All That Jazz

Čekal jsem leccos, ale koncentrovanou celuloidovou depresi ne. Kromě toho to není muzikál, jak se všude píše. Hudba hraje ve filmu důležitou roli, ale opravdu jen jako součást profese Roye Scheidera, který si zatlouká jeden hřebíček do rakve za druhým a čím dál víc připomíná zmačkanou krabičku od cigaret. Narůstající stopáž filmu odtikává současně jako odpočet hrdinova života, opravdu depresivní, připravte se na to. Mou hitparádu ikonoklastických filmů o šoubyznysu nadále povede Sunset Blvd., ale All That Jazz je v závěsu. 80% (22.06.2006)

Zlatou palmou v Cannes oceněný muzikál, výpravně, střihově i zvukově bohatý, který po svém karikuje svět show-businnessu. Vitální divadelní režisér a choreograf z Brodwaye v tomhle zkaženém a posedlém světě předkládá svůj příběh, který se omezuje na permanentní stres, tanečně-hudební zkoušky, drogové výstřelky, zapalování cigaret, schůzky s dospívající dcerou a několika milenkami. Až jeho srdce začne protestovat.. Velkolepě pojatý „muzikál o smrti“ je doslova tragikomicky autobiografický (uznávaný režisér Kabaretu nebo životopisného Lennyho Bob Fosse sám ležel v nemocnici po srdečním záchvatu), je dokonale výtvarně řešen a nabízí několik tanečních sekvencí, které jsou i dnes mimořádně inspirativní!! U „Čelistího“ Roye Scheidera bych takřka čekal, že během natáčení skutečně zemřel.. bravo.. Osobní, intimní dílo, bortící řadu žánrových konvencí!! (28.03.2009)

Tvůrčí i životní brainstorming rozlévající se v nekonečný mejdan živelného uměleckého zápalu, pokřtěného slastnými neřestmi, které jsou dopingem, živou vodou tvůrčí obsese, ale i nespoutaným koktejlem balancování na periferii vedoucím k vlastní sebedestrukci. Síla scény taktů umělecké imaginace, erotické jiskření doteků vášnivého temperamentu tanečních kreací, svůdná fascinace muzikálových reflektorů, pokušitelská vábení pozlátka showbyznysu, energický workholismus, dokonaný zlatavý triumf múz jevištních na prknech euforického transu, výživná extáze tvůrčího i životního statutu quo. Show musí pokračovat až na doraz, adrenalinovou, spalující jízdou na perutích kabaretu k zaslouženým vavřínům. (28.08.2013)

Milý deníčku, tak se to přeci jen stalo, zamilovala jsem se. No jasně, nejde o neskutečně skutečného muže, tak daleko samozřejmě ještě nejsem, ale i tak, láska na první záběr. Když ono je tak těžké odolat někomu, kdo kouří cigára i ve sprše. Ptáš se, jak to všechno začalo? Měla jsem depresi z kácení deštných pralesů v Amazonii, tak jsem si vlezla do postele, přikryla se peřinou a chtěla si pobrečet u Muzikálu ze střední, omylem jsem si však pustila All That Jazz a to se mi stalo osudné. On je totiž Joe Gideon přesně můj typ, pálí jednu od druhé, bere Dexedrine, je trošku nerudnej, pije, v podstatě nechodí spát, ke svejm holkám se chová strašně a pracuje jak o život (doslova), ale hlavně má štýlo. No deníčku, jdu si to pustit znova, protože i na vztahu s imaginární postavou se musí pracovat, psali to v Cosmopolitanu, tak to bude pravda. (14.08.2014)

Naprosto strhující film s fantastickým Roy Scheiderem, určitě jeho životní role. Do zbytku komentáře bych mohla nakopírovat oficiální text distributora. Souhlasím do puntíku. A to prosím muzikály nesnáším (kromě My Fair Lady a Zpívání v dešti) a "spontánní" muzikálové třeštění jsem musela doslova přetrpět, přesto bych klidně dala i víc než pět hvězdiček. (22.02.2012)