Klukanda

Musím říct, že mě se na filmu nejvíce líbil vztah Laury (Michaela) a jeho sestry Jeanne, ten byl krásný. Kéž by se tak měli rádi všichni sourozenci. Samotné téma bylo taková odlehčená verze Kluci nepláčou. Laury mi bylo líto, protože jejího problému si nikdo z rodičů nevšímal a tak na to byla sama a hlavně se mi nelíbilo, jak to konci "rozumně" vyřešila její matka. Myslím, že to šlo vyřešit i jinak, alespoň tak, aby Laura nebyla tolik ponížena. Jinak skvělá práce s dětmi. Nejvíce se mi líbila scéna, kdy Laura bránila svou malou sestřičku jako Michael. (06.09.2017)

Takový malý nenápadný klenot. A to hlavně kvůli přirozenému civilnímu herectví Zoé Héran i ostatních dětí. Dobře se na ně dívalo. Nebýt toho, že byl film zasazen do současných reálií, myslela bych si, že se příběh odehrává tak někdy před třiceti lety. Desetileté děti tráví celá odpoledne venku, nepoužívají žádné tablety ani mobily a dokonce mohou samy chodit na koupaliště. Taky způsob, jakým Lauřina maminka řešila dceřin problém, jako by nepatřil do naší doby. Viděno v rámci projektu 52 Films by Women. (10.12.2016)

Velmi citlivě a civilně natočený snímek o dilematu jednoho dítěte a o dětstvím jako takovém. Námět je realistický, nijak zvlášť vyhrocený, asi tak, jak to v životě opravdu je. Všechny děti jsou přesvědčivé, skoro jako kdyby se kamera zatoulala na plácek a nikdo si jí v zápalu hry nepovšiml. Přes klidné tempo Tomboy dokáže zaujmout a i díky poměrně krátké stopáži se jedná o opravdu příjemný film. (11.07.2012)

Tomboy. Při tomhle slově se mi vybaví malá Freja Erichsen, jak někde v Dánsku kope s klukama fotbal. Ale co říct k filmu? Tomboy si na nic nehraje, předkládá všechno tak, jak je a je jen na nás, jak si to všechno přebereme. Proto i to pomalejší tempo. Jako kdyby to říkalo "takhle to prostě je a je mi jedno, co si o tom myslíte." Je to zvláštní film, takový jiný , ve svém jádře jednoduše prostý, ale hlavně opravdový. A právě ta opravdovost ho povznáší z průměru, kterým by bezesporu jinak byl. Proto ty 4 - pro prostotu a uvěřitelnost. Byť jsou slabší. A nutno říct, že malá Zoé má potenciál. (02.02.2012)

Tomboy is a charming movie that treats its main subject with warmth and heart. Tomboy is tender and affectionate. Takový milý a hodný film o trans tematice. Jak jen hodný a milý film o tomhle tématu v dětství může být. Takže vlastně vždycky hodný není. Ale opravdový. Takže ho mají rádi i lidi, co nemají rádi „tyhle filmy o transkách“. (Nemají ho rádi jen ti, co nemají rádi migranty, protože ti nemají rádi nikoho.) Protože film je o dětech a rozumí jim, děti působí opravdově, na nic si nehrajou, a porozumění pak mají i diváci a divačky. Tak moc se vžijí, že zapomenou na „rozumné řešení“ situace. A ostatní neví, co rozumné řešení je. Možná stačí nepovažovat desetiletou Lauru za „zmatenou“… Nejlepší scéna byla, když Laura/Mikäel začal/a brát svou malou sestru Jeanne ven s ostatními dětmi. Doma u společného jídla se ukázalo, že Jeanne si s celou situací umí přirozeně poradit a zakomponovat oba světy do jednoho. Doma má sestru Lauru a venku staršího bráchu Mikäela, který s ní dělá všechny ty klukovský věci, brání jí, nosí na zádech a hraje vodní bitvy… Akorát v oficiální verzi pro rodiče je Mikäel kamarád Laury… Možná se stačí zeptat dětí a být otevřen i "nerozumným" řešením... (10.04.2017)