Jen Bůh odpouští

Takovej pro mne hodně špatnej Lynch.. promiňte nemůžu si pomoci , ale byla to fakt nuda . Marně uvažuju co se mi tam líbilo...zhola nic....a nemělo to žádnej drive... (05.08.2013)

Zahuštěná neonová slow-motion psychóza, která nemůže Refnovy fanoušky překvapit, pokud viděli a líbilo se jim Valhalla Rising. Winding se totiž pro někoho neskousnutelně vyžívá v atmosférických obrazech, pro které BYL Mikkelsenův a zde JE Goslingův stoneface acting stejně důležitý jako temná zákoutí lidské mysli prozkoumávající soundtrack. Kostra příběhu pomsty, při níž ani Bůh neodpouští, je prostá, ale v kontextu s Refnovou formou absolutně funkční. Režisérův cit pro obrazové tempo je vražedný a postupně šroubuje zážitek filmu až k odzbrojujícímu střihu v úchvatném finále, který mě nechal napjatě vydechnout. Chvíli mi trvalo naladit se znovu na dánskou notu, ale nakonec jde o temně labužnický zážitek roku. 95% P.S: Sadismus je pod Refnových objektivem novu formou umění. (29.09.2013)

Smutné, ako môže scenár zruinovať tak hodnotný nápad, počnúc faktom, že Gosling s Refnom by jednoznačne mali, na mnohokrát záživnejšiu podívanú. Napriek veľmi solídnej kamere a zaujímavým psychedelickým haluškám boli predstavy postáv ťažko zrozumiteľné, spôsobujúc až priblblé situácie, ktoré nezachránia, ani snažiaci a herci. Thajčina taktiež nepomáha - nepochopím, ako niekto môže ditribuovať film po celej USA a Európe, keď je v ňom pomaly menej angličtiny ako toho kvákajúceho dialektu. Vcelku sklamanie. (30.09.2013)

Hmm, celou dobu to balancuje na hraně mezi Lynchem a Žhavými výstřely. Čili velmi snadno se na to dá dívat jako na surrealistický trip plný symbolů, zrovna tak jako na neúmyslně vtipný rádoby art. Já jsem se ale bavil, i když si nejsem jist, co to přesně u tohoto filmu znamená :-) (04.10.2013)

Zvláštně natočený film. Tempo je velmi pomalé až zdlouhavé a jeden by řekl, že je to až nuda. Navíc hodně událostí se stane mimo kameru a my jsem seznámeni jen s následky toho kterého činu. Ale není to tak jednoduché, něco mě stále nutilo dívat se dál, no a po nástupu Kristin Scott Thomas přichází ta pravá kvalita a také ty pravé masakry. Málomluvnou roli si Ryan Gosling zkusil už v Drive, ale tady mu na zapamatování si textu muselo stačit méně než deset minut. Zdá se také, že policisté v Bangkoku jsou tuplovaní kruťasi a že mučeníčko je jejich potěšeníčko. Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, takže tři a půl *. (09.10.2013)

Problematičtější a díky tomu pro mě osobně i zajímavější než Drive. Refn tentokrát možná až příliš kašle na diváky a točí pro sebe, což z Only God Forgives činí mimořádně zajímavý experiment s filmovou formou i vyprávěním, který jsem osobně v kině zkusil hned dvakrát. Lahůdka spíš pro pár vyvolených. (16.10.2013)

Hrozně táhlé, hrozně nudné, hrozně o ničem, hrozně ubíjející. Prostě přesně tak, jak to umí snad jen Refn. "Refn Trademark". Viděno půl hodiny, dál jsem nevydržel. Refn fakt neni pro mě. Jeho další film směle přehlédnu. (18.10.2013)

