečky a ještě s notnou dávkou skepse. Slnko v sieti definitivně otevřelo dveře mladé vlně šedesátých let." Jan Žalman Umlčený film. ()
"senziš" film ktorý je dosťkrát celkom ťažký na pochopenie.Všetky aspekty filmu dokopy vytvárajú veľmi pôsobivú atmosféru (hlavne kamera).Ale niečo tomu stále chýbalo.... ()
Som hrda na Slnko v sieti. Som hrda na to, ze obcas sa v tejto malebnej krajine (teraz uz mozno menej) urodi takyto skvost. Pre mna od zaciatku do konca vynikajuci filmovy zazitok. ()
Tento film je dokonalý po všetkých stránkach. Zistil som to, keď som mal 17, a nič sa na tom odvtedy nezmenilo. ()
Slnku v sieti rozhodně patří do zlatého fondu čs. kinematografie, a co víc, věřím, že může oslovit i dnešního diváka. Vynikajicí a přitažlivá forma halí ne vždy růžový obsah do optimističtějšího hávu. Vztah-nevztah dvou úpěnlivě hledajících mladých lidí, zatmění slunce, nespoutaná svoboda léta. ()
Pár poznámok k filmu: motív rúk: komunikácia, nepretvarujú sa, neklamú; kontrapunkt pri scéne s hlasovaním súdruhov, komunikácia so slepou matkou/komunikácia cez dvere - bariéry, rozhovor s otcom ako predstaviteľom generácie ktorá uverila autorite písaného a hovoreného slova ("čítam z novín ak dovolíš") ; Fajolo zdôrazňuje význam slova OKO, už nie vo význame urobiť si očko | slová nič nehovoria, pózerstvo, odkaz na zneužitie slova vládnucim režimom; Fajolo hovorí: načo rozprávať, je to tyranstvo, voloviny | motív tranzistorky, odkaz na autoritatívne vysielanie o stave vecí, rozpráva namiesto ľudí a za ľudí | odklon od "objektívneho" záznamu kolektívu, kolektívneho hrdinu, dôraz na jednotlivca (predzvesť československej novej vlny) - jeho gesto, tvár, odklon od schematického hrdinu bojujúceho v duchu "za" a "proti" k pochybujúcemu introvertovi | dôraz na obraz po formálnej stránke, dôraz kladený na prácu kameramana/ Fajolova potreba fotografovať a tak poznávať realitu, nie cez slovo | výtvarne veľmi pôsobivé rámovanie záberov (prostredníctvom okna, otvorov, dvier, medzier, konštrukcií zariadení interiéru aj exteriéru) ()
Tak jak se nedá chytit Slunce do rybářské sítě, nedá se spoutat do slov esence tohoto díla. ()
Takéto filmy(staré československé), som nikdy nemal rád, skôr som im ani nedal šancu. Dnes som vďaka TV tipom na ČSFD a STV2 zistil, že to bola chyba. Slnko v sieti je priam fenomenálne dielo. Film je plný perfektných záberov, ktoré skvelo dopĺňajú atmosféru deja. Fajolove fotky detto. Pochváliť treba aj výborné dialógy. Bolo príjemné počúvať vtedajšiu reč, a slová ktoré sa už dnes nepoužívajú. Po zhliadnutí tohoto diela som ostal v nemom úžase. Som naozaj rád, že som to videl. Vrelo odporúčam! 100% ()
Složitější černobílý film z roku 1962 odehrávající se v Bratislavě a nedaleké zemědělské vesnici. Jeden z těch filmů, který pochopíte, až když se nad ním zamyslíte jako nad hádankou. Nápovědami budiž třeba opakující se věty a motivy a především i název filmu a scéna ke které odkazuje. Nebo to berte prostě jako film o lásce teenagerů v 60. letech... Přes poměrnou složitost filmu se u něj nenudíte. 66% ()
Film je dôkazom, že si u nás doma musíme vážiť prácu kameramana Szomolányiho. V detailoch, kompozícii a v čiernobielej kombinácii vystihuje čarovnú atmosféru prvých lások na streche, dedinskej mláťačky i slobody pri hausbóte. Je radosť sledovať každý záber. Film, ktorý náramne zobrazil a vystihol dobu a dal vzniknúť fenoménu Československá nová vlna. Režisér Uher sa nebál ísť nevyšliapanou cestou. Dielo, hoci nemá poriadny dej, vie zaujať formálne, symbolmi a aj herci-neherci sú pozerateľní a sympatickí. Akurát som, aj po druhom zhliadnutí, neprišiel na chuť ich slangu typu "rídky", "našinec", "oko"... zato "senziš-bezviš" celkom ušlo. Prednes puberťáka o vlastnostiach našinca mi neznel ako niečo nad čím rozmýšľa zaľúbený chlapec. ()
