Obsahy(1)
Mladá žena z patricijské staropražské rodiny se zhroutila a je hospitalizována v psychiatrické léčebně. Nelineárně zobrazený příběh postupně odkrývá její osudy. Žena se vdala z lásky, ale pak se zranila a tak se seznámila s mladým lékařem. Když posléze porodila syna, zmocnila se jí nejistota, v přeludových stavech se totiž začala domnívat, že v nemoci lékaři podlehla a dítě je jeho...
Próza Jakuba Arbesa se stala podkladem pro experimentální, vysoce poutavou filmovou poému. Zápletka se postupně odkrývá v mozaikovitě kladených obrazech pouze vizuální formou, bez jediného slova.
(oficiální text distributora)
Recenze (15)
Film pro náročného diváka, poněkud nepřehledný, nicméně přes úplnou absenci slov je příběh dovyprávěn. Hudba Luboše Fišera uvádí diváka do zastřené atmosféry staré Prahy. Prostor pro fantazii tu sice moc není, aby se divák v ději neztratil, musí být neustále přítomen a to mne malinko rušilo v tom, abych se atmosféře filmu zcela oddala. ()
zpočátku jsem myslel, že to divácky nedám...ale jak se příběh rozplétal, postupně mě to jakš takš chytlo...zajímavý jako experiment, ale v důsledku trochu samoúčelný...absentuje tu nějakej výraznější mystický prvek...ta melodramatičnost je místama obtížně zkousnutelná, hlavně skladatel to s tim preludováním vyloženě přehání...určitě dobře natočené a odvyprávěné, vytváří to specifický sevřený časoprostor, ale nemůžu se zbavit dojmu pseudoumělecké naondulovanosti...v důsledku je to o dost banálnější, než se to tváří... ()
Ano, je to filmová poema a ano, jako taková nemá s Arbesem nic společného. Proč ale za to jiné uchopení Arbesova příběhu Sadkovou trestat? Sněhurka od Disneyho taky neodpovídá krutému vyznění původní pohádky bratří Grimmů, ale to Disneymu nikdo nevyčítá, že? Hodnoťme dílo samo o sobě. ()
Náhodně vybrané dva němé filmy za jeden večer. Tklivé melodrama o podobách a možnostech lásky slova vlastně ani nepotřebuje. Taky nemohlo být zasazeno jinam (ani nemohlo vzniknout jindy) než do doby přelomu 19. a 20. století. Když není slov, hrají také detaily – působivé kostýmy, různá pražská zákoutí a samozřejmě hudba. K dohodnocení si ale budu muset přečíst předlohu. ()
Myslím, že problém není ani v absenci dialogů, ani v častém přecházení z jedné časové roviny do druhé, ale v kombinaci obou principů. Větší nároky na orientaci v příběhu se pak nesčítají, ale násobí. Nakonec ale proč ne?, režisér má mít právo na svoje pojetí - mělo by to ale přinést nějakou novou kvalitu. A tím si nejsem v tomto případě jistý. Atmosféru to má sice pěknou, i hudba k ní přispívá... ale zajímalo by mě, co by na tuto adaptaci řekl Jakub Arbes, kdyby mohl dnes, přesně v den 100. výročí úmrtí, vstát z hrobu a podívat se na film. Možná i on by byl natolik zmatený, že by pak zabloudil při hledání zpáteční cesty na hřbitov. -------- V titulcích filmu uvedeno: název „Romanetto“. ()
Reklama