Z očekávaný antický tragédie zůstalo jen u tragédie (v hanlivým smyslu slova). Na Only God Forgives jsem se těšil hodně, ani ne kvůli vyjímečnýmu Drive, spíš kvůli slibnýmu příběhu,exotický lokaci a Goslingovi. Ale rozčarování je větší než jsem schopnej Refnovi odpustit. Formálně v některých pasážích opět dokonalý, ale obsahově podaný tak prázdně, bez emocí a nějaký hlubší motivace postav až to bylo iritující, stejně jako herecký projevy. Příběh slouží jen jako samoúčelný pojítko k jednotlivým záběrům. Ať nad tím onanuje kdo chce jak chce a hledá symboliku i tam, kde možná žádná není. Celý je to spíš soubor líbivých a tajuplných obrázků, ze kterýho měla vzniknout fotogalerie s otazníkem, kde si má divák domyslet příběh sám...pak by to fungovalo dokonale. (29.10.2013)

Je třeba být správně naladěn, Refn totiž není svým stylem každému zrovna po chuti. Úvodní polovina filmu má slušnou atmosféru, která pak postupen času vyprchává až k poměrně prázdnému finále. Nevím jestli je to záměr, že Gosling stejně jako ve Drive, než ze sebe něco vysouká, trvá to půl hodiny... Ačkoliv i zde mě to docela bavilo :-) Násilí je v tomto snímku opět drsné a nekompromisní, Martinezova hudba je opět hodně nadprůměrná a pospolu s artovými záběry hypnotická... Takže za mě dobré, možná lehce nadhodnocené... Ale, Refne! Pro příště, nech Ryana Goslinga mluvit, není to pak lehké uplně s postavou sympatizovat, když téměř není možné si na ní udělat nějaký názor, to jeho čumění už za chvíli nebude vůbec zábavné, vynech Kristin Scott Thomas ze všech svých filmů, na tu ženskou se vážně nedá koukat, místo spívajícího šikmookého policajta dej na závěr radši nějakou pořádnou řež, nástroje na to byly(Katana) a možná, když to pro mě uděláš, natoč nějakej brutální horor, vlohy na to máš... (24.11.2013)

Pro mnohé velmi těžkopádný snímek s enormně pomalým tempem vyprávění, avšak s atmosférou tak hustou, že by se dala krájet. A to doslova. Příběh o pomstě a odpuštění s takovým pochmurným tónem snad ještě uveden nebyl. Syrová dominantnost vede celou dějovou linku přes artové rozhraní, ale nebojí se brutálního násilí a mučivého aspektu. Příjemné melodické karaoke popěvky už jen symbolizují přirozenou nevinnost. Uměleckou hodnotou zde ztvárněnou je hlavně minimální počet vyřčených slov. Tady se opravdu mluví jen když musí, takže hloubku vyprávění dodává hlavně mistrovská obrazová stránka věci. Divák  zde musí být  na pozoru a opravdu sledovat všechny aspekty děje, jinak se vtom velmi rychle ztratí a nebude vědět která bije. Rozhodně to není snímek pro každého. Divák očekávající rychlé tempo a hlavně svižnou akci bude mít s tímto snímkem nemalý problém. (02.03.2016)

Som strašne sklamaný. Vizuálne krásne, soundtrack podarený (aj keď celý film je miestami neznesiteľne hlučný), ale celý film je taký strašne zbytočne zdĺhavý, že aj tých 90 minút vám príde ako 2 a pol hodiny minimálne! A navyše absolútne neviem čo niektorými zábermi chcel Refn povedať alebo vyjadriť, je mi to záhadou. Gosling je znovu nemý, ale ide mu to za to postava policajta Changa je tak nesmierne smiešna aj keď sa strašne snaží byť hrôzostrašný. Po mojich srdcovkách Bronson a Drive je Only God Forgives jedno veľké sklamanie. (04.06.2013)

Fotbalový rozhodčí...zírající Gosling....a autor hudby, který by zasluhoval nejen useknout obě pracky. Pobavil mě tady komentář, že pár méně bystrých se v kině smálo. Zato ti bystřejší rozumbradové měli zřejmě pocit, že jim někdo dává na jazyk hostii. Schválnost hrající si na velké umění pro partu snobů. Nejsem přítel Kameňáků, ale tohle je protipól....úplně stejně vyprázdněný. (06.06.2013)

