Radostná událost

Lehce a přirozeně odvyprávěné zamyšlení nad láskou, zrozením, odpovědností a rozdílu mezi dvěma a třema... a taky o úloze ženy a muže a radostné události v jejich životech, která se občas může prezentovat s uvozovkami. A o pokusech obnovit spojení s místy symbolizujícími vlastní střed, který však narozením potomka nenávratně ztrácíme... (05.06.2013)

Moc příjemná, francouzská komedie. Přirozená, nenucená, skoro jako ze života. Jak to všechno začíná a je to moc pěkný a milý a taky, jak to v dosti případech končívá. Tady je ten konec vlastně otvevřený a asi je na každém z nás, jak to vlastně dopadne. Vlastně na obou, jeden sám na všechno zdaleka nestačí a když jsou potom tři, je to už úplně jiný zážitek. A hlavně závazek. Toho se nezbavíte do konce života. (05.05.2015)

Rozhodně bych tento snímek neoznačila za "komedii", spíše za reálný náhled do života mladého páru, který se rozhodne mít dítě. Mladá dvojice, která, jak tu už zaznělo, není moc okoukaná působí realistickým dojmem a jejich "vášeň" mezi nimi přímo "vylézá" z filmu, je hlavním tahounem celého filmu. Pokud se na film bude dívat nějaká žena, která buď má své dítě, tak se nejspíše v mnoha scénách pozná a pokud se bude na film dívat žena, která dítě nemá, ještě to nejspíše na několik let odloží :) Film nemá být podle mého názoru určitým odstrašujícím příkladem, ale znázorněním reality, která není ve filmu zas až tak přitažená za vlasy. Nejedná se o "americký" film, tudíž zde není přemíra přeslazených scén, ale život se vším všudy :) (02.06.2012)

Myslím, že toto je film, jehož kvality je pro muže opravdu těžké docenit. Schválně, jak po dokoukání rozumíte titulu filmu? Je zde porod podán skutečně jako "radostná událost", nebo je v tom titulu spíše nenápadně skryt určitý sarkasmus, s nímž snímek suverénně demaskuje pokrytectví skryté v tomto tradičním eufemismu pro porod? Osobně mi třeba přijde zajímavé, že postava Barbary mi byla nesmírně blízká a sympatická, zatímco Nicolas mi přišel jako naprostý idiot. Ale to mohlo být zapříčiněno i způsobem vyprávění, které bylo realizováno (voiceoverem) z ženina pohledu, coby subjektivní náhled na fenomény sexuality, gravidity, porodu, výchovy dítěte, partnerských problémů apod. A v této přiznané subjektivitě a příklonu k osobní výpovědi spatřuji největší klad tohoto snímku. Takhle nějak si představuji, že by měla vypadat moderní evropská kinematografie, s ambicemi přinášet uměleckou reflexi naší současnosti - žádné bezpečné útěky do historie, žádná provinční omezenost či kopírování hollywoodských blockbusterů, žádné komerční podbízení většinovému vkusu či manýristické prodlévání ve slonovinové věži odtržené od reality. Toto je civilní filmařská reflexe velkých - a bytostně závažných - témat, která nedělá kompromisy a která podává možná neradostnou, ale o to cennější zprávu o životě, jíž nemohu nic vytknout. Při sledování jsem se mimochodem neubránil srovnání s podobným snímkem Sexuální praktiky pozemšťanů - oba filmy pojí celá řada dějových podobností, včetně citelného odstupu od popisovaných událostí (tento odstup je v obou filmech realizován odlišně, ale ve výsledku to působí velmi podobně). S tím, že zmiňovaný americký snímek je čistokrevná komedie, která zpracovává stejný námět s typicky americkou bezstarostnou lehkostí. Radostná událost je naproti tomu téměř prosta všeho vtipu a na rozdíl od svého amerického protějšku na to jde výrazně intelektuálnější cestou - říkejme té estetizované kameře a četným zmínkám o filosofech třeba... artové pozlátko, ale u mě to zafungovalo skvěle. Radostná událost je výborný film, který směle doporučím všem vnímavým očím a otevřeným myslím. (03.02.2013)

Intimní zpověd' dcery, milenky, ženy a matky, kterou postupně problémy i radosti ve vztahu a posléze i mateřství, přimějí přehodnotit svoje dosavadní hodnoty. Všechno to začíná velmi příjemně, vtipným flirtováním, pak přijdou první měsíce největší zamilovanosti, nejistota i zvědavé očekávání v době těhotenství a pak i zázrak stvoření a i když dítě učiní Barbaru milující matkou, starosti všední reality, vyčerpanost i nepochopení ze strany partnera si na ní vybírají svojí daň a ona nemá daleko k nervovému zhroucení. Nevím, kdo přiřazuje k podobným filmům žánry, ale tady se sekl pořádně, protože tento snímek má do komedie pěkně daleko, naopak je to zvláště ve druhé polovině hodně tíživé drama, které mně vtáhlo natolik, že jsem se cítila trochu vyšťavená, když jsem v tak tísnivé domácnosti strávila kousek svého filmového času a dost jsem chápala Barbařino jednání v poslední třetině. Přirozený příběh ze života, kterému vévodí především skvělý výkon Louise Bourgoin, ale ani ostatní herci za ní rozhodně nepokulhávají. (14.12.2013)