Na druhý pokus to celkem ušlo. Příjemní představitelé především drobnějších rolí vesničanů. Nepochopil jsem nesení klády ve třech, kdy prostřední nosič nic nenese, jen se klády drží. Vesmírná propaganda: „Ze slnka striekajú pľamene rychlosťou až 700.000 kilometrov za sekundu.“, říká chytrý vzdělaný chlapec. Opravdu jsem si to pouštěl dvakrát a fakt říká SEDM SET TISÍC! Vědci ve spolupráci s filmaři (jedna parta) vypustili pokusný balónek, co ještě publikum skousne. „Vidět jsou hvězdy: Venuše, Mars.“ – přiznání, že Venuše a Mars nejsou žádné planety, ale bludné hvězdy. Pěkná dojemná scéna, kdy dcera uslyší matku, proč vlastně nevidí. „Čierne cesty, čierne slnko.“ „Tu sa neoplatí čakať 120 rokov na čierne slnko.“ – přiznání, jaká je skutečná podstata zatmění slunce. Zednářská symbolika: 19:47; 21:18 – černobílá šachovnice. ()
Čirá nádhera. Poeticky laděný příběh o lásce, rodinných vztazích, moderním i tradičním, přírodě i městě. Silně inspirováno francouzskou novou vlnou, přesto pojaté po svém s krásnými obrazy, minimalistickým ale funkčním sound designem a skvělými herci. ()
Krásny príbeh v neľahkej dobe... Hm... niekedy mi je až ľúto, do akej doby som sa narodil :( Tá naivita a jednoduchosť vtedajšieho života (mladých ľudí) mi vždy učaruje. A teraz? Máme mobily, internet v TV 30 staníc a vlastne.... vlastne nemáme nič. Chýba tu niečo to ľudské, čo mali aj títo mladí..... Ešte taká zaujímavosť na okraj: Slnko v sieti je hádam prvý (a dosť pravdepodobne) aj jediný soc-film, kde je počuť rokenrol (Fajolove rádio hrá stále len rokenrol a twist. Určite mal naladenú Viedeň :) ()
Překrásná kamera, práce s kompozicí, se zvukem a atmosférou. Příběh šel ale trošku mimo mě. ()
Nádherné svědectví o době, v níž film vznikal. Škoda té neorganicky vložené venkovské epizody hlavního hrdiny, bez ní by byl film dokonalý. ()
V úvode ma prekvapila asynchrónnosť, ktorá však bola zrejme zámerom. To, čo ma na filme tak zaujalo, je jeho umelecké poňatie, realistické/dokumentárne zobrazenie, formálna dokonalosť, dokonale vykreslený vnútorný svet postáv, ich rozdielne charaktery, ich jedinečný výraz a prejav. Ďalej prostredie hlavného mesta, rande na streche, antény, slnko, zatmenie slnka, kontrasty medzi rôznymi svetmi postáv, fotografie a ľudia. Tento film bol v tej dobe určite "modiš", pretože zachytáva rozmach televízie (pole antén), súdobý slang a aj odevnú módu. Dnes nám Belin účes pripomína účes žien okolo šesťdesiatky, tranzisťáky sú už prekonané, žatevné brigády v podstate tiež, ale odhliadnuc od týchto dnes už nemoderných vecí, je to film, ktorý odzrkadľuje život tej doby a dáva dnešnému divákovi jedinečnú možnosť, preniesť sa do "zlatých šesťesiatych". V tomto filme sa dá neskutočne vyžívať v objavovaní metafor a konotácií, ktoré doň tvorcovia vložili. Klobúk dole. ()
Slnko je na můj vkus příliš rozbředlé a lyrické. Chybí v něm zajímavější děj a celé je to takové nevýrazné. Herci mi byli celkem nesympatičtí, obzvlášť malý synek slepé matky s kukučem chladného zabijáka (snad se mi o něm nebude zdát)- to že má být malý kluk? Scénář mi přišel hodně nereálný, hlavně postava slepé matky a její oba dva synové, kteří pronášejí patetická posmutnělá moudra. Velkou porci nudy tak alespoň trochu zachraňují zajímavé záběry starých panelových domů s trčícími anténami na střechách. ()
Vynikajici atmosfera, krasna kamera a nekdy jsem ani nevnimala, ze je to cernobily film...je to smutne a krasne... ()
Slnko v sieti je jeden z najlepšich slovenskych filmov a najlepši film aky Uher natočil.To čo je pre francuzov Na konci s dychom to je pre slovensku kinematografiju tento film.Uher vyborne precuje s nehercami ,velmi dobre použiva hudbu a kamera Stanislava Szomolanyiho je fantasticka .Slnko v sieti odštartovalo najlepšiu kapitolu slovenskeho filmu 90%. ()
Vo filme sa nič nedeje. Pretrpela som ho. Ak tu išlo o nejaký symbolizmus tak ten má totálne minul. Páčila sa mi kamera a scéna letnej búrky. ()
Související novinky
Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc
Už ve čtvrtek 28. května začne v pražském kině Ořechovka filmová přehlídka „Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc“. 60. léta minulého století jsou všeobecně považována za zlatou éru… (více)