Slnko v sieti
Slnko v sieti
The Sun in a Net
Režie:
Štefan UherScénář:
Alfonz BednárKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Ilja ZeljenkaHrají:
Marián Bielik, Jana Beláková, Ondrej Vandlík, Oľga Šalagová, Eliška Nosáľová, Ľubo Roman, Pavol Chrobák, Adam Jančo, Peter Lobotka, Vladimír Malina (více)Obsahy(1)
Třem místům děje zhruba odpovídají tři myšlenkové okruhy: střetávání se Fajola a Bely s nejistotami první lásky, obraz života v přírodě (kde v starci, jehož sítě v dunajském ohbí čekají na kořist, cítí Fajolo ono neposkvrněné cosi, co tak trýznivě hledá) a pokrytectví a lež na senové brigádě (kde družstevníci kradou, vyhýbají se práci a místní rozhlas šíří politické fráze), Szomolányiho kamera v detailech vystihuje atmosféru, evokuje náladu, promyšleně pracuje s hloubkou ostrosti.
Průkopnické dílo slovenské kinematografie, kterým byl přehodnocen tehdejší směr vývoje a které naznačilo novou cestu (po desetiletích myšlenkové sterility, výrazového schematismu a povstalecko-budovatelského patosu), bývá považováno za první dílo české a slovenské nové vlny. Přináší nejen nový způsob vyprávění (skládání "rozbíjeného" příběhu s důrazem na obrazové vyjadřování), ale i nový pohled na realitu analytickým zaměřením na city a pocity člověka, historické a společenské souvislosti. Postupy pocitového filmu tlumočí Uher vztah mladých k světu neobvyklou poetickou formulací.
Tvůrci narušují vnější dramatismus, napětí je založené na vnitřních kontrastech zdánlivě nezaujatého záznamu (kontrast shonu a klidu, všedností i zvláštností, detailů i celků, kontrast ticha a zvuků). Hledají tak krásu a bolest skutečného citu a každodenního života. Poetickou vnímavost diváka vyvolává i důvěrná reflexe Fajolových vnitřních monologů. Uher uvolnil léta potlačovanou duševní energii slovenského filmu, vyvedl ho z provinční omezenosti a folklorismu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (122)
Líbila se mi kamera, hlavní hrdina dělá slušné fotky, i když hrát neumí. Líbila se mi atmosféra děsivého sídliště v Blave. Podružná linie, matka bez zraku a chlap bez ruky. Co je ale děsivé, ta odfláknutost a rozvláčnost scénáře. Nová vlna? Forman by jim nařezal na prdel. Napřed se naučte natočit obyčejný příběh! ()
Možná nejlepší slovenský film, co jsem doposud viděl (přeci jenom ten Obchod na korze považuji za československý; viz. Kadár; Kloss). Musím ovšem připustit, že mají ještě kotel dobrých filmů, jenž budu muset zhlédnout (jaké zjevení byl třeba snímek Iba Deň). Sálala z toho na mě příjemná atmosféra a kamera byla tak dokonalá, že z jednotlivých scén na mě sálal takový bergmanovský odér a dotyčného kamerana bych nazval Nykvistem slovenského filmu. Nebudu se pouštět do vyšších rozborů, to prostě každej musí vidět a shrnu slovy: Vyníkající film, jenž je potřeba pořádně prožít a skvělý start československé nové vlny. 95% ()
Mozaika obrazov, hlasov, fungujúca sama so sebou, jaksi mimovolne zdarenými kombináciami. Niečo také sa často nestáva. ()
Možná nejpoetičtější film československé nové vlny, nádhera... ()
Když jsem xenofobní vůči černobílým filmům, znamená to, že nejsem rasista? (Dala bych dvě hvězdičky, ale stydím se.) ()
V téhle nové vlně jsem se málem utopil. Určitě originální, zajímavé, ale při prvním setkání jsme měli každý jiný směr a zatím to tak zůstalo. Vadila mi "umělecká" roztříštěnost v té době u spousty filmařů oblíbená a hlavně hodně špatný zvuk (slovenštině rozumím perfektně a rád ji slyším), což je sice technická stránka věci, ale i technika k filmu patří a dnes se jí dá hodně pomoci. A ještě jeden problém: pro člověka, který je schopen si občas doma něco opravit, jsou těžko stravitelné scény, kdy herci dělají, že něco dělají a o tom, co dělají je nikdo nepoučil, takže vypadají směšně až smutně (stoh, rybaření, truhlaření). Fajolo by řekl: "Našinec je riedky". 60%. ()