Zběsilost v srdci bez lásky a bez happyendu, verze 2013. (23.06.2013)

Divné. Chvilkama nechtěně vtipné ("Tvůj syn znásilnil a zabil šestnáctiletou holku." "No asi měl své důvody."). Refn se snaží točit jako Gaspar Noé, možná dokonce Philippe Grandrieux, vytvořit podobně temnou, archetypální, živočišně vizuální záležitost, ale nevím proč to ne a ne fungovat. Ingredience tu přitom jsou: techno hudba rozvibrovávající obraz a znějící až v břiše, sošné, pomalu se pohybující postavy, vypiplané, hutné statické obrazy... jenže ta hypnotičnost, která byla tak výrazná v Drive, nějak chybí. Ale nakonec pořád lepší než většina toho, co běží v kinech (každopádně chvíle, kdy nevíme, co je halucinace/předtucha/sen/realita + jemná katarznost konce). (26.06.2013)

Brilantní! Způsob, kterým Refn podává tohle střetnutí matriarchátu s patriarchátem, je totálně odzbrojující. Ten film je přesnej, soustředěnej, a v každý chvíli "ví", co právě "říká". Refn dal v jednom rozhovoru dokonce výchozí vodítko - "Slabý hrdina připoutaný k lůnu zlé matky". Nikoho by pak nemělo překvapit, že je tu "otec" s patřičně ostrým "falem", a celej film se "kastruje" o sto šest. Upřímně řečeno, všechny ty kydy o "formě bez obsahu" jsou mimo, ale strašlivě mimo. Úvaha nad vyprázdněností těch, kteří v souvislosti s tímhle filmem nadužívají slovo "vyprázdněnost", by zabrala hodně stran. (26.07.2013)

Nicolas Winding Refn dotiahol svoju formalnu stylizaciu ad absurdum. Preto je z celeho filmu najlepsi HD trailer (je jedno ktory si vyberiete), pretoze v nom v dvoch minutach uvidite cely film, so vsetkymi tymi krasnymi sytymi farbami, spomalenymi zabermi a vynikajucou hudbou. Ako celovecerak v kine je film prilis neadresny a zbytocne kontemplativny. Tam kde mali jednotlive sceny v Drive silu, tu teraz vysumia do stratena. Este raz, forma - dych beruca, obsah - trivialny. Kto jednoznacne vycnieva su Vithaya Pansringarm a Kristin Scott Thomas, ale ti tu prazdnotu nazachrania. A Gosling? Klasicky dobry, ale jeho mlkva a merava postava nema sancu si najst cestu k divakovi. Keby mal film silny zaver, este by sa dala dovtedajsia prehnana dlzka odpustit. Nestalo sa. Preto si radsej pustite trailer v HD a ostante pritom - budete mat skvely zazitok. ;) (28.07.2013)

Kill Bill pre hipsterov s motívom Michelangelovej Piety. A nehovorte že nie. (11.08.2013)

