Poll

,,NAD RUSKOU VÝCHODNÍ PROVINCIÍ PANUJÍ BALTOVÉ, NĚMEČTÍ BARONI, KTEŘÍ JSOU ODDÁNI CAROVI A PO STALETÍ POTLAČUJÍ JAKÝKOLIV ODPOR PODROBENÝCH ESTONCŮ“..... /// Ty vole, a co mám k tomu asi tak napsat? ,,JFL“ napsal všechno tak výstižně (jako to jsi vymyslel sám, jo?), že každej druhej se svým názorem tady bude za idiota. Tak třeba já: Estonská (?) usedlost Poll v časech ...prostě pár tejdnů před tím, než paní Müllerová řekla Švejkovi onu slavnou větu ,,Tak nám zabili Ferdinanda“. Nečekejte statek jako v Popelce. Spíš místo, ve kterým otec mladé Oděnky otevřel spoustu lidských hlav (ale vlastně stejně ví hovno, co se v nich ukrývá). Prostě příběh rodiny Siering, jejichž budoucnost jde pomalu do prdele. Dramatický tempo a příběh mladičký holky, která prožívá něco.....nebo situaci....která musí bejt chápána jako něco víc než první láska. Ta situace je nebezpečná....a je pro mě dost těžký jednoduše vystihnout podstatu. (Proto obdivuju uživatele ,,JFL“!) Film pro milovníky příběhů a dramat. Jen si neodpustím poznámku, že něco podobnýho jsem očekával od (pro mě nepochopenýho – nebo nepochopitelnýho?) filmu Bílá stuha. Jo a ty 2 hodiny jsou v poho. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluji filmy podle skutečných událostí a paměti Ody Schaefer číst nebudu. 2.) Jsem rozenej anarchista. (Estonskej!). 3.) Na pitevním stole, ze zadu....taky už mě to napadlo! 4.) Thx za titule ,,Petr Watzke“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (24.04.2012)

Čakal som historickú bombu, nedostal som ani poriadnu históriu, ani hystériu, veľmi suché to bolo na to, že ide o skutočný príbeh z tak zaujímavého a vypätého obdobia. V podstate sa to začína rozbiehať až tesne pri konci a potom už je koniec, takže ste sa zohriali konečne aspoň na teplotu riečneho sumca a zas nastal len chlad. Príbehovo takmer prázdne. (11.07.2022)

Půdorys výpravné ságy získává ve filmu volně inspirovaném paměťmi německé básnířky Ody Schaefer obdobu opulentního snu, v němž se v uhrančivé atmosféře mísí motivy dospívání, tělesnosti a etnického napětí před první světovou válkou i konce jedné éry a jejích společenských příznaků. Snímek za pomoci strhujících záběrů na hraně hyperrealismu a fantazie utváří obraz světa z pohledu dívky, která vyrůstala ovlivněna otcem posedlým frenologií, který si v bývalé pile u rodinného sídla zřídil laboratoř. Deformovaná či vypreparovaná tělesnost oproštěná bytí a redukovaná na vědecký exponát a znak kontrastuje se strojeností vysoké společnosti a jejími kratochvílemi, ale také s lyrikou a živelností, které hrdinka poznává prostřednictvím estonského anarchisty, kterého ukrývá před ruskými vojáky i svou rodinou. 9/10 (03.04.2011)

Usedlost Poll jako pevnost omývaná příbojem mořských vln, jako nalezený/ztracený dóm tepající milníkem procitnutí, jako koráb nádechu zátočiny osudovosti, jako kolébka intimity vjemů dospívání a myriád tónů maleb citových. Vizuální čarokrásno prodchnuté symfonií nepolapitelnosti doteků chvějivého sbližování Ody, jež jakoby oblékla šat éterické Liv Tyler a jejího tajemného "ctitele" Schnapse. Nápoj lásky čaruje srdcem meditace, mlčenlivou touhou v podkroví zakázaného soukromí, zachumlaného v symbióze plachosti emocí. Hráz lyrického zátiší se střídmě vine v laguně hlubinné křehkosti. Zápisky bušivého srdce ožívají v tůni slz, na řádcích památníku s kyticí psaného vyznání /ne/vyslovené lásky, oddanosti a vzkazu věrnosti. (24.03.2014)

Baladický příběh tápající, leč téměř ke všemu odhodlané statečnosti podporované sotva probuzeným, neuvědomělým ženstvím. Jeho melancholie, umocněná maličko zastřeným obzorem a zdánlivou nemožností jakékoli proměny, je v přímém rozporu s odpudivou, a přitom až groteskní bizarností "laboratoře" - i se vzpurnou živelností ... s palčivou touhou po uvolnění těžkých, zrezivělých okovů doby, která nevěděla, že právě dospěla na konec své cesty - že bude donucena svést krvavý, leč marný boj o udržení své moci, neboť nové pořádky jsou vždycky nastolovány na troskách těch starých. Bylo nebylo ... dávno tomu. Kdo ví, jaká byla SKUTEČNOST - ale na tom nezáleží, neboť srdce mladičkých básnířek celého světa jsou si v mnohém podobná ... a obyčejně stojí za to jim naslouchat. (20.09.2015)