Býčí šíje

,,NĚKDY MUSÍME PŘÍRODĚ TROCHU POMOCI“....... /// Véna (v Belgii) krmí bejky, jsou jak sloni velký. Vypadaj jak balony, žerou totiž hormony. Stejně jako Jacky. (omyl kámo, film nebyl zdaleka tak vtipnej jako moje verše!). Historka, jak se Jacky k růstovýmu hormonu dostal není veselej příběh. Sama ovšem celej film neutáhne. A na to, že to má bejt o mafii, je tu málo mafie (,,teploučkej“ bonzák tomu taky moc nepomáhá). Všechen ten dobytek a vitamíny jsou tu jen tak na pozadí vyprávění o chlápkovi, kterej je (nešťastně) zamilovanej, ale taky dokáže vyrobit mentála (z chlapa) na počkání. Není to znepokojující. Teda možná je, ale ne ten film. Třeba já se potkat s Jackym, tak ho ze mě taky udělá. Používám totiž často jedno takové slůvko (ne prcat to není – ale za to by mě asi taky....) - je to slůvko vole. A víte co, ať si mě najde – vole, vole, vole! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Když píchat, tak jehlou! 2.) Jak si žije čokoládová kravička už vím. Teď bych rád zjistil, co papá bejček, ze kterýho maminka připravuje stejček. 3.) Thx za titule ,,r t fisch“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.11.2011)

Nalákala mě netradiční zápletka. Gangsteři kšefttující s hormony pro krávy tady ještě nebyli. Ale v tomto ohledu jsem zklamán, protože pokud nepočítám injekce, které čas od času někdo zabodnul nebohému skotu do svalů, tu nebylo nic, co by tento byznys odlišovalo od jiné aktivity s nepovolenými látkami. Notabene celé to "hormonální" podsvětí na mě působilo zmateným dojmem a občas jsem měl problém vyznat se v tom "co, kdo, proč a s kým". O poznání poutavější byla linka hlavního hrdiny s jeho, také netradičními, osobně zdravotními problémy a bylo zajímavé sledovat, jak si s touto rolí herecky neherecky poradil Matthias Schoenaerts. Ale ani on celkové rozpaky nerozehnal. V tomto případě bych se přimlouval za hollywoodský remake pod taktovkou zkušenějšího režiséra, kterým talentovaný Roskam zatím ještě není. 55% (18.01.2015)

Debutující režisér si zvolil schéma gangsterky, v níž zdůrazňuje vliv psychologie a probublávající minulosti postav na jejich současné postavení a vnitřní rozpoložení a tím i na celkové zaplétání/rozplétání kriminální zápletky o několika stranách, stojících na různých stranách barikády. Jako debutant tuto vděčnou formulku naplňuje poměrně neotřele a působivě (první setkání je až leoneovsky osudové), flashbacky jsou do celku vřazeny s citem a postavy skutečně mají hloubku (v případě titulní postavy ji lze přičíst na vrub i výtečnému fyzickému herectví Matthiase Schoenaertse). Problémem snímku je, že své postavy nedokáže řádně využít, ani je začlenit do světa zločinu, který je zde nanejvýš plochý. Pokud pak mělo ve výsledku nakonec jít „jen“ o příběh dvou postav a jedné osobní tragédie, doporučoval bych ubrat v postavách a prostředích a jinou formu rozřešení, než onu lacinou paralelu a osudovost v závěru. 7/10 (46. MFF KV - 1.7.11) (10.07.2011)

Přešla mě chuť dát si steak v Belgii (nebo z belgického masa). Zajímavý pohled na černý trh s růstovými hormony s příměsí gangsterky i psychologického dramatu. Mohlo to být zvládnuté lépe, na scénáři se dalo ještě zapracovat, ale jako debut určitě úctyhodné. Nominace na Oscary však trochu přehnaná... (26.01.2012)

Solidní belgické drama s naprosto excelentním Matthiasem Schoenaertsem. U něj je vidět, že se pro roli opravdu obětoval. Jen se nemůžu zbavit dojmu, že ve filmu je strašně málo lidskosti a emocí a celé je to neskutečně vyumělkované. Býčí šíje totiž nabízí naprosto poctivý existenciální drama, na které evropský film rozhodně slyší. Vše je to ale natolik do očí bijící, že jediná opravdová síla tkví v hlavním herci, který předvádí absolutní výkon. Při scénách z jeho dětství se mimochodem ošívám ještě dnes. Viděno na základě Challenge Tour 2015. (03.05.2015)