Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drsné zákulisí světa gramofonového průmyslu, slavných hvězd populární hudby a tvrdého zápolení o přízeň publika. Televizní adaptace detektivního příběhu P. Boileaua a T. Narcejaca. Manželství úspěšné francouzské umělecké dvojice, šansoniérky Evy (J. Hlaváčová) a skladatele jejích melodií Maurice (P. Haničinec) je v krizi. Eva věnuje zájem a lásku začínajícímu klavíristovi Filipovi (V. Preiss) a je rozhodnuta se s Mauricem rozejít. Ten milence překvapí, v opilosti vyvolá hádku, napadne Filipa, který ho ve rvačce nešťastnou náhodou zabije. Ze strachu před skandálem, který by ohrozil kariéru obou, Filip mrtvolu zaveze Mauricovým autem na venkov, kde nainscenuje Mauricovu smrt jako automobilové neštěstí. Policie to potvrdí. Evě a Filipovi ale začnou docházet gramofonové desky, na nichž je nahrán poslední vynikající Mauricův šanson Ztrácím tě, lásko, s výhrůžkami... (Česká televize)

(více)

Recenze (18)

sud 

všechny recenze uživatele

Zajímavý detektivní příběh, jehož rozvleklé tempo, místy nedotažený scénář, nepříliš sympatické a občas nelogicky jednající postavy a mdlou režii se nám snaží vynahradit skvělé herecké obsazení (za všechny výborný Petr Haničinec - bohužel s minimem prostoru) a především krásná ústřední píseň od otců moderního tuzemského šansonu Petra Hapky a Pavla Kopty. 60%. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) ,,Rád bych věděl, co s tebou v poslední době je?" / ,,Zní to asi pitomě, ale miluju svou ženu." Tenhle komorní thriller s Janou Hlaváčovou mě před časem hodně zaujal a zapůsobil i při druhém zhlédnutí. Víc než klasickou detektivkou je "Ztrácím tě, lásko" psychologickým dramatem o neštěstí, zradě a svědomí, jedinou slabinou snímku zůstavají laciné studiové kulisy, ale po ponoření do příběhu na to divák lehce zapomene. Vynahrazují mu to vynikající herecké výkony a především hudba Petra Hapky, jehož titulní melodie tu může zaznít v nejrůznějších úryvcích a verzích byť i stokrát a nezní obehraně. Kdyby se Jana Hlaváčová více věnovala (jako její postava) zpěvu, mohla by z ní klidně být rovněž další výborná česká šansoniérka, z jejího podání titulní písně Ztrácím tě lásko mrazí (hned mi to připomnělo její další šanson Píseň samotářky z "hereckého" LP Jiřího Zmožka). Zato v podání Lenky Kořínkové je ta píseň přímo katastrofa, což ale vzhledem k obsahu filmu vůbec nepřekáží. Zákulisí "západního" hudebního průmyslu v kapitalistické společnosti, kde mnohým nejde o umění, ale především o zisk, zobrazuje film skvěle, bez ohledu na krajinu a rok vzniku. A Jiří Adamíra (komisař), ten snad nikdy nezklame, byť zde jen na menší prostoru. ,,Gentleman (v případě, že jeho žena spáchala vraždu) by řekl "já jsem vrah", i kdyby to nebyla pravda. Ale vrah to neřekne." (90%) ()

Reklama

6thSun 

všechny recenze uživatele

Hlavní melodie tam zazní alespoň stokrát, v jiném případě bych z toho pomalu ale jistě šílel, zde jde ale o brutálně uhrančivou a moji krevní skupinu přesně kopírující melodickou linku, navíc v podání ve všech směrech strhující Jany Hlaváčové, takže dávám zcela sobecky jednu hvězdu navíc a ještě se u toho samou radostí šklebím jako malej smrad. ()

dyfur 

všechny recenze uživatele

Slušná TV krimi inscenácia.Herci hrali "a la amerika" i keď kulisy slabšie aspoň kostýmovo sa to snažili autori dohnať. Samozrejme i tu by sa dalo nájsť angažované ,politické posolstvo -už na tú dobu umne maskované. Tvrdý,nekompromisný život na západe,ktorý je pritomný všade nielen vo fabrikách (o tom tu nebola reč,ale väčšina vtedajších diel bola hlavne o tom) ale i v zábavnom priemysle.Treba brať s nadhľadom,určité veci odfiltrovať a vcelku zdarilé krimi.Len taká poznámočka na záver Petr Haničinec hral i v tomto diele i v mnohých dalších roky rokúce v TV,filmoch,divadlách ako mohol dopadnúť na staré kolená,že zomrel v chudobe..... ()

Kri-kri 

všechny recenze uživatele

Ač čistě studiové provedení, má toto psychologické krimi zvláštní a ponurou atmosféru. Velmi tomu napomohla uhrančivě depresivní ústřední píseň, která provází celý film. Na rozdíl od některých komentujících mně nevadí přenesení zahraničních předloh na české plátno a dokonce v takovémto papundeklovém hávu typickém pro normalizační tvorbu. Naopak je zajímavé pozorovat, jak si s tím tvůrci poradí. Hlaváčové, Haničincovi i Preissovi jejich role dobře sedly, stejně tak Adamírovi, jehož komisař zřejmě o několik let později inspiroval Moskalyka, aby jej obsadil do role policejního rady v Panoptiku Města pražského. Dávám mírný nadprůměr 3 * a 60%. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (1)

  • Hudební skladatel Maurice Faugere (Petr Haničinec) nemusel hru na piano, jak bývá obvyklé, markírovat, protože sám byl zdatným pianistou. (sator)

Reklama

Reklama