Keď som videl v úvodných titulkoch Alfonz Bednár, tak som vedel, že je zle. Na gymku mi od neho vyšiel referát na Sklený vrch, takže som ho musel prečítať, a to bol fakt vrchol. Prečítal som skoro dvakrát a žiadny zmysel som v tom nenašiel a už vôbec nie žiadne umenie. Niektorí autori fakt nie sú čitateľní a podobne je to pre mňa aj s týmto filmom. Čiastočné zatmenie slnka, opaľovanie na streche a iné letné radovánky by sa dali podať aj zrozumiteľne normálnym divákom. Dialógy, ktoré recitujú postavy sú neprirodzené a umelé, takto predsa mladí ľudia nemohli rozprávať nielen v 20., ale ani v 19. storočí. Chápem, že by sa nemalo hodnotiť to, čomu nerozumiem, ale tu nemôžem ináč. (28.2.2013) –––– Znovu som sa pokúsil nájsť v legendárnom slovenskom filme niečo pozitívne, čo by u mňa prinieslo aspoň jednu hviezdu. Keďže príbeh to určite nebude, sledoval som kameru, hudbu, hercov, ale stále nič. Dvojročný odstup je asi málo, tak dávam Slnku dovidenia o takých päť rokov. (15.9.2015) –––– Na tretí pokus musím uznať obrazové kompozičné kvality filmu a nápaditosť scén, ktorých zmysel mi ale ešte stále uniká. A úplne mi uniká dej a podstata filmu, teda čo mi chce povedať. Či má byť o mladých ľuďoch alebo o mechanizácii na družstve. Nevedel som sa zmieriť aj s mixom zvuku, keď niekedy máme obraz bez zvuku alebo zvuk bez príslušného obrazu a inokedy zvuk odchádza zo scény a obrazom zostávame na mieste a nevieme, o čom sa rozpráva. Viac ako jednu hviezdu za obraz nedokážem pridať. (5.11.2017) –––– A vy mi tu, človeče, nenarušujte pracovnú morálku, lebo ako sa Blažej volám, veru si pôjdete ľahnúť tam medzi staré železo. ... Brigádnici pôjdu do šrotu. –––– Keď človek kradne v štátnom, nesmie kričať! ()
Je těžké hodnotit dílo, které je skoro nešifrovatelné. Minimálně na ne na první pohled a zhlédnutí. Film je nekonkrétní a nejednoduchý. Nemluví jasně a hodně si hraje s myšlenkami a promluvami postav, které mají nějaký hlubší smysl, ale vlastně ho ani mít nemusí. Jde o asi první film naší nové vlny a o to víc je těžší na sledování. I když v něm kdekdo v mnoha situácích může nalézt nějaké poselství nebo poetiku, je to velmi těžká práce. Mně se to bohužel nepovedlo. Na zhlédnutí tohoto filmu čekám již dlouho. A o to více bolí, že je pro mě až moc nečitelný a až moc nekonkrétní. Nijaký. Promarněný čas v rámci příběhu. Kamera, režie a střih je technická stránka, který drží film v průměru. ()
Zrkadielka zatmenia a nová optika kamery berie postavy do dynamického kolotoča pestrofarebných nálad z ktorých skladá mozaiku nových princípov filmu odrážajúcich sa od zatiaľ ladných a priehľadných metafor ktoré udajú základy a tempo pre najkrajšie oblečené búrliváctvo v dejinách filmu . Rok 62 a Štefan Uher by mali byť pre všetkých angažovaných vo filme synonymom pre úsilie odkrývať bezprávie a podávať mu ruku prostredníctvom audiovizuálnej muskulatúry. ()
Krásny film o mládeži tej doby. Film , ktorý spustil českosl. vlnu. Najkrajšia doba pre filmy. 60roky sú zázračné. Dnes je to veľká nostalgia. 85%. ()
[38. Letní filmová škola Uherské Hradiště 2012] Nemôžem povedať, že by ma film pohltil (pospal som si ale 15 minút), ale fakt sa mi páčili scény na streche a pontóne. Pomalé, krásne, mladé. ()
Ako mnohí komentujúci predo mnou spomenuli, film nemá dej. A mňa neoslovila ani umelecká stránka. Zo začiatku som to pretrpel, neskôr som v tom síce našiel niečo hlbšie, avšak... Raz pozrieť stačí. ()
Lidi často hledají a sní jen o výjměčných věcech a tak přehlédnou krásu, která se skrývá v prostých věcech. Slnko v sieti jsou vzácné okamžiky, které nám prosvěcují život. / Píštala co jednou za čas hrála mi postupně přišla otravná, tak proto o 1 hvězdičku méně. Vizuálně pastva pro oči. ()
