Deset důvodů, proč tě nenávidím

Je to zábavné, ale od záčatku do konce tak žalostně předvídatelné. V podstatě každou scénu jsem si domyslel dřív, než se odehrála. A to mi hrozně vadilo. V rámci teenagerovské komedie mě i celkem pobavilo, že hlavní představitele nebyli "permanentně krásní". Ale budiž, nemůžu popřít, že je to dobrá oddechovka. (01.08.2002)

Pan Walter Statford má dvě dcery v středoškolském věku- krásnou a mezi, lidmi oblíbenou Biancu, která ještě nikdy neměla rande, a starší, věčně špatně naladěnou Katrinu, která svojí nepřístupností odradí každého potencionálního nápadníka. V domě Statfordových však panují přísná pravidla- Bianca nesmí jít na rande dřív než Katrina. Naštěstí, Bianca dostane úžasný nápad. S pomocí chlapce, který po ní touží, se snaží spřátelit svoji sestru s Patrickem Veronem, studentem se záhadnou minulostí, který je pro ostatní rovněž tvrdým oříškem. Obě černé ovce se však do sebe zamilují a divák, tedy v tomto případě já, musí tuto nezáživnou kravinu o ničem doslova přetrpět. Ani slibní herci nedokázali z téhle podprůměrné komedie nic vydolovat a tak zůstal jen slibný potenciál, který se tvůrcům nepodařilo naplnit. Dobře jim tak. (10.02.2009)

Snáď prvý film, ktorý som s Ledgerom videla. Našťastie stihol po ňom natočiť ešte viacero filmov a niektoré z nich už teda boli riadne páky. Napriek tomu si dodnes na tento film dobre pamätám. Ako malá teenegerka som obdivovala sladký úsmev budúceho desivého Jokera. Hory-doly od toho nečakajte (to už si radšej pozrite tu Skrotenú :)), ale v rámci žánru, pre určitú vekovú kategóriu je to určite pozerateľný a milý film. (13.02.2014)

Napoprvé, po zvláštní směsici melancholie, nostalgie a optimismu jen pár hodin po vlastním maturitním plese, bylo Deset důvodů mým malým pokladem, u kterého jsem nechtěl vidět chyby, užíval jsem si strhující romantiku, svěží scénář i režii, Ledgerovo charizma a nádhernou sesterskou dvojici. Jenže napodruhé vše působí jako parodie na sebe sama. Scény, které dříve nechávaly pozitivní vzpomínky, jsou najednou jenom sterilní a nevtipnou parafrází na Shakespeara a i když písnička na stadionu pořád funguje a scéna s kytarou je pro mě pořád ještě úžasný emoční vrchol, je mi trochu smutno, že už se nedokážu nechat strhnout středoškolskou naivitou. Některé filmy by měly být viděny jen jednou. (25.03.2006)

Napíšu to bez obalu - převážná většina tzv teenagerských komedií americké výroby jsou sračky, špatně obsazené, zahrané, vulgární a zoufale nenápadité, natáčené podle jednoho obehraného schéma. Když se to vezme věcně, není ani tenhle film nějaké terno, pracuje se známými klišé, chování postav je zcela předvídatelné a rozuzlení se dá uhodnout po deseti minutách. Na druhou stranu má příjemné a funkční herecké obsazení ( oba hlavní představitelé dokazují, proč se později stali hvězdami) a drží si určitou úroveň. Jednooký je prostě mezi slepými králem. Celkový dojem 45 %. (17.02.2008)