Případ pro obhájce

Štefan Kvietik v sympatické roli advokáta, který ve snaze osvobodit patnáctiletého kluka odsouzeného za vraždu, bojuje svůj "první velký případ. "Nevím zda jsem všechno prohrál nebo i nad něčím zvítězil" říká advokát v samotném závěru filmu. Kladu si otázku, zda v tomto případě neprohrál především sám režisér Martin Hollý, když se mu nepodařilo natočit film, který by neměl tak pomalé tempo a tudíž tolik nenudil. Většina postav (s výjimkou té Kvietikovy) je zde dost nevýrazných. Naopak hudba plná "vypalovaček" tehdejší populární hudby je výrazná až moc. Co se mi vcelku líbilo bylo zdokumentování soudnictví v tehdejším Československu. Věta, "luďom treba vrátiť dôveru v naše súdnictvo...", je přitom, zdá se, stále aktuální. (04.01.2018)

Slovenská filmová tvorba měla od konce 50. let výbornou úroveň, v tomto snímku ještě navíc podtrženou tím, že na Slovensku byly příznivější podmínky pro zobrazování ožehavých a kritických témat, jež otřásaly šablonovitým pohledem na reálie. Otázka poctivosti v právnickém řemesle, kdy byla leckdy přiznání vynucována násilím, kdy každý na každého něco věděl a v okamžiku, kdy se slušný obhájce snažil dosíci spravedlnosti pro mladého hocha, který byl obviněn ze znásilnění a vraždy dívky, to byly v té době velmi odvážné náměty pro filmové zpracování. Navíc se zde na příkladě prostředí pouťových atrakcí ukazuje, že dnes obecně přijímané tvrzení, že se u nás nesměl hrát rokenrol, je účelovou lží. Psychologicky zajímavé je i prokreslení rodinného klanu, jenž se provozováním kolotočů živí; vůdčí osobnost rodiny - otec - se staví proti přešetření případu... Přidáme-li k tomu všemu i výčet vynikajících hereckých osobností - Kvietika, Pántika, Machaty, Vaška - pak je pět hvězdiček na místě. Jen ten krajský prokurátor v podání Rudolfa Deyla ml. s mizerným dabingem ty ostatní trochu shazuje. (18.06.2014)

Trochu nadhodnotím, ale od Vichtu som očakával priamočiaru detektívku, veď viete, s akým zhruba dejom. Neprávom odsúdený, kriminalista/advokát zistí chyby v pátraní, obnoví proces a tam to všetkým natre. Omyl. Prípad pre obhajcu rieši vzťahy v prokuratúre/na kriminálke, no proste tam niekde vyššie a naopak, rodinné vzťahy u kolotočiarov. Čo z toho vznikne, možno už dnes neprekvapí, tento typ pointy je dnes už dosť prefláknutý. Tempo je pomalšie, čo je trochu na škodu, pretože možno budete mať pocit, že sa film občas točí v kruhu. Z toho sa nakoniec dostane, body navyše získava film záverečným monológom advokáta. Zistil som, že mám bordel v slovenských hercoch, Machata, Kvietik a Pántik v jednom filme sa mi zlievajú. (30.05.2015)

Slovenská kinematografia je v dnešnej dobe už len spomienkou na časy minulé a hviezdy ako Paľo Bielik, Michal Dočolomanský, duo Lasica-Satinský či taká Milka Zimková a mnohí ďalší. A obsadenie treba pochváliť aj tu. Všetci herci bez výnimky stvárnili svoje postavy vierohodne a dodali im hĺbku, potrebnú pre skutočný psychologický film. Námet nie je možno stopercentne obohraný, ale v tomto spracovaní sa naň dá pozerať z rozličných uhlov pre utvorenie kompletného pohľadu na film. Toto je hlavne film o tom, kto vlastne klame a kto hovorí pravdu. Týka sa to nielen svedkov na súde či obžalovaného, ale aj vyšetrovateľov, verejnej bezpečnosti, ale aj samotného úradu prokurátora, ktorým otriasajú justičné omyly, odhalené po zmene režimu a personálne zmeny, ktoré vyvolávajú. Výborný slovenský film režiséra Martina Hollého mladšieho nás nechá nahliadnuť do praktík súdnictva a polície, pričom nezabúda, že ústredným motívom je samotný prípad znásilnenia a vraždy mladého dievčaťa, z ktorého je obvinený neplnoletý syn cirkusanta. (11.03.2013)

Prípad pre obhajcu spája trojicu výrazných a podľa môjho názoru aj jedných z najlepších slovenských hercov aký figurovali v slovenskej kinematografií v 60 rokoch. Jedná sa o pánov Machatu, Kvietika a Pántika. Príbeh s právnického prostredia, okorenený o žáner detektívny je veľmi pôsobivo natočený. Jednak je veľmi dynamický a charakterovo detaile vykreslený. Práve tieto dva aspekty sú natoľko funkčné a výrazné, že sa na film dobre pozerá a prichádza tak veľmi dôležité stotožnenie sa s hlavným hrdinom. Každá s postáv sa zmieta vo víre pochybností a mocenských pravidiel a snaží sa zo zložitej situácie dostať tým najlepším možným spôsobom. Martin Hollý už v nejednom filme ukázal že je veľmi talentovaným slovenským režisérom. Aj keď dávam Prípadu pre obhajcu tri hviezdy,nerobím to preto, lebo by sa jednalo o zlý film. Len ho po všetkých podstatne hútnejších a krvavejších filmoch podobného žánru - často krát sa jedná o kórejské snímky - ktoré sledujem v súčasnosti ako jednu z mojich obľúbených sfér filmu - nedokážem považovať za iný ako len priemerný. Síce s peknou atmosférou a hereckými výkonmi, ale predsa len sa jedná o film, s ktorého som nemal ten pocit aký by som chcel po jeho dopozeraní mať. (06.05.2012)