Je to mrzuté, jak Fajolo s Belou nedokážou sdílet své vzájemné city. Snímek dobře zachycuje, jak se v každé době pozoruje slunce s jinou pomůckou: tehdy přes očazené sklo, pak se objevily diskety... a schválně, co přijde zase za dvacet let. Překvapily mě tehdy zcela čerstvé písničky, které filmem znějí: Let's Twist Again (vyšlo v USA 1961), Na okně seděle kočka (dokonce 1962) či Tequila (1958). Fajolo: "Našinec je naozaj na nič... lebo nevie napísať, čože napísať, ale povedať, čože povedať, ale naznačiť, len naznačit, že Belu má rád!" ()
Silný emotívny zážitok, ktorý ma motivuje hlbšie preniknúť do slovenskej tvorby 60 - 70 tych rokov. Obrázky Bratislavy ešte so židovskou synagógou, ktorá neskôr "ustúpila" Novému mostu, brigády o ktorých hovorievali moji rodičia, krásne a hlboké myšlienky, kontrast pohľadu na svet mladých aľudí v jeseni života vyznievajúce vo veľmi príjemnej symbióze... určite odporúčam. ()
Možno pred šesťdesiatimi rokmi sa mohlo zdať, že sa natočil moderný film. Namňa to dnes pôsobí ako poloamatérsky film s profi kamerou a s pár dobrými nápadmi. Takým highlightom filmu je Eliška Nosáľová, ktorá tu bravúrne hrá tú slepú ženu. Nádejný potenciál bol (aspoň u mňa) zahodený zapojením nehercov v nie tak zaujímavých scénach, ktorých je tu dosť a pri ktorých treba poriadne napínať uši, aby tým nehercom človek rozumel. Slabšie tri, ale aspoň mám za sebov tak dlho odkladaný film. ()
Nowa fala. ()
technicky hodnotit nemuzu, nejak jsem to nevnimala, ale rozhodne zajimavej film. pripominalo mi to zpusobem "vypraveni" formana - takova drsna sonda do zivota mladeze, ale zaroven hrozne citliva zalezitost. divat se na pocity a myslenky je vzdycky tak trochu narocna vec, a hlavne nikdy ne jen cernobila (teda obrazne receno :) skoda jen, ze stale citim odstup, a nejak nevzniko zadny souzneni, coz by zrovna u tohohle filmu melo. nevim. ale bela byla hodne zajimava. ()
Budem patriot a dám 5*. :) Ale nie myslím, že tento Slovenský film by si zaslúžil viacej pozornosti, pretože patrí medzi to najlepšie v slovenskej kinematografii. Zaujímavá jazyk a dokonalá vizuálna stránka filmu posúvajú hranice tohto na prvý pohľad jednoduchého príbehu. ENVIROFILM 2008 ()
Tento lyrický snímek režiséra Štefana Uhera má zvláštní kouzlo. Zprvu se nám zdá, že se v něm nebude nic dít. Láska dvou puberťáků, řeklo by se, matka Belly slepá, otec se k rodině vrací jen z nutnosti, malý synek přecitlivělý. A protějšek? Fajolo má přísného otce, ale to je jediné, co se z jeho rodiny dozvídáme, kamera je úmyslně ani neukáže, pro děj nejsou tak podstatní. Bella odmítá vzít Fajola k sobě do komůrky, její láska je přesto mnohem jednodušší než Fajolova. Zdálo by se, jako by Fajolo byl mnohem vyspělejší než dívka. Fajolo odjíždí na prázdninovou brigádu do vesnice, odkud pocházel Bellin otec. Pozná zde vztahy mezi družstevníky, zastane se starého truhláře, kterému je líto starých strojů zarůstajících plevelem - však jsme to my staří sami v našich JZD poznali... Ukáže se, že truhlář je Bellin dědeček. Oba partneři během prázdnin prožívají nové vztahy a jejich sblížení, zdá se, bude teď mnohem těžší. Zvláštní kamera se statickými záběry, majícími zdůraznit Fajolovu zálibu ve fotografování, minimum hudby, jen stále se opakující motiv - a pak tehdejší moderní hudba z tlampačů a tranzistoráků; vidíme, že dnešní filmy o "totalitě" nemají pravdu v tom, že by se u nás nehrál rokenrol... A řada amatérských filmů, dokazujících spojení nastupující české vlny se slovenským filmem. Přesto trochu nudné - čtyři hvězdičky. ()
Související novinky
Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc
Už ve čtvrtek 28. května začne v pražském kině Ořechovka filmová přehlídka „Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc“. 60. léta minulého století jsou všeobecně považována za zlatou éru… (více)