Jen Bůh odpouští

Nicolas Winding Refn natolik miluje svůj osobitý styl, že se o něm rozhodl natočit film. A do hlavní role neobsadil nikoho jiného, než opět mlčenlivého Ryana Goslinga. Only God Forgives v podstatě ani nemá děj. Disponuje však několika prvky, které z něj svým způsobem dělají jakési egocentrické umělecké dílo. Má tichého Ryana, "dirty bitch" Kristin Scott Thomas, hýří barvami a vizuálními orgiemi a všechny postavy se chovají zcela apaticky, nezaujatě a lhostejně. Hudební stránka zase perfektně zapadá do celkového stylu snímku. A ještě bych zapomněla na "Stare Contest." Všichni se pořád jenom dívají:) Forma jednoznačně převážila nad obsahem. Jako nějaký módní, luxusní, sezónní kousek, nebo ti, co je nosí. Na pohled hezké a líbivé, pod povrchem však prázdné. Tak nějak jsem si představila, že by mohl vypadat Kill Bill, kdyby ho natočil pan Refn:) (19.10.2014)

35% podivné chůze od nikud nikam, 40% zamyšlených pohledů do prázdna, 10% dialogů, 5% dialogů bez zvuku, 5% karaoke a 5% násilí. Díky tomuhle filmu vím, že: 1) v Thajsku mají pouze jednu rasu psa (něco jako vyhublá borderkólie) a je velice těžké sehnat tam klasickou nebarevnou žárovku. 2) Policejní velitelé umí celkem dobře zpívat, jsou hrozně drsní a mají v zádech zabudované speciální pouzdro, ze kterého můžou vytáhnout dabb, pokud zrovna někomu potřebují neco useknout. 3) Pokud chcete natočit hodinu a půl dlouhé šibalské pomrknutí na Jodorowskyho a ještě si u toho zablbnout v Thajsku, nemusí to být takový problém, jak by se mohlo zdát. (06.06.2013)

Je to vydarený umelecký thriller od Nicolasa Winding Refna. Má dosť dobrý príbeh o Američanovi žijúcom v Bangkoku, ktorý sa tu so svojou rodinou a priateľmi venuje nelegálnym obchodom. Ale keď raz jeho brat znásilní a zavraždí mladé dievča zarábajúce si vlastným telom, rozbehne sa kolotoč pomsty, keďže jeho matka, šéfka zločineckej organizácie, ale aj policajný dôstojník s nekompromisnými metódami sa nezastavia, až kým to celé neskončí v ich prospech. A muž sa musí rozhodnúť, ako sa k tomu celému postaviť. Spracovanie sa mi páči, ale k dokonalosti tomu ešte trochu chýba. Téma pomsty už bola spracovaná mnohokrát a všetkými možnými spôsobmi, ale aj tak to dokáže stále nadmieru zaujať. Film sa väčšinu času nesie v úplne pomalom tempe, takže o nejakom zbesilom akčnom thrilleri sa tu určite hovoriť nedá, no s tým aj tak nemám ani najmenší problém. Dej je aj napriek svojmu minimalizmu zaujímavý, nájde sa tu množstvo výborných situácií, pôsobí to tak zaujímavo nejednoznačne, správne úchylne a navyše sa to po celý čas nesie v skvelej atmosfére. A občas zaujme aj nejaká krvavá sekvencia, dokonca nechýba ani karaoke, takže tu sa je po celý čas na čo pozerať, umelecký dojem je výborný. Čo sa týka akcie, očakávane to o ňu ide až na poslednom mieste, takže jej moc nie je a ešte aj z nej je časť mimo záber. Ale nemyslím, že by to bol problém, pôsobí to dostatočne surovo a krvavo, takže svoj účel to splní. Herecké obsadenie je na tom dobre, tu prakticky ani nie je plnohodnotný hlavný hrdina, skôr sa priestor delí medzi niekoľko výrazných, ale bavili ma všetky. Ryan Gosling, postava jeho matky, priateľky, policajný dôstojník, tu nemám problém. Réžia a technická stránka sú perfektné, prvotriedny vizuál, skvelá atmosféra, vynikajúca kompozícia záberov a skvelé využitie atraktívneho prostredia, hlavne interiérov, takže nemám čo vytknúť. A chválim aj hudbu, miestami mi veľmi sadla. Na plné hodnotenie to síce nie je, k tomu by som potreboval ešte trochu upraviť scenár, ale aj tak som veľmi spokojný, úplne nekomerčný film a v rámci Refnovej tvorby si ma získal najviac. 81% (21.07.2013)

Díky Drive si Refn položil svět k nohám a svým vysněným projektem pak nově nalezené fanoušky zase odehnal. Hypnotická atmosféra, která nutí topit se v každém temném záběru, je sice úžasná věc, ale pomalá příběhová linka je do sebe natolik zahleděná, že nemůžu jít výš. Ani kvůli Ryanovu nečitelnému pohledu. Na ten se v Bangkoku sází víc než kdy předtím a bylo mi upřímně líto diváků, kteří se mlčenlivého goslingovského charismatu už přejedli. Já na něj sice slyším pořád na první dobrou, ale vzhledem k překvapivě silnému dojmu prázdné báchorky zasazené do dokonalého vizuálu tentokrát zůstávám zklamaný. (21.10.2013)

Je to Refn, takový jak ho známe, a přesto tentokrát poněkud jiný. Vizuál je skvělý, ale to není a ani nemá být všechno. No ale co dál? Je to prázdné nebo ne? (neřekl bych). Refn si Drivem nadělal možná trochu nechtěnou popularitu (u části publika, o které nestál?) a ta je na diváckém přijetí jeho nejnovějšího snímku jasně patrná. A právě Only God Forgives je jeho osobitou odpovědí na tuhle situaci (včetně všeho kolem, i připosraného Goslinga, jak říká H34D). Nový háv, ale návrat ke kořenům (některé motivy mi připomínají Dealerovskou trilogii, v něčem pak může evokovat i Bronsona). Opět si k Refnově filmu po první projekci hledám cestu jen zatraceně těžko, takže i hodnocení je spíše provizorní (ale postupně dostávám chuť přidat). A jen dodatek: poukazovat na explicitní násilí v Refnově filmu (v dobrém, nebo špatném smyslu), to je jak psát, že „ti negři to zase posrali“. Výsledek?: Prostě zatím nevím, jak se k tomu filmu postavit a pokud jste dočetli až sem, tak potvrzuju, že jste četli zbytečně. (06.06.2013)