Je to už nejaký ten piatok, čo Refn, čoby autorský režisér novej generácie, vyvádza vo svojich snímkach. Kto videl Dealera, musel usúdiť, že potenciál Refnovi určite nechýba a do budúcnosti s ním treba počítať. Potom prišli snímky ako šialený Bronson, tichý Barbar a samozrejme vrcholný Drive, po ktorých je človeku jasné, že Refnova tvorba nemá konkrétny charakter, ale neustále sa vyvíja, čo sa vo filmoch odzrkadľuje vo viacerých dôležitých aspektoch. Ani Only God Forgives nie je výnimkou a ponúka divákovi neuveriteľné, priam až experimentálne komponované divadlo. Refn neprikladá scenáru ako takému veľký dôraz. Nejde o to, čo snímka vyjadruje, ale ako to vyjadruje. A tak autorské črty dánskeho režiséra v zmysle "ako" naberajú aj v tejto snímke primárny charakter. Dejové linky podliehajú kompozícii záberov, hudobnému i vizuálnemu rytmu. Stávate sa otrokom Refnových myšlienok, blúdite v jeho svete plnom symbolov, poetiky či mystiky, na ktoré sa snažíte nájsť odpoveď. Julian(Ryan Gosling) je drogový dealer v Bangkoku, ktorý musí pomstiť smrť svojho brata aj pod nátlakom svojej autoritatívnej matky( Kristin Scott Thomas). Do konfliktu sa však zapletie políciou povolaný Chang a stáva sa Julianovým úhlavným nepriateľom. Malé množstvo postáv sa tu nachádza vo veľkom priestore. Sú skúpe na slovo, veď slová tu nahrádza konanie a symbolika často siahajúca až k antickej tragédii. Sledujete film o pomste, odpustení o láske medzi matkou a synom, ktorý sa stáva jej ovečkou. To všetko má za následok, že nejde o komplikované postavy hlboké po duševnej stránke, ale o tzv. charakterové archetypy. Hypnotizujúcu atmosféru snímku Refn zvláda za pomoci nekonečných nájazdov kamery, nespočetných odtieňov červenej (červená farba prevláda v takmer každom zábere), pasívneho deja a podmanivej Martinezovej hudbe. Stupňovanie konfliktov tak naberá na obrátkach a ústi až vo veľkolepé finále. Divák tak akoby sledoval moderný, priam až hypnotický epos, ktorý si nevyžaduje reálnu odpoveď na všetko čo vidí. Jednoducho vitajte vo svete, kde sa nehľadajú odpovede, ale reflexie a otázky. Refn je neuveriteľný talent, predkladá nám „iný uhol“ komunikácie medzi snímkou a divákom, za ktorým sa skrývajú priam až naratívne experimenty. Mainstreamového diváka nahnevá, že nedostáva jednoduchú odpoveď na otázku „O čom to je?“ a režisér mu predkladá iné úlohy, čím obmieňa spôsob tejto komunikácie. Núti nás pozerať sa na film ako na umelecké dielo, ktorého rámec vo vnímaní a uvažovaní dosahuje nespočetné myšlienkové väzby. 85% (18.08.2013)

Refn, to je ten človek, ktorému sa sem tam zadarí a sem tam nie. Ja tie jeho artové škváry nezatracujem, ale čumeť pol stopáže na Ryanov ustaraný kukuč jak sedí na pohovke, siahodlho driftuje červenou chodbou thajského bordelu alebo len tak zevluje v rožku, ma teda neberie. Keď sme art, tak nulový dej a wtf scény sú štandard, no tu mi bolo až trápne sledovať tú agóniu umeleckej estetiky a neostávalo mi nič len sa rezignovane smiať vlastnej nerozvážnosti a tu a tam skontrolovať, čo nové na internetoch, kým kamera tri krát pozvoľne obkrúži scénu. Uznanlivo ale pokyvujem hlavou, že aziat s katánou v prdéli (kde inde by ju mohol mať zašitú?) sa s tým nemazlí a tak majú krvavé vsuvky šmrnc. O nejaké hlbšie sondovanie do Refnovej inotaje sa ani pokúšať nebudem, náhodou by som s mojím intelektom prišiel na šokujúci záver, že tam žiadna nie je. (12.09.2013)

To jsem si zase pustil pí*ovinu. Během filmu na mě stříkalo tolik umělečna, že jsem se musel jít každých deset minut osprchovat. Hodinu a půl vidíme lidi stojící, sedící, čumějící a aby to nevypadalo tak monotónně, tak přidáme do každé scény spoustu červené. Je to přece umělecký vole, ne? Další Refnův film se bude odehrávat na nádraží, kde boudou patnácti minutové záběry na lidi čekající na jejich spoj. Gosling bude sedět na lavičce a upřeně zírat na babku dohadující se o cenách jízdného. Film by měl být černobílý a s director's cut mít úctyhodných 800 minut, kde nám bude navíc režisér číst jízdní řád. A Lynch se může jít zahrabat. (23.09.2013)